"Já jsme se dostal mezi nejlepších deset ve Zlaté hokejce poprvé v roce 1990, to je 26 let a je to pro mě pořád obrovská pocta," řekl Jágr. Po loňském druhém místě za Jakubem Voráčkem z Philadelphie navázal na vítězství v roce 2014. Tehdy v Karlových Varech chyběl kvůli dovolené v USA, letos převzal 25 kilogramů vážící sošku osobně.
"Možná teď každý mladý hráč mávne rukou a já jsem dřív taky nebyl výjimka. Řekne si: 'Další Zlatá hokejka…' Ale až nám to tady bude končit, bude čas shrnout, co jsme na tom světě prožili, budeme sedět v hospodě a vyprávět svým kamarádům, jaké jsme měli zážitky, tak určitě můžu říct, v tom roce já jsem byl nejlepší hokejista v České republice. A to může říct málokdo," cenil si vítězství.
Stejně tak pro něj má velkou váhu Mastertonova trofej. "Každá cena, kterou získáš, je skvělá a výjimečná. Tato je jiná, než jsem dostával předtím. Je za oddanost hokeji. Není přesně vysvětlený, proč by ji měl dostat ten a ten hráč," prohlásil Jágr. "Většinou ji dostávali hráči, kteří měli nějaké životní trauma nebo zdravotní trable a nějakým způsobem se vrátili a podávávali kvalitní výkony."
Jágr je podle svých slov výjimkou. "Já jsem jeden z mála, který tu trofej dostal za tu oddanost, lásku k hokeji a dlouhověkost. Takže bych řekl, že padesát procent lidí řekne, že si jí nezasloužím. A padesát procent řekne: 'Zasloužíš si jí za tu oddanost hokeji'," doplnil.
Ví, že není hráčem, jaký býval
Velice příjemně jej překvapilo, že se dostal v hlasování o Hart Trophy pro nejužitečnějšího hráče na sedmé místo. "Když jsem to viděl, tak to bylo pro mě milé překvapení. Rád bych poděkoval těm odborníkům, kteří pro mě tak hlasovali. Na druhou stranu si uvědomuju, že nejsem ten hráč, jaký jsem býval," uvedl Jágr.
Ve čtyřiačtyřiceti letech si ale tolika hlasů od členů Asociace profesionálních hokejových novinářů hodně váží. "Roky přibývají, i když hlava chce a chuť by ještě byla, ale tělo to nechce nějak slyšet. Je jedno, jak to miluješ a co pro to uděláš, ale tělo nemůže fungovat jako ve dvaceti letech. Ale dostat tolik hlasů a skončit sedmý v Hart Trophy, to je možná cennější, než když jsem v nejlepších letech skočil na druhém nebo třetím místě," prohlásil Jágr.
Povedená sezona ale Jágra nijak nezviklala, aby ještě pokračoval v české reprezentaci. I během slavnostního večera v Karlových Varech na Zlaté hokejce se jej pamětníci Kanadského poháru z roku 1976, kde tehdejší Československo podlehlo až ve finále Kanadě, snažili dále přesvědčovat.
S reprezentací skončil
Jágr má ale jasno, že v reprezentaci na rozdíl od NHL skončil, a žádná šance ani na jeho dodatečné zařazení není. "Nerozhodl jsem se ze dne na den. Přemýšlel jsme o tom delší dobu. Bylo několik důvodů, proč je lepší, když na Světový pohár nepojedu," řekl Jágr, který loni po mistrovství v Praze ukončil reprezentační kariéru.
"Byla to z mého pohledu nejlepší tečka, kterou jsem si vždycky přál. Škoda, že to nevyšlo se zlatou nebo jakoukoliv medailí, ale bylo to nejlepší rozloučení s českou reprezentací. Nechtěl jsem to žádným způsobem měnit. Další důvod je, že v mých letech je strašně složité se připravit na sezonu v létě. Je to rok od roku složitější."
Přestože například magazín The Hockey News řadí Čechy na poslední, osmé místo, podle Jágra to nic neznamená. "Takové prognózy budou před každým turnajem. Vychází z toho, kde kdo hraje, jakou má roli, a pak se to srovnává. My sportovci ale sami víme, že se hokej rozhoduje na ledě. Musím upozornit na náš největší turnaj v Naganu, kde jsme byli považováni za nejhorší a nakonec jsme vyhráli, " dodal Jágr.