Když politici tvrdí, že se s teroristy nevyjednává a za propuštění unesených občanů že se únoscům neplatí, občané vědí, že politici samozřejmě vyjednávají a platí a politici vědí, že to občané o nich vědí. Také teroristé a únosci vědí, že se vyjednává, vyměňuje a platí, přestože se navenek předstírá opak. Proto únosce pětice Čechů v Libanonu nemohl pan Stropnický překvapit, když konstatoval to, na čem se s našimi politiky dohodli.

Na Martina Stropnického se politici naštvali proto, že je ztrapnil. Se svým tvrzením, jak nevyjednávají s teroristy, jsou teď směšní a významným nekomentováním případu už na nikoho neudělají dojem. Zatímco se řeší prostořekost ministra, samotný fakt, že byla pětice Čechů vyměněna za dva podezřelé obchodníky se zbraněmi, se neřeší. Nikdo neříká, že vláda měla unesené Čechy ponechat jejich osudu. Není slyšet názor, že pana Fajáda bylo třeba vydat do USA, neboť americký zájem je důležitější než ten náš a posloužit Američanům, že by za životy těch pěti Čechů stálo.