Nezaměstnanost
Krize je tu, respektive začíná, a to už i u nás. Pozná se to podle toho, že firmy ztrácejí zakázky, obchodníci klienty a zaměstnanci práci.
Ivan Hoffman
0×video 1×audio 0×foto 33×komentářů 11.12.2008 0:01
Flashový přehrávač se spouští.
Pokud se vám nespustil, aktualizujte si ho zde.
I dosud se stávalo, že někdo přišel o zaměstnání anebo nezískal práci, kterou chtěl. Nyní se ale předpokládá, že firmy budou krachovat jedna za druhou a v potížích budou celá odvětví. Tím pádem také získáme podstatnou informaci o tom, jak stát, respektive systém, funguje, když ho potřebujeme.
V nouzi totiž člověk nepozná pouze přítele, ale také se přesvědčí, jak funguje sociální systém, zda přežije s podporou v nezaměstnanosti, co pro něj udělá pracovní úřad a podobně. Nemá smysl chválit stát, když ho člověk nepotřebuje, protože se mu daří.
Až krize je příležitostí, kdy v praxi zjistíme, jestli bylo chytré nahradit před dvaceti lety socialismus kapitalismem. V krizi také je ta pravá příležitost pro liberály a konzervativce, aby vyložili lidem výhody sociální nerovnosti, slabého státu, privatizace či akumulace kapitálu. A hlavně: obyčejní zaměstnanci, kteří přijdou o práci, budou jistě zvědavi, jak politici odolají pokušení pomáhat raději bankám a podnikatelům.
V této souvislosti přišel vhod výrok expremiéra Miloše Zemana, že „nalít někam státní peníze – a stát žádné peníze nemá – dokáže každý idiot. Proto bych navrhoval žádné peníze nikam nenalévat“. Je-li náš kapitalismus životaschopný a perspektivní, nechá zkrachovat, co nefunguje, například bankovní lichváře či chamtivé manažery, a soustředí se na záchranu občanů, bez kterých se žádný systém dost dobře neobejde, je-li zamýšlen pro ně. Obecně mimochodem platí, že úroveň systému se měří podle životní situace nejpotřebnějších!
