VYBERTE SI REGION

Fantom Málek: Tlačil jsem to očima ven, asi to pomohlo

Ostrava /ROZHOVOR/ - Gólman Vítkovic Roman Málek ve čtvrtém finále proti Třinci v nájezdech ani jednou neinkasoval.

10.4.2011
SDÍLEJ:

Gólman Vítkovic Roman Málek.Foto: Deník/Pavel Sonnek

Během čtvrtého finálového utkání pochytal mnoho třineckých šancí, v prodloužení zneškodnil dvě tutovky kapitána Bonka a jeho výkon gradoval při nájezdech, ve kterých znovu exceloval. Vítkovický gólman Roman Málek v sobotu uhranul oba exekutory Ocelářů a mohl se radovat po osmi nezdarech z vůbec první finálové výhry Ostravanů na domácím ledě od roku 1993.

V letošním play off slavil třiatřicetiletý kouzelník mezi třemi tyčemi v penaltách i na třetí pokus. Po Českých Budějovicích a Pardubicích si to slízl i vítěz základní části. Ve vyřazovacích bojích má vítkovický fantom nevídanou bilanci sedm nájezdů, sedm výher. „Byli jsme půl minuty od konce sezony, ale dali nám ještě šanci a my se o ni porveme,“ hlásí Málek.

O čtvrtém finále mezi Vítkovicemi a Třincem čtěte ZDE.

Přes nepříliš vydařený úvod jste se dostali do vedení a měli to dobře rozehrané. Třinec však dokázal v 53. minutě během 99 vteřin skóre otočit a už se viděl s mistrovským pohárem nad hlavou…

Hlavně ten gól na 3:4 mě hodně mrzel, protože jsem si na střelu Kohna sáhl. Bohužel to tam prošlo. Už to s námi nevypadalo dobře, ale ještě jsme se dokázali vzepřít a prodloužit si minimálně o dva dny sezonu. Jsme všichni moc šťastní.

Aby ne. V poslední minutě měl na holi rozhodnutí Jan Peterek, ale v dobré pozici netrefil prázdnou branku…

To mi bylo vůbec nejhůř, protože už jsem nemohl nic dělat… a já ještě nechtěl končit. Měl jsem dobrý výhled na celou situaci, protože už jsem seděl na střídačce. Bylo to přímo přede mnou. Viděl jsem, jak si puk rovná na hokejku, kouká se, kam to má poslat. Měl hodně času, ale naštěstí to nedal. Možná proto, že jsem to tlačil očima ven (směje se). Strašně nám to pomohlo, protože jsme z protiútoku vyrovnali krásným gólem a byli zpět v zápase. Klimek to trefil parádně. Byli třicet vteřin od toho, aby zvedli ten krásný pohár, už se viděli jako mistři.

V prodloužení se pokračovalo ve strhujícím tempu, šancí neubývalo. Vy jste dokázal zneškodnit dvě tutovky třineckého kapitána Bonka…

Taková utkání může rozhodnout každá střela, nemusí to být ani žádná velká šance. Bylo tam hned několik ošemetných situací, ale ustáli jsme to. Naše výkony šli postupně nahoru. Druhý zápas na třineckém ledě jsme odehráli mnohem lépe než ten první, v pátek poprvé doma to taky nebylo vůbec špatné, ale nedali jsme góly. Pořád jsme čekali, že se nám to podaří otočit. Věřili si.

Nepřekvapilo vás, když šel na vaši první penaltu jednadvacetiletý útočník Ondrej Šedivý?

Vůbec ne. Dokonce jsem se o jeho nasazení bavil s trenérem Mojmírem Trličíkem už během semifinálové série s Pardubicemi a shodli jsme se, že pokud by se šlo na nájezdy, tak by to byl dobrý tah. Šéďa (Šedivý) je hrozně šikovný, má rychlé ruce, navíc je to mladý kluk, nějakou nervozitu nebo stres si vůbec nepřipouští.

Vy jste zase zavřel branku. Oba třinecké střelce jste vychytal…

Hlavně mi pomohli kluci. Šéďa první nájezd s přehledem dal, já to poté chytil a měli jsme navrch. Potom proměnil i Viktor Ujčík a já se ještě více uklidnil. Už to pro mě bylo psychicky mnohem jednodušší, protože jsem nemusel, ale mohl. Podařilo se.

V letošním play off máte bilanci tři série nájezdů, tři výhry. Celkově ve vyřazovacích bojích v sedmi penaltových rozstřelech pokaždé uspěl. Co tomu říkáte?

Co víc si může člověk přát před fantastickým domácím publikem, než jít na nájezdy a zkusit vyhrát a všechny ty lidi potěšit. Je skvělé, že se nám to zase podařilo. To vítězství nám dodalo mnoho energie, která se nám bude ještě hodit. Máme totiž mnoho zraněných, za poslední krátkou dobu nám vypadli ze hry tři obránci ze základu a i další kluci mají různé šrámy.

V úterý to bude v Třinci zase peklo…

Ještě jsme tam v této sezoně nevyhráli (Vítkovice to mají v Třinci 2:3, 1:6, 2:5 a 0:2 – pozn. aut.), ale třeba se nám to teď podaří. Já nechci mít nějaká velkohubá prohlášení, prostě se jedeme do Třince o výhru porvat. Nikdo to ještě u nás nedokázal otočit z 0:3 na 4:3, ale pořád máme šanci. Někomu se to jednou povede a bylo by super, kdybychom byli my ti první. Zázraky se občas dějí. Hlavní je, že ještě žijeme.

Autor: Jakub Nohavica

10.4.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies