Návštěvě Benedikta XVI. se u nás dostalo značné a zasloužené pozornosti nikoli pouze kvůli jeho funkci v církvi, nýbrž hlavně proto, že je to moudrý člověk, který má co říct.

Nebyla to nakonec tak těžká mise, jak se předpokládalo. Benedikt XVI. přišel do prostředí racionálního, přemýšlivého, což jeho naturelu mohlo konvenovat.

Žijeme v době, kdy se lidé stydí používat slova jako pravda, naděje, svoboda, přičemž je ale jasné, že bez pravdy, naděje či svobody nemá život perspektivu ani smysl. Výhodou Benedikta XVI. je, že užívat tyto pojmy má v „popisu práce“. Předpokládá se, že bude nahlas přemýšlet o podstatných věcech, a to se také během jeho návštěvy dělo.

Že se nedostal ke kritice zdejších uvolněných mravů či odklonu od víry bylo dáno tím, že s námi promýšlel vážnější otázky. K tomu, co řekl, má smysl se vracet. Což se u oficiálních návštěv prakticky nestává.