Gulaš se chystá na svůj první reprezentační sraz

Velká premiéra čeká útočníka HC Mountfield Milana Gulaše. Se svými spoluhráči Petrem Gřegořkem a Lukášem Květoněm byl povolán do úvodního přípravného kempu před mistrovstvím světa v Německu. „Něco takového jsem nečekal,“ přiznává. „Vůbec jsem s tím nepočítal a jsme strašně rád, že jsem dostal pozvánku.“

V nominaci do národního týmu se objevil vůbec poprvé. „Prošel jsem pouze mládežnickými reprezentacemi. Ve dvacítce jsem odehrál všechny akce, ale nedostal jsem se až na mistrovství světa. V dospělých je to ale poprvé,“ připomíná svou reprezentační minulost.

O tom, že byl povolán do reprezentace, se dozvěděl od spoluhráče. „Probudil jsem se a na telefonu jsem měl zprávu od Lukáše Květoně. Z Liberce jsme se vrátili pozdě v noci. Ráno jsem měl na telefonu nepřijatý hovor od pana Jandače, tak mě to napadlo. Vzápětí jsem si přečetl zprávu od Kytky, že se jedná o nároďák. Byl to trošku šok,“ připouští.

Gulaš o MS zatím nepřemýšlí

V reprezentačním týmu by se chtěl Gulaš udržet do nejdéle. „Díval jsem se na program. Můj cíl je zůstat v týmu alespoň do prvních dvou přátelských zápasů ve Švýcarsku. Pak se uvidí, co bude dál. Určitě bych si ale zápas chtěl zahrát,“ tvrdí. O mistrovství světa zatím nepřemýšlí. „Tak daleko jsem se v tom programu nedostal,“ usměje se. „To je zase pro jiné borce. Já jsem rád, že tam jedu na nějaké trénování a snad i zápas,“ nestaví si vzdušné zámky.

Na kemp národního týmu odjíždí po nepříliš povedené sezoně v klubu, která skončila vyřazením v předkole play off. „O samotné předkolo jsme bojovali do poslední chvíle. Jednou jsme hráli dobře, pak zase ne. Ve spoustě zápasů jsme dostávali góly v závěrečných minutách. Byli jsme hlavně rádi, že jsme se vyhnuli play out. S Libercem jsme odehráli dobré zápasy, ale pořád nás ještě mrzí nevydařený poslední zápas. Na Liberec jsme měli. O to víc to mrzí.“

Když se střelecky tápal, měnil rituály

Také Gulašovy individuální výkony se pohybovaly v sinusoidách. V přípravě sázel jeden gól za druhým, ale úvod extraligy mu příliš nevyšel. Pak se zase rozstřílel, formu však vystřídal útlum a hluché období. „Je strašně těžké udržet střeleckou formu po celou sezonu. Obdivuji Petra Tona, který to dokáže. Určitě bych toho chtěl také docílit,“ přeje si.

Proti loňsku však zaznamenal jednoznačně posun vpřed. Nastupoval prakticky neustále v prvním nebo druhém útoku a s pětatřiceti body byl za Tomášem Vakem druhým nejproduktivnějším hráčem týmu. „Krok dopředu to byl. Byla mi ale tak nějak svěřena role střelce, takže jsem počítal s tlakem na to, abych střílel góly. Snažil jsem se dát co nejvíc gólů, ale mohlo to být i lepší. Měl jsem tam šňůru dvaceti zápasů, ve kterých jsem dal jen jeden gól,“ připomíná. „Do další sezony mám co napravovat.“

Série bez gólu byla velkým náporem na Gulašovu psychiku. „Mám spoustu rituálů, tak jsem se je snažil postupně měnit. Třeba když dám gól, tak si pak obaluju hokejky stejným způsobem a stejnou barvou. Když to nevyjde, tak vezmu zase jinou barvu. Rituálů mám hodně. Časem už to byly pěkné kraviny. Možná to chtělo spíš vypustit z hlavy a jít dopředu. Nakonec se mi to podařilo zlomit.

V Mountfieldu bude Gulaš hrát i nadále. Smlouvu podepsal na další dvě sezony.