Jsem zklamán i ze sebe, smutní Štěpánek

Byla to pro něj první velká mezinárodní akce. Mladý vítkovický gólman Jakub Štěpánek se na švýcarském šampionátu stal – pro mnohé trochu překvapivě – reprezentační jedničkou.

Zkrátka křest ohněm se vším, co k tomu patří. A s hořkým koncem. Tři góly ve Štěpánkově síti ze švédských hokejek vystavily českému týmu ve čtvrtfinále nemilosrdnou stopku.

„Jsem trošku zklamán i ze sebe,“ vrtěl nešťastně hlavou Štěpánek. „Je to pro mě druhé velké zklamání během jednoho měsíce. Určitě to budu dlouho vstřebávat,“ smutnil po utkání brankář.

Co si po čtvrtfinále konkrétně vyčítáte?

Že jsem týmu víc nepomohl. V takovém zápase musím chytit něco navíc a já jestli jsem dneska předvedl jeden dobrý zákrok, pak je to hodně. Myslím ten před třetím gólem, to bylo asi jedinkrát, kdy jsem si zasloužil, aby mi lidi víc zatleskali. Bohužel pak hned přišel třetí gól a všechno to bylo pryč.

Jak z vašeho pohledu vypadal osudný třetí gól Švédů?

Obránce měl puk na modré. Chvilku tam s ním postál, vystřelil na branku a přede mnou tam jeden švédský hráč máchnul hokejkou a já nevím, jestli mě to vylekalo, nebo co, prostě mi to propadlo. Ten gól musím vzít na sebe. Byla to moje chyba. Pokud chceme něco uhrát, tohle se nesmí stávat.

Přebije to i váš dojem z celého šampionátu?

To bych neřekl. Já ale hlavně nechci hodnotit sám sebe. Uvidíme, jakého hodnocení se dočkám. Snažil jsem se chytat co nejlíp, jak to šlo. Určitě mě mrzí, že jsme nepostoupili, že jedeme domů. Neměli jsme ani štěstíčko, kluci přede mnou makali. Na nic se nemůžeme vymlouvat, prostě jedeme domů. Taková je realita.

Mistrovství skončilo, co vás teď čeká? Odpočinek?

Mám smlouvu ve Vítkovicích a kluci už trénují. Musím se domluvit s trenérem. Uvidím, jestli mi dá nějaké volno, nebo ne. Pokud ne, tak se musím zapojit do přípravy. Samozřejmě jsem momentálně trochu utahanej.

Říká se o vás, že jste flegmatik. Ale přesto, máte teď v sobě vztek, třeba chuť rozkopat koš?

Vztek určitě mám. To je v každém. Ale teď bych si s tím už nijak nepomohl. Co by mi dalo, kdybych rozkopal koš, nebo zlomil hokejku? Musím se trochu uklidnit. Teď už s tím nic nenaděláme, jedeme domů.