Zatímco ale klesá naše spotřeba chleba, brambor, masa či zeleniny, předvánočně bereme útokem nákupní centra, abychom na dluh vyměnili své elektrické spotřebiče za novější. Z toho je patrné, že se při nakupování neřídíme chladnou rozvahou. Nakupování si užíváme, bavíme se nakupováním a to bez ohledu na to, zda máme v peněžence peníze. Jak tedy vysvětlit že váháme před regálem s drahými brambory, zatímco u nesrovnatelně dražších televizorů řešíme pouze úhlopříčku? Za klesající spotřebou potravin musí být ještě něco jiného, než že se nedají pořídit na spotřebitelský úvěr.

Pokles spotřeby potravin není doprovázen hubnutím. Naopak těžkneme. Není to tak, že bychom méně jedli. Jíme jinak. Generace, které vařily, jsou střídány generacemi ohřívačů polotovarů. Méně stolujeme a více se rychle občerstvujeme. Statistici nezaznamenávají pouze měnící se spotřebitelské chování, nýbrž také změnu životního stylu.

Stále jsme to my, ale zatímco jsme si koupili méně cukru, znatelně vzrostl náš nákup čokolády. A co když těstovinou nahrazujeme brambory, protože špagety nemusíme čistit?

Takže se v talíři může zrcadlit také lenost!