Problémy s kolenem jej už natolik otrávily, že se rozhodl pro radikální krok - operaci. Kvůli ní a následné rehabilitaci vynechal tahoun Znojemských orlů Jiří Dopita suchou letní přípravu. A dlouho nebylo jisté, jestli včas vyjede i na led. Nakonec první bruslařský trénink Znojma stihl. „Ne že bych nic nedělal, měl jsem i rozpisy, jak jezdit a posilovat pravé koleno. Snad nebude má letní absence poznat,“ věří osmatřicetiletý centr.
Kde jste strávil tři týdny dovolené?
Jen začátkem července jsem byl deset dní u moře, jinak jsem byl doma. Byla třeba i rehabilitace.
Jak vlastně vypadá vaše koleno?
Dobře, zatím drží. Uvidíme, co s ním udělá plná zátěž, první týden na ledě je vždycky náročný. V téhle fázi určitě poznám, že jsem v létě netrénoval.
Operace proběhla v pořádku?
Klasicky, žádné komplikace nenastaly a snad to tak bude i dál. Teď trénuju s ortézou a pokud všechno půjde tak, jak má, tak bych snad i ji mohl po Novémroce sundat.
Liší se nějak příprava trenéra Sýkory od předchozích tréninků pana Hořavy?
Je to v podstatě podobné, založené na fyzičce a vytrvalosti. I rozdíly v jednotlivých cvičeních nejsou velké, i když každý trenérmásvoje specifika. Pan Sýkora mne nikdy netrénoval, ale samozřejmě vím, kde všude byl a že je to zkušený kouč. Podle jmen vypadá letošní tým silněji než ten loňský, který ve čtvrtfinále trápil Pardubice. Jenže víte, jak to je. Jen jména tým nedělají, za nás to neodehrajou. K nějakému posílení samozřejmě došlo a uvidíme,
jak to bude fungovat.
Když jste šel na operaci nebo vlastně i po ní… Neuvažoval jste o tom, jestli má cenu se vůbec ještě vracet?
Samozřejmě vím, že už mi není dvacet, s kolenem jsem marodil delší dobu. Ale teď už bych ho měl mít v pořádku a do hokeje mám zase chuť.
I když je to každou sezonu stejné?
Vyjet na led je změna oproti tomu být na suchu. Je to i zábavnější, takže s tím problém nemám.
V týmu je vás takových, co v létě nemohli trénovat naplno, víc…A vesměs šlo o možné opory týmu: Erat, Tesařík, Plášek…
Ale většina z ostatních kluků měla problémy s rameny a to letní přípravu tolik neovlivní. Tam jsou důležité hlavně nohy.
V pátek mužstvo hraje první přípravný zápas proti Skalici. Týká se i vás?
To určitě ne, ještě se necítím na zápas. Nechci se tam jen motat, abych se vyhýbal nějakému kontaktu. To by nemělo smysl. Ale do začátku extraligy bych takových pět, šest utkání rád odehrál.
Je možné, že následující sezona bude vaší poslední?
Už tři, čtyři roky přemýšlím stejně. Odehraju si ročník, a pak si rozmyslím, jestli budu hrát dál. A tak to bude i po následující sezoně. Dokud budu moci zdravotně a budu vidět, že na to mám, nevidím důvod končit. Ovšem zase bych nechtěl dojít do chvíle, kdy bych byl v soutěži za šaška. Když nebudu stačit, skončím.
Jak jste se v létě věnoval olomouckému prvoligovému týmu, který vlastníte?
Hned po sezoně jsme tam začali stavět nový tým a myslím si, že se nám to celkem povedlo. Loni jsme měli problémy s gólmany, to jsme snad vyřešili.
Loni mezi Olomoucí a Znojmem fungovala úzká spolupráce. Hodně hráčů pomáhalo Orlům na střídavý start. A naopak. Byl bych rád, kdyby to tak pokračovalo dál. Máme slíbeno, že ze Znojma přijdou do Olomouce na hostování hráči, kteří se tady nevejdou do kádru.
Vypadá to, že letos se na skládání týmu podílíte víc než loni, kdy jste klub koupil…
Ale ne, taky mám svůj podíl na tom, že Olomouc skončila tak špatně. Té zodpovědnosti se nevyhýbám. Letos určitě chceme v první lize hrát důstojnější roli. Orli v létě hodně stáli o obránce Ondřeje Kříže, který byl jedním z nejlepších znojemských hokejistů v play-off… Jenže my si v Olomouci nemůžeme dovolit pustit klíčového hráče. Samozřejmě, že pokud by mělo Znojmo zájem a my hráli v klidu, je možné, že se Ondra k Orlům vrátí. Samozřejmě za patřičnou hráčskou náhradu.
Sníte v Olomouci stále sen o návratu do extraligy?
Samozřejmě že ano. Ale není to aktuální otázka. Muselo by se sejít víc faktorů: sponzoři, tým a také investor do tamního zimáku.
Co si myslíte o případu Vsetína? Jak to podle vás dopadne?
Nechám se překvapit, uvidím. Nevím, co bych k tomu řekl. V České republice je možné všechno.
Ale přece jen: nebude vám líto osudu tamního klubu?
Najedné straně hodně. Přece jen jsem tam prožil jedny z nejlepších roků ve své kariéře a mám tam i spoustu přátel. Na straně druhé, pokud by měli hrát tak jako v posledních dvou sezonách, nemá cenu tu agonii prodlužovat. I v první lize je několik mnohem lepších týmů.
Vsetín i vám prý ještě dluží nějaké peníze.
Už jsme to řešili. To je na dlouhý román, ne na jednu otázku a odpověď. Řeší to i další hráči jako Pavel Patera, jde o peníze z poslední sezony, ale je to složité. Právě ve Vsetíně jako by někteří lidé zapomněli, že jste jim pomohl k titulům, a často na vás pokřikovali. Takoví lidé se najdou všude, nejen tam. Ale je pravda, že to je problém menších stadionů. Třeba v Sazka Areně nebo Pardubicích se to nestává. Třeba i to kulturnější prostředí nabádá k lidštějšímu chování.
Není paradoxem, že nejvíc se v České republice křičí na sportovce, kteří něco dokázali?
Člověk si někdy připadá, že když něco umí, tak je na tom vlastně hůř než ti, co se nikdy k ničemu neodhodlali. Ale je to individuální, možná jde o závist, zatrpklost. I když v zahraničí jsem se s tím nikdy nesetkal.
Když jsme u zahraničí. Hrával jste v NHL, kde se předloni stávkovalo kvůli penězům. A teď se přitom ta spirála zase roztáčí.
Já to teď tolik nesleduju, nechápu to, proč se zase ženou tak nahoru. Nadruhou stranu, co vím, tak soutěž vydělává. Bavil jsem se o tom v létě s mým zámořským agentem Petrem Svobodou a i on se smál, že je to vlastně tam, kde NHL skončila před stávkou. Tedy alespoň co se týče peněz.