Jágrovy zastávky: Od kouření Sparty po šílenství

Nejprve Jaromír Jágr coby zelenáč knockoutoval pozdějšího mistra republiky Spartu v semifinále play-off hattrickem.

Čtyři roky nato už jako hvězda Pittsburghu Penguins při stávce hráčů měl průměr dva body na zápas.

A zatím poslední vzpomínka? Při výluce v roce 2004 stihl hattrick, vyprodal tehdy novou vysočanskou Sazka arenu a podílel se na senzačním obratu zápasu s Libercem, který Kladno vyhrálo 5:4 brankou z poslední vteřiny.

Jágr kouří Spartu

Komunistický režim byl na jaře roku 1990 definitivně pryč, Jágrův oblíbenec Ronald Reagan se už jen tiše usmíval.

A lidé v tehdejším Československu se vraceli na zimní stadiony. I v Kladně, kde tým s Jágrem na poslední chvíli pronikl do play-off.

Semifinálový zápas Kladno Sparta 5:2, o němž později referoval Československý sport historickým titulkem „Jágr kouří Spartu“, přitom mladíček s hustými tmavými vlasy málem ani nehrál.

„Nebylo mi dobře, ani jsem nechtěl jet na zimák. Najednou se vrátil domů táta a rychle mi to vysvětlil,“ vzpomínal pozdě Jágr na utkání, v němž byl doslova neudržitelný a s omlácenou mřížkou na obličeji nasázel do sítě Holešovických tři góly, jeden hezčí než druhý.

Za první dvě sezony v dospělém hokeji (od svých šestnácti), stihl Jágr 90 zápasů s bilancí 38 gólů a 40 nahrávek.

Hon na Jágra

Vlasy se prodloužily, výčet úspěchů také. Nyní jsme se ocitli v roce 1994.

Hráčské odbory NHL tehdy vyhlásily v NHL stávku a Evropané se houfně stěhovali zpět do svých lig.

Výjimkou nebyl ani Jágr a jako prvního soupeře si 29. září vybral úřadujícího šampiona z Olomouce, který pár měsíců předtím jeho Kladnu vyfoukl mistrovský titul. Jágr na začátku nelenil, dal gól a měl dvě asistence.

Jinak ale na krátký čas v extralize nevzpomínal rád. Mnoho týmů ho ještě jako žádnou ikonu nebralo a nasazovalo na něj i specialisty obranáře.

Třeba plzeňský Kreuzmann ho úplně vymazal z ledu. A po střetu s pardubickým Pácalem se zase zranil. „Když se nedaří, chodí k lékaři,“ vtipkoval tehdy jeho otec, prezident kladenského klubu.

Osmašedesátka však raději odešla na pár zápasů do italského Bolzana a pak už začala NHL. Jágr během stávky odehrál 11 zápasů, dal osm branek a na čtrnáct přihrál.

A na jaře po těsné bitvě s Erikem Lindrosem poprvé vyhrál Art Ross Trophy pro nejproduktivnějšího hráče NHL.

Praha šílela

Zatím poslední zastavení Jágra v extralize přišlo před více než sedmi roky.

Tentokrát kvůli výluce v NHL, kdy se místo hráčů zvedali na zadní majitelé klubů.

A mnozí fanoušci mají ještě některé fragmenty v paměti.

První zápas se Znojmem a hned hattrick, vše v přímém televizním přenosu.

A pak dva zápasy poslední. Do Sazka areny přišlo na duel Slavia Kladno tehdy na extraligu rekordních 15 785 lidí.

Vlastně nepřišli přímo na zápas, ale na Jágra. Ten nestřílel, jen přihrával, ale hned třikrát a jeho tým vyhrál památné utkání 3:2.

Kladenská rozlučka o tři dny později? Ta rovněž stála za to. Liberec ve třetí třetině utekl na 4:2, ale Jágr zařídil vyrovnání a v poslední vteřině našlapaný stadion explodoval po zásahu Tomáše Kaberleho, jenž přes celé hřiště nachytal nepozorného Hniličku.

„Dlouho jsem nedal gól, tak jsem si to šetřil na Liberec. Aspoň si to lidi užili,“ usmíval se kladenský hrdina.

Hned další den vzal místo hokejky pero a podepsal pohádkovou smlouvu s ruským Omskem. Ne poslední.