Jágr o reprezentaci: Dokud můžu pomoct, hrát budu

Od zvláštního zpravodaje Deníku

Je mu už devětatřicet. Ale to je úplně jedno. Jako by se jeho hokejový věk počítal v úplně jiných jednotkách. Útočník Jaromír Jágr na mistrovství světa znovu ukázal, že je pan Výjimečný.

Hned po vítězství nad Ruskem 7:4 a s bronzovou medailí na krku zapomněl na švédské semifinálové zklamání a hýřil vtípky. „Vás mám stejně nejraději. Poslední týden jste mi udělali takové jméno,“ pronesl směrem ke klubku novinářů, kteří v předchozích dnech na šampionátu chválili jeho výkony.

Vypadá to, že vám bronz nakonec vrátil radost...
Nebylo jednoduché se na zápas připravit. Osobně můžuříct, že jsem si šel po utkání se Švédy lehnout v půl osmé a spal jsem až do jedné hodiny druhého dne. Takhle unavený už jsem dlouho nebyl. Je vidět, že když se daří a vyhrává se, tak jedeš na vítězné notě a energii a pak to najednou skončilo. To bylo, jak když naměspadl vagon.

Takže si budete vážit bronzové medaile, nebo vás mrzí promarněná šance?
Jde hlavně o ty pocity. Určitě je škoda, že nemáme zlato, ale vyhrávat pořád nemůžeš. Díky bohu že senámto povedlo loni a nikdo první místo nečekal. Jednou máš neskutečné štěstí. Možná kdybychom ho trochu měli z loňska, dopadl by turnaj jinak. Ale tady si to nemůžeš režírovat. Jsou životní situace, které přichází a odchází.

Bude se na tento tým vzpomínat?
Důležité je, co si budeme pamatovat my hráči i co si budete pamatovat vy novináři a fanoušci. Zlatá medaile je perfektní, na třetí místo si podle mě nikdo za pár let nevzpomene. Vždy se pamatují jen vítězové. Nadruhou stranu nám pocit výborně odehraného turnaje už nikdo nevezme. Hlavně byla i výborná parta. Až na poslední zápas se Švédy, kdy jsme to neunesli... Možná jsme narazili i na tým, který byl ten den lepší než my a hrál chytřeji... Až na semifinále jsme zažili výborný turnaj.

Loni jste vyválčili zlato, letos další medaili. Znamená to, že český hokej jde zase nahoru?
Záleží, podle čeho to budeme posuzovat. Jestli podle výkonu, nebo podle umístění. Každýmásvůj názor. Někdo řekne: Já radši uvidím špatný hokej a zlato, jiný řekne: Já se budu radši dívat na krásný hokej a bronz. Někdo vezme radši umístění, někdo dobrý pocit. Nejlepší je, když se obě věci sejdou dohromady, výborný turnaj a výhra. Ale takové mužstvo už neexistuje, taková byla snad jen ruská sborná v osmdesátých letech. Věděla, že bude produkovat výborný hokej a ještě vyhraje.

Cítíte se spokojeně, když víte, že tým předváděl krásný hokej?
Myslím si, že se to sešlo: Byla výborná parta a kluci z Ameriky jsou vynikající. Těžko budeme mít lepší mančaft. Málokdy ze Stanley Cupu vypadnou mužstva, v nichž jsou naši nejlepší hráči. NewJersey se poprvé nedostalo do play off, Pleky (Plekanec) vypadl s Montrealem, obránci Židla (Židlický), Michálek... To se málokdy stane.

Dává vám tento úspěch a povedený turnaj chuť dál reprezentovat?
Já o těch věcech nepřemýšlím. Nejsem hráč, který bude říkat: To je můj poslední turnaj a pak bych to bral zpátky. Uvidím, jak se budu cítit a jestli mě trenér vezme, a podle toho jedu dál. Proč bych neměl hrát, když budu cítit, že mužstvu můžu pomoct. Já myslím, že na věku vůbec nezáleží.

