VYBERTE SI REGION

Nejsem zastánce řevu. Stejně pak jen sípu, směje se Venera

Brno /ROZHOVOR/ – Místo řevu raději volí demokratičtější metody. Kouč hokejové Komety Zdeněk Venera se nebrání diskuzi s hráči, možná i proto patří k nejúspěšnějším trenérům v extralize. „Zařvu jednou a pak dva měsíce sípu. Nemám na to hlasivky. A hlavně si myslím, že když trenér jen řve a bez správné myšlenky, je spíš pro smích,“ říká v rozhovoru pro Deník Rovnost.

24.4.2012
SDÍLEJ:

Trenér brněnské Komety Zdeněk Venera.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

S modrobílým týmem vybojoval stříbro hned v první sezoně u brněnského kormidla. „Samozřejmě jsme chtěli plnit postupné cíle: vyhnout se play out, uhrát aspoň předkolo a postupně se někam posouvat,“ vypráví čtyřiapadesátiletý trenér.

A nakonec jste se posunuli až do finále…
Nedramatizoval bych to. Soutěž je šíleně vyrovnaná. A hranice mezi úspěchem a neúspěchem vratká. Stačilo prohrát v Boleslavi předposlední zápas a hráli bychom spodek. Pardubice dělilo pár vteřin od vyřazení a mají titul. Když se pak sejde souhra okolností, člověk neví, co se může stát. Finále je víc, než jsme dostali za úkol. Vnímám to i tak, že je to hodně vysoko nasazená laťka na příští rok.

Budete těžko navazovat na stříbro?
Věřím, že rozumní lidé pochopí, že zkrátka může přijít dobrá sezona i horší. Ale ani by mě nenapadlo brzdit hráče a říkat: Pánové, nechme si něco na příští rok, ať máme co zlepšovat. To zkrátka nejde. Nevyšlo finále, tak se nedá nic dělat. Ale myslím, že se Kometa posunula k respektovanějším klubům.

Co to znamená v praxi?
Týká se to případného příchodu hráčů. Jejich chuti. Když jsme byli v horší výsledkové situaci, Kometa nabízela některým případným posilám dobré podmínky, ale oni říkali: My chceme play off, bojovat někde vysoko.

Teď je můžete víc lákat i díky stříbru. Čeká vás jako kouče i složitější úloha vzhledem k tomu, že od vás fandové budou čekat navazování na druhou příčku?
Každý by si chtěl naplánovat na další rok zlepšení. Je to logické. Ale podívejte se na kotrmelce Třince nebo na Spartu. Druhé místo má i řadu nevýhod. Je to paráda, ale tím, že jsme natáhli sezonu, musíme zkrátit klukům volno. Některé mančafty už začínají letní přípravu. Kluci si potřebují od sebe psychicky odpočinout, potřebují si doléčit šrámy. Termín extraligy je daný. Nemůžeme všecko posunout o měsíc.

Znamená stříbro ještě nějaké minus?
Je také řada kluků, kteří nemají smlouvy, logicky se tím v play off nechtěli zabývat. Soustředili se na výkony a samozřejmě se zhodnotili. Vytvořili pro sebe lepší vyjednávací pozici, ale z pozice Komety to není ideální. Letos jsem na hráčích, kteří tady zůstali z loňska, cítil obrovský hlad po úspěchu. Vyžrali si play out dva roky po sobě. Je otázka, jak dokážeme hlad udržet. Ale jsme tu od toho, abychom se popasovali s věcmi, které souvisí s natažením sezony.

Jak moc je po druhém místě potřeba obměnit mužstvo?
Minimálně. Ale některým hráčům končí smlouvy. Kometa prosazuje filozofii zabudovávat mladší hráče, kteří tady můžou nastupovat dlouho. Také tu je nějaký rozpočet, který nutí klub s něčím pracovat. Zvažuje se spousta okolností. Ale jádro mužstva je zdravé. Vytvořila se perfektní parta, je na čem stavět a vhodně doplnit.

Dá se říct, o koho byste za žádnou cenu nechtěl nechtěl přijít?
To je předčasné. Pořád mi trošku, ne moc, chybí vyčnívající koncový hráč, spolehlivý střelec. Je výhoda, když umí zabrat všechny pětky. Ale někdy to chce výraznou osobnost, která gólem mančaft strhne… Ale vím, že tu nově funguje Lev Praha. A peněz není tolik. Úplně špičkové hráče si kluby většinou drží. Nedovedu si představit, že by Nedvěd nehrál v Liberci nebo Ton nehrál za Spartu.

Play off znamená také velké nervy pro všechny okolo. Jak ventilujete stres?
To nejde. Říkal jsem si, že splníme základní cíl  – předkolo a pak si budu play off užívat. Jenže tak to nefunguje. Člověka série vtáhne a zase chce vyhrát. Je fakt, že jsme toho měli poměrně hodně letos. Když počítáme třináct přípravných zápasů, 52 kol základní části a dvacet play off, jsme na 85 utkáních.

