Haló? Tady se slaví, zavolejte mi za pár dnů
Chicago - Když jsme byli ve finále, měl jsem velkou radost, ale také strach,“ přiznal po překonání bludného kruhu Marian Hossa.
Libor Kalous
Diskutovat (0) 12.6.2010 10:31
Pocit blaženosti, který prožívá, se nedá popsat. Jen zažít. Ale nepoštěstí se každému. To je jen pro vyvolené, žádná tuctová záležitost.
A jsou tací, kteří si výjimečnost umějí řádné okořenit. A třeba třikrát.
Ano, slovenský hokejista Marian Hossa a jeho třetí finále Stanley Cupu v řadě.
Až poslední bylo sladké, hořká pachuť a zklamání bylo odpáleno závratnou rychlostí, dostavil se gejzír euforie.
Slovák nebyl na příjmu
Co potom?
Slavíte, slavíte a slavíte, že ani neberete telefony. „Teď nemůžu, zavolej za pár dní,“ uslyšel jen odpověď jeden slovenský novinář.
Hossa hovor vymáčkl, ozvalo se píp, píp. Měl jinou práci. Nejslavnější hokejová trofej na něj čekala.
Vždyť se jí také nemohl dočkat.
Když kroužil na ledě s pohárem nad hlavou, jeho výraz nebylo možné přehlédnout – pohled totálního transu. Podobný měl Tomáš Rolinek, když se radoval z titulu mistra světa. On, jako jeden z mála ví, co Hossa prožíval a prožívá a prožívat bude.
Strach z finále
„Když jsme byli ve finále, měl jsem velkou radost, ale také strach,“ přiznal po překonání bludného kruhu jednatřicetiletý útočník.
Rod Hossů završil šťastnou sezonu. Bratr Marcel zazářil v KHL. Stal se nejlepším střelcem, byl zařazen do ideální pětky.
„Ani slovy neumím říci. Vím, možná lépe než manžel, čím Marian prošel, než se dočkal vysněného okamžiku,“ svěřila se dojatá matka obou synů pro slovenský portál pravda.sk.
Aby nebylo slovenské radosti málo, tak křepčil i Tomáš Kopecký. Ten jako první Slovák vyhrál Stanley Cup podruhé.
Byl srdcem týmu
„Marian byl srdcem a duší tohoto týmu, on si tento triumf zasloužil nejvíce,“ nechal se slyšet spoluhráč John Madden.
A Hossa, ten jeden z nejšťastnějších hokejistů těchto dní?
Zavzpomínal na dětská léta, když hokej bouchal na betonovém hřišti.
„Splnil se mi dětský den,“ dodal hrdý indián z Chicaga.
-6°C
-4°C
-2°C
