Oranžový účet
O skvělý volební výsledek Viktora Janukoviče v ukrajinských prezidentských volbách se největší měrou zasloužili oranžoví revolucionáři.
Ivan Hoffman
1×audio 1×foto Diskutovat (69) 9.2.2010 0:00
Flashový přehrávač se spouští.
Pokud se vám nespustil, aktualizujte si ho zde.
Ty před pěti lety vynesl z opozice k moci nespokojený lid a očekával, že politici udělají cosi proto, aby se život obyčejných lidí zlepšil. Jenomže revolucionáři se porvali o volební kořist a na plnění nějakých slibů jim v boji o moc nezbyl čas. Teď jim tedy voliči vystavili účet, když podpořili chlápka, který byl před pěti lety považován za politickou mrtvolu.
Na ukrajinském příběhu ovšem nic nepřekvapuje. Ve všech zemích, kde se bouřlivě slavily pády starých režimů, se posléze dostavila stejná nespokojenost s politiky, kteří se ukázali být podobně neschopní, neužiteční, ale také korumpovatelní či arogantní, jako jejich nepopulární předchůdci. Ukazuje se, že odstranit nefungující politickou strukturu je v dnešním světě jednodušší, než v minulosti. Současně se ale zdá být nad síly politiků vytvořit politický systém, který by fungoval ku společnému prospěchu občanů.
Ve volbách se vítězí s liberálními hesly o svobodě a demokracii. Volič je ujištěn, že když se v otevřené společnosti bude snažit, prosperita ho nemine. Tu prosperitu ale politici nemají jak snaživým občanům garantovat. V otevřených společnostech, které se zřeknou regulace, dirigismu a pronásledování svobodných jedinců, totiž bohatnou z neznámých důvodů a navzdory liberálním poučkám místo těch nejschopnějších ti nejbohatší. Kdyby si toho revolucionáři nějakou náhodou všimli, stejně by to nemohli říct. Byli by peskováni za populismus. Starat se o blaho těch, co neumějí zbohatnout? Nebylo by to popřením liberálních ideálů? Zradou na voličích?!





















