Jaký byl váš první pracovní den v Pardubicích?
Náročný. Jsem tu od sedmi hodin, ale těšil jsem se. Proběhl krátký rozhovor s hráči a rozdělení na dvě skupiny, protože jsem je chtěl vidět všechny a udělat si obrázek. Přístup byl dobrý, ale kluci jsou takoví sevření. Nálada ráno před tréninkem nebyla úplně ideální. Jsem tu od toho, aby se úsměvy rozšířily a hráči se na trénink těšili. Bude to dřina, ale hokej pro ně musí být i zábavou. První den mi to splnil, snad i hráčům.

Budete mít hodně práce právě s tím, aby se zvedlo sebevědomí v týmu?

Myslím, že výhodou je moje čistá hlava. Nezabýval jsem se minulostí, přicházím s čistým štítem. Jsem tu od toho, abych hráče vedl. Bez nich neudělám nic, ale budu jim pomáhat ve všech směrech. Když budeme parťáci s mantinely, tak si myslím, že to bude šlapat. Čeká nás každodenní dril. Dívám se na zítřek, pak zase dál a na první zápas. Dlouhodobé výhledy a cíle nejsou nyní na pořadu dne.

Také čtěte: Nový šéf Pardubic Salfický: Nastal krizový scénář, tým potřebuje řád

Co chcete v Pardubicích nejdříve zlepšit?
Řád, aby každý hokejista věděl, co má hrát a kde má být. Aby souhra a komunikace byla v pořádku. Každý se musí soustředit na svoji práci, nic nevypustit a věřit jeden druhému. Potom se můžeme někam odrazit.

Je pro vás výzva pokusit se pozvednout poslední tým extraligy?
Nechci, aby to znělo namistrovaně. Opravdu to beru jako dril. V každém případě to je výzva, každá práce by měla být. Jdu do zaměstnání s pokorou a respektem, žádné silácké řeči neuslyšíte. Na druhou stranu nejsem začátečník a nebojím se toho. Ten tlak, co je třeba v Rusku, si nikdo neumí představit.

S jakým cílem přicházíte?
Úkol je jasný – záchrana extraligy. To je priorita a tato vize musí být v každém z hráčů. Je to běh na dlouhou trať. Je to daleko, proto se tím nechci zabývat, stejně jako minulostí.

Jak se skládal realizační tým, v němž budete spolupracovat s Pavlem Markem a Otakarem Janeckým?
S Dušanem Salfickým jsme si sedli, dali jsme na stůl jména a oba jsme se shodli na současném složení. Preferoval jsem pravé Pardubáky, kterým není současná situace lhostejná. To se povedlo.

Čtěte také: Zemětřesení v Pardubicích: Rohlíka střídá Salfický, trenérem je Holaň

Dá se popsat, jakým způsobem si práci rozdělíte?
Bude to rozdělené, ale hlavu do oprátky dávám já. Jsem hlavní trenér a zároveň týmový hráč. Oba jsou zkušení chlapi. S Otou Janeckým jsem hrál ještě v nároďáku, pak působil dlouho ve Finsku, kde udržuje trenérské kontakty. Pavel Marek je zkušený funkcionář, ale i trenér, který působil v top klubu. Kompetence budou rozdělené, oni o tom vědí. Ota si řekne něco k útočné hře a přesilovkám, Pavel Marek zase k obraně a oslabení. Bude to společná práce.

Jak rychle poznáváte jednotlivé hráče?
Znám Petra Hubáčka z Vítkovic, další kluky spíše podle jmen, ale samozřejmě jsem s nimi nepracoval každý den. Teď je to o poznávání, pohovorech a komunikaci. Ptal jsem se, jestli jsou ještě registrační průkazy, že bych si je vzal domů a místo čtení knihy bych se učil poznávat hráče (usmívá se). Ale mám se podívat na internetové stránky. Čím dřív všechny poznám, tím lépe. Jsem radši, když se vše rychle naučím a můžu hráče oslovovat křestním jménem.

Jak reálné je podle vás posílení týmu pro zbytek sezony?
Už jsme o tom mluvili, ale je potřeba, aby proběhlo pár zápasů, i když konec přestupního termínu je pro nás šibeniční. Není možné vyměnit deset hráčů, to je jasné. Každopádně bychom chtěli posily, určitě do obrany, možná i útočníka. Určité alternativy se nám nabízejí, je to na zvážení a finančních možnostech.

Je možné na zmiňovaném herním řádu zapracovat již do pátečního zápasu?
Musíme to s kolegy zvládnout. Alespoň základy, které by měly být tváří mužstva. Aby hráči věděli o svých rolích. Není to jednoduché, čas běží rychle, ale budeme dělat maximum. Vše se řeší za pochodu.