Ale s reprezentací jste končil už v roce 1996 po krachu na Světovém poháru...
Já jsem ale zapomněl říct, na jak dlouho. (smích)

Takže budete reprezentovat i na olympiádě v Soči 2014...
Víš co, když jsi mladý, bereš každý neúspěch úplně jinak a víceméně přemýšlíš akorát o sobě. Neříkám, že jsi namachrovanej, ale vidíš akorát sám sebe, a když se ti nedaří, myslíš si, že je konec světa.

Jak vás osobně obohatil tento turnaj?
Mámohromnou radost, že jsme našimi výkony mohli rozdat radost lidem. Málokdo v životě pocítí, že může třeba na dva týdny změnit myšlení milionů lidí, může jim dát zapomenout na všední problémy.A oni zase dají zapomenout nám. To je taková výměna energií a úspěchu. Pak to najednou skončí, probudíš se a říkáš si: Co teď? Lidi to zažijí taky.

Hodně dáváte na pocity, jaké byly před soubojem o třetí místo?
Věděl jsem, že obě strany budou utahané.Ai kdyby to nebyla pravda, je důležité si říct: Rusáci na tom nejsou o nic líp než my. Hlavně jsme si říkali, abychom hru neotevřeli a viděli jste skóre prvních deset minut, 2:2. Já myslel, že zápas skončí 12:12. Díky bohu jsme si brzy uvědomili, že s nimi nemůžeme hrát otevřený hokej.

Čekali jste, že na vás tak vlétnou?
Každý zápas je jiný. Američané na nás vletěli, my tlak ustáli a vyhráli jsme. Švédové na nás nevletěli, ale měli daleko více sil v druhé půlce zápasu. Rusáci na nás vlítli, ale pak fyzicky odcházeli. Není lehké udržet celý zápas v takovém tempu.

Váš parťák v zápase skvěle ukázal, že patří do první formace. Byla to rázná odpověď na semifinálové vyřazení ze sestavy?
Škoda no, teď už je každý chytrý. Nehrajeme deset minut... Možná kdyby nás Lojza nechal spolu. Nikdy nevíš, ale těžko se už k tomu vracet. To byla jen otázka času, kdy se trefí. On je střelec, góly dávat bude.

Jaké to je porazit Rusy dvakrát na jednom turnaji?
S Českými hrami třikrát. To opravdu není jednoduché. Uvidíme, co řekne pan Holík. (směje se)

Překvapilo vás, jak byl zápas oproti tomu předešlému férový?
Obě mužstva chtěla vyhrát. Nešlo o to, jestli někdo někoho přepere nebo zmlátí. Ve hře byla medaile. Ale Karel Rachůnek? To byla rána turnaje. Tady vidíte, jak je Arťuchin silný. Když ho trefíte, prostě vyrazí sklo. Opravdu není jednoduché skolit takového hromotluka, takže klobouk dolů před Karlem Myslím, že jsme na Arťuchina hráli chytře. Po buly jsme mu nedali čas, aby se rozjel. Proti němuhrát tělo na tělo nemůžeš. Prostě musíš hrát chytře, vzájemně na sebe zakřičet, pořád se dívat.

Arťuchin zároveň ukázal, že není jen mlátička, ale umí hrát hokej...
To pozor! Klobouk dolů. Když se s takovým tělem dostane jeden na jednoho, nejde ho zastavit. Nesmíte ho nechat rozjet.

Co jste říkali Karlovi Rachůnkovi poté, co Arťuchina prohodil plexisklem?
Hlavně jsme se báli, aby ho neprobudil. To by nás tam pak vyházel všechny za plexisklo.

Na krku máte medaili, skončila další sezona. Už víte, kam se podíváte tu příští?
Nevím. Nic konkrétního nemáma ani to víceméně moc neřeším. Byl jsem vždycky hodně věřící a věřím, že cokoliv se stane, je pro mé dobro. Vždy to tak bylo.

Co plánujete v nejbližších dnech?
Uvidím, možná pojedu do Paříže podívat se na české hráče a možná na Zlatou tretru. A pak si odpočinu. Kdyžtak si budu muset jet zabalit do Ruska. Mám toho ještě hodně. Ale teď je spousta času.

ČTĚTE TAKÉ: Žádná NHL, Jágr prý začal vyjednávat s Petrohradem