Máte za sebou třetí den u pardubického týmu. Jak se s novou rolí sžíváte?
Myslím, že bez problémů. Trénink stejně vedou kolegové, já jsem spíše ten element vysvětlovací, řvací a podobně.

Bylo pro vás překvapení, když se Dušan Salfický ozval s nabídkou na trénování?
Už jsme se bavili dříve. Já jsem vždy říkal, že když bude zájem o pomoc, tak rád pomůžu. Pak se ozval Petr Čáslava, zavolal mi i Dušan a postupně jsme se na něčem dohodli.

Vzal jste tedy roli asistenta hlavně proto, abyste pomohl pardubickému hokeji?
Je to jenom o té pomoci. Nikdo není nadšený, a to ani předchozí trenéři, že jsou Pardubice v této pozici. Zkrátka je to momentální situace. My teď musíme udělat všechno, aby se to změnilo.

Ukončil jste tady hráčskou kariéru, ale v posledních letech jste v klubu nepůsobil. Berete to nyní jako svůj návrat?
Tak návrat… Já mám ve svém životě dva kluby Dynamo Pardubice a Jokerit Helsinky. To jsou týmy, které když kdykoliv zavolají, že potřebují pomoc, tak vždycky rád pomůžu.

Také čtěte: Podívejte se na pustý stadion před zbouráním. Nástupce je ve hvězdách

V posledních letech ten zájem ze strany pardubického klubu nebyl?
Jednou byl zájem, když mě oslovil pan Sekera, jestli bych nešel na led alespoň malým klukům ukázat, jak bruslím. Jenže byl jsem zastaven těsně předtím, než jsem vstoupil bruslí na led. A to kvůli tomu, že jsem nehlasoval pro prodej klubu, když jsem byl tenkrát v zastupitelstvu. To už byl vrchol. Je to taková historie a já se k tomu již nechci vracet. Vždy je to o lidech, kteří si buď chtějí vyžehlit svoje ego nebo vše dělají pro hokej. Já jsem ten, který to dělá právě pro hokej.

Návrat města jako majoritního vlastníka pomohl tomu, že jste se mohl do klubu vrátit?
I tak se to dá říct.

Naskočil jste v roli asistenta Miloše Holaně. Budete mít jako bývalý útočník na starost především útočnou fázi?
Jsme dohodnuti, že na střídačce se budu věnovat útočníkům. I když v závěru kariéry mě trenéři stavěli dozadu, tak můžu kecat i do obránců (usmívá se).

Už na prvním tréninku bylo vidět, že vás to baví. Když je možnost, hned vystřelíte i na brankáře…
Nechci tvrdit, že pořád hokej hraji. Ale jsme bývalí hokejisti, tak pokud to máte rádi a je šance, tak není o čem mluvit. V 56 letech dát góla Jardovi Hüblovi nebo Růžovi je hezké, ne? Sice jsem ho ještě nedal, ale bylo by to krásné (směje se). Hlavní je, že jsou silné rány do plexiku.

Jak s Milošem Holaněm, tak s Pavlem Markem jste se potkali dříve jako hráči na ledě a znáte se. Hrál roli i fakt, s kým budete spolupracovat?
Na začátku se hovořilo o tom, že do toho půjdeme s Pavlem. Pak ještě přišel návrh na hlavního trenéra s Milošem Holaněm, tak jsme si hned volali. Vzpomněli jsme si i na hráčská léta, nemáme mezi sebou žádný problém.

Čtěte také: Jak zvednout Pardubice? Holaň: Bude to dřina, ale hokej má být i zábava

Sledoval jste zápasy Pardubic v této sezoně?
Chodil jsem se dívat, viděl jsem dost zápasů. Někdy jsem odešel třeba po první třetině, někdy po druhé a jindy jsem sledoval celý zápas. I s tím můžu samozřejmě Milošovi pomoct. S Pavlem Markem jsme spolu seděli na několika zápasech, a to jsme ještě ani nevěděli, že budeme trénovat. Samozřejmě, že každý trenér má se svým týmem určitou vizi, taktiku, co a jak dělat. I trenéři, kteří tu byli před námi, se snažili odvést perfektní práci pro klub. Miloš se mě může přeptat, ale vím, že on je taky v obraze.

Dnes vás čeká první zápas. Jak se daří mužstvu předávat vaše představy, s kterými byste chtěli jít do utkání?
Já bych chtěl jít do zápasu s tím, že přijdu do haly a plný Jih bude skandovat Dominik a Ota, to je jedna věc (rozesměje se). Ale vážně, to je až to poslední. Samozřejmě se budeme snažit kluky nabudit. Tři čtyři dny jsou celkem krátká doba, aby se změnily nějaké návyky. Ale snažili jsme se na tom zapracovat, aby kluci hráli zápasy lépe a udělal se nějaký výsledek. My se můžeme roztrhat, ale stejně vše záleží na hráčích, co odvedou na ledě. Když jsme hráli my, tak nám trenéři mohli říkat, co chtěli, ale stejně to vždy záleželo na nás.

Hrajete proti Třinci, kde přes deset let působil Pavel Marek. Jak moc využijete jeho poznatků?
Samozřejmě, Pavel s Milošem už se o taktice bavili. Ale předně si myslím, že v dnešní době nemůžeme koukat na soupeře, jestli proti nám stojí Třinec nebo Sparta. Musíme jet na plný koule. Ne na 100, ale na 200 procent, protože potřebujeme dělat body. Musíme odvést kvalitní práci, abychom si po zápase řekli, že jsme udělali maximum. Nechci říkat, že cesta je dlouhá, naopak je krátká, protože máme pár zápasů do konce základní části. Domnívám se, že odhodlání, abychom šlapali, tu je.