Totéž si mimochodem slibují Ukrajinci v Kyjevě, kteří míří do vlídné náruče EU a Mezinárodního měnového fondu. Ukrajina je zkrátka zemí, kde lidé optimisticky vyhlížejí světlé zítřky, jenom si je v Kyjevě představují jinak než na Krymu. Zatímco v Kyjevě se demonstranti na západ prostříleli, na Krymu se do Ruska mírumilovně „promávali" prapory.

Porozumět Ukrajině není problém. Problém je v tom, že Ukrajině každý rozumí po svém. Žijeme ve světě, kde se neměří jedním metrem. Každý měří tím svým, vidí, co se mu hodí a nehodící se nevidí. Je to proto, že nad touhou porozumět druhým a pochopit jejich motivy převažuje v politice snaha prosadit vlastní zájem. To poslední, oč světu, respektive velmocím běží ve sporu o Ukrajinu, jsou žel zájmy Ukrajinců, jakkoli to všichni předstírají.

Kdo hledá objektivní pravdu a odmítá se spokojit s tím, že pravdu mívá vítěz a jediné právo, které v mezinárodních vztazích nakonec platí, že je právo silnějšího, musí se obrnit trpělivostí a prokousat se propagandistickou rétorikou všech stran zainteresovaných v konfliktu. O zajímavé informace, překvapivé souvislosti a autentická svědectví přitom díky nezávislému internetu není nouze. Slavící Krym, kde se nestřílelo do lidí, nepálily pneumatiky a místo toho šli občané slavnostně k neregulérnímu referendu, vybízí k naději, že se na Krymu společnost nerozhádá, na což vždy doplatí menšiny. O lidi na Krymu není důvod se bát. Na rozdíl od revolucionářů v Kyjevě jsou v pohodě.