Hokejista Zlína Kubiš leží doma s natrženou ledvinou

„Známou firmou“ ve zlínské Baťově nemocnici ještě prý není. Přesto za posledních patnáct měsíců ji útočník extraligových hokejistů Zlína Pavel Kubiš navštívil minimálně čtyřikrát jako pacient.

Třikrát s otřesem mozku, naposledy jej do špitálu odvezli kvůli naraženému žebru z pátečního zápasu s Mladou Boleslaví (1:4), ve kterém se mimochodem jako jediný z beranů zapsal mezi střelce. Po důkladnějším vyšetření mu však lékaři objevili natrženou ledvinu.„Cítím se už dobře, ale musím doma ležet, nemůžu nic dělat, je to na hlavu,“ přiznává Kubiš, který se v pondělí vrátil z nemocničního lůžka do své postele.

Bolí vás něco?
Záda a trochu ta ledvina.

Co vám říkali lékaři?
Že bych měl mít absolutní klid, aby se ledvina správně zacelila. Takže ležím a nic nedělám.

Není to ubíjející?
Je. Ale musím ležet, protože bych rád co nejdříve hrál. Ještě ani přesně nevím, jak dlouho budu chybět, ale doufám, že to budou jen tři týdny. Snad to nebude víc, protože kluci s tím marodili déle.

Jít na zimní stadion podívat se na hokej je nyní pro vás zapovězenou činností. Kdy tušíte, že byste mohl jít alespoň na procházku?
V pondělí mám další vyšetření na sono. Doufám, že mně řeknou víc a budu se moct jít alespoň projít. Sedět jen doma je na hlavu.

Nepřijedou za vámi třeba rodiče z Náměště nad Oslavou?
Chtěli přijet, ale nakonec zůstanou doma. Volali jsme si a zakázal jsem jim to, protože by to bylo zbytečné. Stejně musím jen ležet. Až budu moct, tak se za nimi stavím sám.

Jak se vám zranění přihodilo? Píchl vás Kanaďan Steven Goertzen hokejkou?
Právě vůbec nevím. Bylo to zezadu, uprostřed kluziště. Zabrzdil jsem a zezadu do mě někdo vletěl. Nevím, kdo to byl, ale myslím, že mě ani nepíchl. Byl to možná krosček nebo kolenem, pokud vyskočil.

Byl to tady faul? Sudí jej ani nevyloučili.
Nevím, asi mě neviděl nebo se mi vyhýbal. Brzdil jsem do protipohybu .

Přitom původní diagnóza zněla, že máte naražená žebra.
Ta právě necítím, bolí mě ledvina a záda.

Natrženou ledvinu měl před dvěma lety i obránce Lukáš Galvas a měsíc nemohl vůbec nic dělat. Budete od něj shánět informace?
Už jsme si psali, tak od něj něco vím. Měl něco podobného. Měl to také na dlouho, léčil to osm týdnů. Snad to budu mít na kratší dobu.

Nedělají si z vás lékaři a sestřičky trochu černou legraci, že jste už v nemocnici známá firma?
(Směje se.) Byl jsem teď v Baťově nemocnici, kde mě ještě moc neznají. Zatím je to dobré.

Nemáte někdy chuť s hokejem seknout, když se dostanete do formy a za pár zápasů se zase zraníte?
Je to nepříjemné, ale myslím pozitivně, že se uzdravím. Snad stihnu ještě konec extraligy a ještě klukům pomůžu.

Nyní jim však budete hodně chybět. Jako tým jste v krizi, navíc nejste jediný, koho trápí zranění. Navíc jste se po otřesu mozku zase dostal do formy a vstřelil hodně gólů.
V takové situaci by chyběl každý hráč. Kluci se z toho zase během pár zápasů dostanou a bude zase v klubu klid a pohoda. Důležité bude, abychom byli připravení na blížící se play off.