Ve druhém finálovém zápase jste se dostal do čela střelců play off. Znamená to pro vás něco mimořádného?
Je to hezké. Ale v žádném kvalitním týmu, který chce dojít co nejdál, osobní statistiky nerozhodují. Na to se nikdo ptát nebude. Jde o to, jestli vyhraje Kometa, nebo Pardubice. Žádnou váhu tomu nepřikládám.
Závěr byl až nečekaně dramatický. Jak jste jej prožíval?
Nebylo to nic příjemného. Za skoro rozhodnutého stavu jsme zápas takřka ztratili. Dokázali jsme si ho pěkně zkomplikovat. Hlavní je, že jsme to zvládli. Do dalších zápasů se z toho ale musíme poučit.
Nevzpomenul jste si na základní část, kdy jste několikrát ztratili výrazné vedení?
Vůbec ne. Všichni jsme se soustředili na poslední minuty tohoto utkání.
Dalo se dělat v závěru něco jiného než se modlit za konec souboje?
Hrát především zodpovědně zezadu a samozřejmě co nejjednodušeji. Situaci jsme si naprosto zbytečně zkomplikovali. Do toho přišla přesilovka, kdy Pardubice chytily největší lauf.
Chtěli jste už za stavu 6:2 trochu ušetřit síly?
Nikdo si nepředstavoval, že z toho může být takové drama. Chtěli jsme hrát na čtyři lajny. Měli jsme to v poklidu dohrát, bohužel naší hloupostí jsme souboj málem nezvládli.
Jenomže padesát minut bylo z vaší strany dobrých. Čím jste domácí Pardubice zaskočili?
Začali jsme od začátku hrát svoji hru. V minulém zápase jsme na ni dost dlouho čekali. Samozřejmě nám pomohly naše rychlé góly.
Tomáš Divíšek si po prvním finále sypal popel na hlavu a ve druhém dal gól a nahrál na tři branky.
Poslední dva měsíce hraje naprosto bezvadně. Moc mu přeju, aby mu forma vydržela co nejdéle.