Kapitán Vítkovic Olesz: Musím být diplomat, nemůžu po každém řvát

Ostravané v čele s kapitánem Rostislavem Oleszem však nejsou spokojeni. Největší problém? Koncovka. „Ta rozhodně není ideální," přiznal jednatřicetiletý bronzový medailista z olympiády v Turíně 2006.

První čtvrtinu základní části extraligy jste zakončili v úterý domácí výhrou 4:1 nad Plzní, což vás posunulo na deváté místo…
Tříbodový systém je zrádný, momentálně je pro nás dobrý tím, že jsme zápas s Plzní zvládli. Víte, sezona má vždycky nějaký vývoj. Stačí vzpomenout tu loňskou a Zlín, který měl pár bodů po první čtvrtině, a nakonec byl daleko v play-off. Hodně se mluví o naší koncovce, která rozhodně není ideální. Někdy ty šance proměníte, jindy se vám to prostě nepodaří. Snad se to bude v tomhle ohledu jen lepšit.

Jak jste spokojený s hrou a výsledky mužstva?
Snažím se soustředit hlavně na to, jak co nejvíce pomoct týmu. Je to pro mě nová role, musel jsem několik věcí změnit. Máme tým, držíme spolu a cesta je dlouhá. Jsme na začátku a není to o tom, že najednou budeme hrát jako loni Liberec. Máme řadu zraněných hráčů, kteří nám chybějí. Ale na druhé straně přišli mladí a ti je zastoupili dobře. Pomáhají plnit úkoly, které máme. A když budeme každý plnit své úkoly, tak můžeme být úspěšní, stejně jako proti Plzni.

Mluvil jste o změnách, tak co konkrétně je pro vás jinak?
Hlavně už musím být diplomat. Nemůžu už po každém řvát, za rozhodčími jezdím s chladnou hlavou, i když kolikrát je to docela těžké. Vím prostě, že při diskusi s nimi musím řešit situace jinak než loni. To jsem taky v kabině více řval. Musím se chovat tak, aby měli kluci i nějaký vzor. I když v dnešní době je těžké, aby mladí lidé nějaký měli.

Když se budeme bavit o rozložení vašich sil, co k tomuto tématu řeknete?
Oproti loňsku mám teď i jiné funkce na ledě. Když si všimnete, tak třeba teď hraju v první přesilovce a jsem před brankou. Různě zavážím puky, chodím i na oslabení. Trenér se mě snaží využívat, kde může, a při hře 4 na 4 tam dává mladší, rychlejší hráče. I to se změnilo, protože nemůžu na ledě lítat třicet minut nahoru a dolů v plném tempu. Musím si na střídačce taky chvíli i odpočinout.

Ve třinácti zápasech jste posbíral sedm bodů za tři góly a čtyři asistence. Jak hodnotíte své dosavadní počínání?
Na rovinu musím říct, že sám se sebou nejsem spokojený. Musím být na sebe tvrdý. Všichni mluvíme o koncovce a celkové naší potenci v útoku. Takže tam se určitě ode mě čeká více gólů. Stejně tak clonění, dorážení, tečování. Musím se v tomto ještě zlepšit. Je potřeba jít pořád stejnou cestou a neměnit ji. I když se někdy nedaří, tak z toho prostě neuhnout.