Především premiér, který má povinnosti kEvropské unii, by těžko souběžně stíhal sestavovat sopozicí letní vládu. Po nedělní tiskové konferenci sObamou se ale bude muset z„evropského prezidenta“ rychle přeorientovat na lokálního premiéra vdemisi, okřikovaného ze všech stran, aby urychleně balil. Že premiérovi Topolánkovi jeho evropské představení opozice sprezidentem tolerují, vůbec neznamená, že mu ho i přejí. Konkurence především určitě nelibě nese, že je Topolánek „zbytečně často“ vtelevizi.
Po neděli se ukáže, zda je ještě aktuální optimismus politických předsedů ohledně předběžně prý domluvené úřednické vlády. Pravděpodobnější je, že opozice, povzbuzena nespokojeností ODS s„přílišnými“ Topolánkovými ústupky, ještě přilije něco oleje do ohně. Mnozí pozorovatelé pochybují, že by ČSSD měla skutečný zájem na brzkém vzniku vlády odborníků. Důležitějším politickým cílem je co nejvíce pustit konkurenci žilou. Tady se jako přirozený partner nabízí sociální demokracii nadstranický prezident, který by kvůli eventuální neschopnosti politiků na něčem se domluvit pověřil sestavením vlády vlastního kandidáta. Opozice by pak vroli třetího, který se směje, jistě ochotně přihlížela rvačce mezi Klausem a Topolánkem.
Ať už se politické vyjednávání ubere jakýmkoli směrem, jisté je, že tím třetím, který se směje, určitě nebude občan. Politici se soustředí sami na sebe, a budou-li něco řešit, tak jenom sohledem na volební preference. Počítejme spůlročním time outem politiků. Mimochodem: kdo ví, čím škodí víc – jestli tím že nepracují, anebo prací!