Ohledně pití se politici vezou s občany na stejné vlně tolerance legální drogy. Poslanecká sněmovna nikdy nebylo klubem abstinentů, a pokud něco široké veřejnosti na pití politiků vadilo, byla to především protekční láce alkoholických nápojů prodávaných ve sněmovně. Lid je spíše citlivý na privilegia mocných, než na to když zákonodárce mírně vrávorá a lehce mluví z cesty.

Jsme-li ve světě za šampiony ve spotřebě alkoholu, bude to mít více důvodů. Nebude to jen díky zoufalcům, kteří se opíjejí do němoty. Pití u nás platí za tradiční volnočasovou aktivitu. U piva se setkáváme s přáteli, bez vína se neobejde žádná oslava a vyrazit jednou do roka do pěstitelské pálenice s bečkou ovocného kvasu je rituál, který se nikdy neomrzí.

Svět čelí různým hrozbám. Alkoholizmus určitě není tou největší. Pochopíme, když politici z našeho pití neučiní svou prioritu. Beztak je už peskujeme za kde co. Nemají zapotřebí dráždit hada bosou nohou.