Svobodných informací si lidé váží tehdy, když nejsou samozřejmé a přesně k tomu v Řecku došlo. Obnovená veřejnoprávní televize bude muset vystačit s desetinou původního rozpočtu a má být financována z poplatků občanů. Ti budou za své peníze očekávat svou televizi, čili televizi hájící řecké zájmy, řeckou důstojnost. A dá se předpokládat, že televize bude příznivě nakloněna vládě, která ji obnovila.

Co bychom měli udělat, abychom také měli radost z naší televize, abychom neměli pocit, že za spoustu našich peněz není naše? Řecká zkušenost ukazuje, že cesta k levnější a oblíbenější televizi vede přes její likvidaci politiky, kteří pro změnu mají pocit, že není dostatečně jejich, anebo rovnou soudí, že je poškozuje. Řecké řešení má ovšem jeden háček. Na obnovu zrušené televize je potřeba zvolit politiky, kteří se odváží hájit zájem občanů proti zájmům finančních spekulantů. Takovou kuráž, jako Syriza, dnes v Evropě žádná ze stran, které jsou u moci, nemá. A kde není poptávka po svobodných politicích, tedy politicích nezávislých na bankách a korporacích, nemá valný smysl bědovat nad nesvobodnými médii.