VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Potíže s Klausem

Ze světa k nám doléhají obavy, že se náš prezident na samém sklonku své prezidentské kariéry chystá rozbít Evropskou unii. K tomu je třeba říct, že pokud by projekt evropské integrace byl tak chatrný, že by ho mohl rozbít nějaký regionální politik, pak by nemělo smysl krach takového projektu oplakávat. 

7.3.2012 181 Přehrát komentář
SDÍLEJ:

Ivan HoffmanFoto: Archiv

I kdyby se skutečně Václav Klaus vydal na evropské turné po spolcích lokálních euroskeptiků, aby ho tito uznale poplácávali po zádech, nic politicky významného by z toho nevzešlo. Těžko se může stát respektovaným lídrem rebelů někdo, na kom se lidé baví u internetu, jak zcizuje protokolární propisku.

U zahraničních komentářů ke Klausovi stojí určitě za zmínku, že je z nich cítit strach. Pravděpodobně pramení z toho, že v Klausovi Evropané vidí prototyp xenofobního nacionalisty, a na pozoru se mají před virem pravicového extremismu, nesnášenlivosti k jinému, cizímu. Historicky s tím má Evropa tragickou zkušenost. Pravdou je, že i u nás se kolem Klause dlouho chodilo po špičkách. To až poslední dobou je stále většímu počtu lidí k smíchu, a mnozí se pak za něj upřímně stydí. Není tomu tak dávno co z něj i u nás šla hrůza.

Že je Klause všude plno, navzdory jeho marginálnímu politickému vlivu a zanedbatelné invenci je dáno jedině potřebou politického bulváru. S Klausem, coby věčným provokatérem je na rozdíl od různých politických sucharů zaručená zábava. Klaus je sice prázdný a falešný, ale prodává noviny, poutá k rádiu a televizi. Kdyby ho nebylo, média by ho musela vymyslet. A hlavně: Klaus je symbolem všeho, co se zde za posledních dvacet let pokazilo či nepovedlo. Bez vyrovnání se s minulostí, kterou zosobňuje, se sotva pohneme z místa.

Autor: Ivan Hoffman

7.3.2012 VSTUP DO DISKUSE 181
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Eliška Kolečkářová vzpomíná na dobu, kdy jí bylo teprve osmnáct let. Komunisti její rodině v roce 1951 vzali statek na Hodonínsku. Jejího otce Metoděje Hlobílka letos na konci března hodonínský okresní soud rehabilitoval.
5 9

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

NEJŠŤASTNĚJŠÍ. Nemusíte být zrovna papež, stačí být duchovním. Vykonáváte tak nejspokojenější profesi na světě.
23 39

Migranti živoří v koncentrácích, varuje papež František

ONLINE: Francie volí prezidenta

Kdo bude novým francouzským prezidentem? Lid Francie hlasuje v prvním kole voleb. Průzkumy favorizují Marine Le Penovou, vítězem ale může být kdokoli z kvartetu favoritů. Očekáváme nesmírně vyrovnané výsledky.

Roman Prymula: Češi mají nižší práh bolestivosti než Číňané

Jaký je rozdíl mezi poslancem a lékařem? Lékař svojí operaci dokončí. Pokud to nezvládne, práci za něj dokončí hned jiný tým. Poslanec to má jinak: pacienta klidně v polovině operace zašije a odejde. Pak se počká na nový tým, který celou operaci provede znovu, říká nový náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. V úřadu bojoval za univerzitní nemocnice, tradiční čínskou medicínu a očkování. 

Inkluze není nepřítel, dojímá příběh chlapce s vzácným syndromem

/ROZHOVOR, VIDEO/ Nechci pro své dítě nic speciálního, chci jen, aby měl stejnou šanci, jako ostatní.  Tato slova napsala Hana Kubíková z Liberce. Maminka kluka se vzácným Wiliamsovým syndromem. Už několik let se snaží své okolí přesvědčit, že inkluze nemusí být strašákem. „Člověk může hodně dokázat, pokud to aspoň zkusí," říká.

AKTUALIZOVÁNO

Bude to o prsa. Francie žije prezidentskými volbami. Rozhodnou nerozhodnutí?

Jen pár procent. Takový je rozdíl mezi kvartetem, který se pere o post prezidenta Francie. Bude to centrista Emanuel Macron, pravicový François Fillon, extrémistická Marine Le Penová, nebo ultralevicový Jean-Luc Mélenchon?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies