Je to přesně týden, kdy po brutálním faulu Jana Plodka nehnutě ležel na libereckém ledě a osazenstvo Tipsport Arény trnulo hrůzou v obavách o jeho zdraví.
Pardubický hokejový talent Jan Buchtele už vyměnil nemocniční lůžko za domácí péči a vede se mu o trochu lépe. Přesto… „Furt mě bolí krk a hlava. Je to nepříjemný. Teď musím hodně odpočívat,“ říká devátenáctiletý útočník, jenž vinou hrubého ataku přišel o takřka jistou účast na mistrovství světa juniorů, které se o vánočních svátcích rozběhne v Kanadě.
Honzo, vybavujete si, co se přesně v Liberci stalo?
Pamatuju si úplně všechno. Byl jsem asi patnáct vteřin na ledě, jel si k mantinelu pro nahozený puk, když v tom mě Plodek sestřelil.
Na ledě jste po nárazu do mantinelu ležel několik desítek vteřin úplně nehnutě. Vypadalo to děsivě…
Byl to hrozný vnitřní pocit. Nikomu bych to nepřál. Snažil jsem se zahýbat prsty, pak nohou. Bál jsem se, abych nebyl ochrnutý. Ale už když jsem opuštěl halu na nosítkách, tak jsem věděl, že tak špatné to není.
Už jste v televizi viděl inkrimovaný zákrok, po kterém máte odlomený kousek třetího krčního obratle?
Jo, viděl jsem to. Bylo to vážně hrozný. (odmlčí se) Plodek dostal tři zápasy stop. Myslím, že u nás se to trestá příliš mírně.
Na stránkách pardubického klubu vám mohou fanoušci posílat povzbudivé vzkazy. Pomáhá vám to?
Na psychiku je to dobrý. Lidé mi píší, ať se držím a zvládnu to. Je to moc příjemné a touto cestou bych jim všem chtěl poděkovat.
Jak reagovali na celou situaci rodiče?
Oni vůbec nevěděli, co se děje. Měli jen málo informací. Když jsem byl v Liberci v nemocnici, tak jim volal pan Kusý. (generální manažer Pardubic – pozn. aut.) a všechno zařídil. On a celý klub se o mě perfektně postaral. Také jim patří velký dík.
Už jste doma zaslechl, že s hokejem musíte po tak nebezpečném zranění skončit?
(pousměje se) Ne, to ne. hokej je tvrdá hra. Takové věci se občas prostě stanou. Naši nic takového neříkali.
Kvůli nepříjemnému zranění jste přišel o téměř jistou účast na juniorském šampionátu v kanadské Regině. Trenér Jaromír Šindel s vámi počítal do konečné nominace. Štve to hodně?
Probojovat se na šampionát byl můj velký sen. Dělal jsem pro to dost. Mrzí mě to, ale už se s tím nedá nic dělat. Hlavně, že budu moct hrát hokej i dál.
Už vám lékaři řekli, kdy se vrátíte na led?
Vidím to na polovinu ledna. Ještě čtrnáct dní budu nosit límec a pak snad už postupně začnu s rehabilitací.
Nebudete se bát, aby se vám něco podobného zase nepřihodilo?
Soubojů jsem se nikdy nebál. Ale má trochu obavu, že to bude těžký. Nejlepší bude, když co nejdřív dostanu ránu.
Hokejista Plodek si za faul třikrát nezahraje.