Příjemná samozřejmost
Je tomu padesát let, co byla v Československu zavedena elektřina do poslední obce.
Ivan Hoffman
1×audio Diskutovat (56) 6.9.2010 0:00
Flashový přehrávač se spouští.
Pokud se vám nespustil, aktualizujte si ho zde.
U příležitosti takového výročí bychom asi měli pietně vzpomenout na temno před elektrifikací. Elektřina už je ale pro nás tak samozřejmá, že život bez ní si umíme představit pouze jako apokalypsu, konec světa. Není zajímavé, že prakticky celou svou historii prožilo lidstvo potmě či v šeru a jenom posledních pár desítek let se na této planetě pořádně svítí?
Jak se v praxi žilo bez elektřiny, ví dnes leda pár historiků. Nikoho jiného to nezajímá, protože máme za to, že dovednosti neelektrifikovaných předků už nikdy nebudeme potřebovat. Dokonce nepotřebujeme vědět ani to, jak se do naší zásuvky proud dostane, jak a z čeho vznikl. Jestliže se o elektřině bavíme, pak je to jedině kvůli její ceně. Ta totiž stále roste, aniž by k tomu byly jiné důvody, než že ji odebíráme a určitě odebírat budeme.
Elektřina je natolik samozřejmá, že už si ani neuvědomujeme, že jsme na ní závislí. Nenapadne nás, že bychom mohli být bez rádia a televize, čili bez masové komunikace. Neumíme si představit, že bychom měli osobně fyzicky zastat práci elektrických spotřebičů všeho druhu. Nemáme v tomto smyslu elektřině za zlé, že nás připravila o množství práce a udělala z nás lenochy. A nezlobíme se na elektřinu, že umožňuje existenci virtuálních financí, kterými se kdesi v počítačích s námi manipuluje. Jen nejasně tušíme, že když naše civilizace bude v naprosté krizi a nezbude, než zavirovaný a zamrzlý systém restartovat, stane se tak odpojením od elektrického proudu. Elektřina tak není jenom příjemnou samozřejmostí. Má v sobě i potenciál „deelektrifikace“. Když bude nejhůř.
-4°C
-2°C
