Vánoční řeč pana prezidenta neobsahovala bonmoty ani citáty, prezident nikoho neplísnil, neurážel. Z druhé strany to ovšem byla řeč, které chyběla jiskra. Nepůsobila svátečně ani slavnostně, neměla duchovní ani filosofický rozměr, nebylo to ani poselství o stavu republiky. Pokud chtěl Miloš Zeman navázat na T.G.Masararyka, pak si nastavil hodně vysoko laťku. Masaryk na dochovaném filmovém záznamu v roce 1933 vyzývá svět česky, německy, anglicky a francouzsky k následování myšlenek evangelia a k odmítnutí jakéhokoli násilí. Originálnější, než Miloš Zeman byl ovšem i premiér Antonín Zápotocký, který v posledním vánočním poselství počátkem padesátých let pohovořil o tom, jak Ježíšek zestárl, narostly mu vousy a stal se z něj Děda mráz.

Vzhledem k tomu, že se současný prezident chystá o Vánocích osobně bilancovat, měl by se někdo, nejlépe asi premiér, ujmout projevu novoročního, ve kterém se tradičně bilancuje dění společenské. Někdo by zkrátka měl shrnout, co potkalo republiku a vyzvat občany aby drželi spolu a mysleli na potřebné. Navázat na tradici novoročních projevů bude nepochybně snazší, než vánočně navazovat na Beneše a Háchu.