Nezklamal a jako tradičně potvrdil pověst rebela. Tomáš Kůrka nastoupil poprvé v dresu Slavie na českobudějovickém ledě proti svým bývalým spoluhráčům a fanoušky si proti sobě doslova poštval.

V úvodu druhé třetiny dostal v přesilovce svůj tým do vedení 2:1 a vůči fanouškovskému kotli za brankou si neodpustil hloupé gesto. Políbil svůj slávistický dres, čímž domácí příznivce doslova nastartoval. „Ukázal jsem slávistický dres a dal jsem mu pusu. Je to moje nové působiště a mám ho rád. Ve Slavii si to užívám,“ vysvětluje své netradiční gesto.

Fanoušci na Kůrku do konce zápasu pískali a jakmile se dotkl puku, bučel na něj celý stadion. „Mně je to vcelku jedno. Jsem hráčem Slavie,“ mávne rukou a připustí, že se jednalo tak trochu o provokaci. „Trošku jsem reagoval na ohlasy, které tady byly v létě proti mně. Teď jsem slávista a tak to prostě je,“ vzkázal fanouškům.

„Teď už jsme protihráči. Ale reakci budějovických fanoušků neřeším. Jsem rád, že mi teď fandí slávističtí fanoušci. Chci odvádět co nejlepší práci pro Slavii.“

Přestože musel čelit pískotu a bučení při každém kontaktu s pukem, očividně Kůrka psychicky vykolejený nebyl. Naopak se zdálo, že ho to motivovalo k ještě lepším výkonům a na ledě byl pořádně vidět. „Nějaké ty provokace a potyčky k hokeji patří. Alespoň se zlepšila atmosféra na stadionu. Jinak bylo celkem ticho.“

Atmosféru pochválil

V Budvar Aréně se představil poprvé jako soupeř. „Byl to dobrý pocit. Dva roky jsem si tady užíval. Arénu dobře znám a na tomto ledě se mi hrálo vždycky dobře. Ve Slavii má momentálně psychickou pohodu, takže jsem si ten zápas užíval. Atmosféra byla také vynikající,“ usměje se.

Slavia šla sice na jihu Čech do vedení, ale pak se několikrát dostala pod domácí tlak. „Trošku jsme přestali bruslit a tím vypadli ze hry. Domácí se tak dostávali do šancí,“ připustí.

Pražané dokázali využít tři přesilové hry, což byl jeden z klíčových momentů zápasu. „Přesilovky jsou hodně důležité. I když jsme některá oslabení ustáli, tak to odčerpává hodně sil. Dvakrát jsme využili přesilovku pět na tři. To hrálo velkou roli,“ přikývne. „Přesilovky nám hodně pomohly.“

Motivaci pro zápas měl Kůrka velikou a nakonec se vstřeleného gólu také dočkal. „Hlavně jsem chtěl vyhrát. Věřil jsem, že výhru uděláme, což se nám nakonec také podařilo,“ konstatuje. O bodu navíc pro Slavii rozhodl hned ve druhé minutě prodloužení kanonýr Červenka. „Mohlo to přijít i o něco dříve a vyhráli bychom za tři body. Ale i dva body bereme jako úspěch,“ tvrdí.

Lynč se nekonal

Závěrečným hvizdem rozhodčích ale konflikt mezi Kůrkou a fanoušky Mountfieldu v žádném případě neskončil. Pořádně velká skupina čekala na reprezentačního útočníka před halou a chtěla si s Kůrkou všechno minimálně vyříkat z očí do očí. Možná nebylo daleko ani k lynčování.

Nakonec vše vyřešil policejní doprovod. Dva muži zákona absolvovali s Kůrkou cestu od stadionu ke slávistickému autobusu špalírem fandů Slavie i Mountfieldu. Emocemi zmítaným davem hokejista prošel do autobusu a odjel. „Nebál jsem se jít ven, ale pořadatelé mě nechtěli pustit, aby venku nedošlo k nějakému incidentu. Někdo se tam po mě sápal, ale jinak už to proběhlo celkem v klidu,“ uzavírá svou českobudějovickou anabázi.