Zažil jste už v tomto ohledu takovou sezonu?
Nikdy. Tolik opravdu ne. Ono se to sčítá v play off. Tam se jde nadoraz. Nakonec se porce zápasů promítla do zranění. Robert Záruba to říkal: V play off se hrálo celkem padesát zápasů a my jich odehráli dvacet. To je cítit.

A stihl jste se tedy nějak odreagovat?
Ani ne. To je fofr. Jak se rozjede play off, na nějaké jiné myšlenky není moc času.

Stíháte při bitvách o titul řešit i jiné věci?
Samozřejmě. Existují soukromé věci, které nepočkají. Play off teď ale bylo na prvním místě.

Od manželky si necháte poradit?
Bohužel se tomu nejde vyhnout. (smích) Chápu, že přijdu domů a manželka se chce podělit o dojmy nebo svoje poznatky. Taky nasaje spoustu informací ze svého okolí. Ale někdy to slyším celý den. Říkám si, že doma zrelaxuju. Možná někdy reaguju dost podrážděně, ale to k práci patří.

Takže vám žena třeba i napoví o sestavě…
Ve spoustě věcí radí dobře.

Říkal jste, že hranice úspěchu a neúspěchu je hodně tenká. Kdy vám bylo v sezoně nejhůř?
Když nastala série zápasů, v nichž jsme ztratili náskok. A Boleslav byla nejhorší. (Kometa ztratila pět minut před koncem dvoubrankové vedení – pozn. red.) Pak přišel dotaz novináře, jestli u týmu budu i příští týden. Začaly úvahy, jestli zůstanu. Každý trenér ví, co s jeho prací souvisí. Ne, že by tehdejší úvahy byly neaktuální… Musím poděkovat vedení Komety. Neměl jsem ultimáta, kolik získat bodů. Naopak jsem cítil snahu mužstvo vhodně doplnit.

Takže jste uvažoval o konci?
Člověk si říká: Mám jít sám, nebo nemám? Jsou na to dva pohledy. Jeden zní: Přihlas se jako hlavní trenér ke zodpovědnosti a odejdi, na druhou stranu si říkáte: Z boje se neutíká. Buď zabojujete jako chlap, nebo skončíte jako srab. Pořád jsem zastával názor, že je správné zabojovat. Cítil jsem i z mužstva, že věří v obrat. Nakonec jsme to překonali. Ale i tyhle složitější období patří k hokeji.

Takže upřednostňujete variantu bojovníka?
Může se stát, že člověk dojde k závěru, že už není nic platný. Pak je lepší jít pryč. S tím bych taky neměl problém. V tomto povolání je to normální. Nebyl bych ani první ani poslední. Některé kluby změní trenéry dvakrát za sezonu. Letos byl ještě relativní klid v extralize. V průměru šest sedm klubů mění trenéry.

A spíte klidně, když víte, že polovina trenérů přijde o práci?
Na druhou stranu platí předpoklad, že když musíte skončit, že vám za týden někdo zavolá. I v té době jsem pár telefonátů měl, jestli náhodou nebudu volný. Ale pokud má mít práce nějaký smysl a člověk chce ukázat výsledky, nemůže za tři měsíce vše změnit. Nejde přijít a říct kouzelnou větu: Nám to jde. To dokážou asi jen politici, že po třech měsících změní resort a nemají s tím problém. V hokeji to tak nefunguje.

Když pracujete s mužstvem, co je podle vás nejdůležitější mu vtisknout?
Není důležité vědět, jaká má hra být. To ví každý. Trenérská škola v Česku je podle mě velmi kvalitní. Je důležité docílit toho, aby to hráči dělali. To už se dělá mnohem hůř. Na každého platí něco jiného. Je potřeba, aby hráči cítili, že je někdo jen nevodí za ručičku, ale že do hry vnášejí i svou iniciativu.

Diskuzi se nebráníte?
Ne. Máme hráče, kteří hráli NHL, KHL, v nároďáku. Naopak by byla hloupost, proč jim nenaslouchat. Nemám problém s hráči diskutovat, ale trenér musí udělat závěr.

Musel jste i zařvat?
Jednak nejsem zastánce řevu a navíc nemůžu, protože zařvu jednou, a potom dva měsíce sípu (smích). Nemám hlasivky, abych na někoho řval. Hlavně si nemyslím, že je to podstatné. Zažil jsem poměrně hodně trenérů a někdy je to opačný extrém. Když trenér jenom řve a nemá správnou myšlenku, je spíš pro smích. Když někde čtu rozhovory typu: „Přišel jsem do kabiny, seřval jsem je a hned to šlo,“ nevím, tak to podle mě zkrátka nefunguje.

Tomáš Divíšek po play off přiznal, že hráči si před zápasy dali pivo. Co vy na to?
Pokud hráči nebudou profíci, tak to nejde. Zažil jsem trenéry, kdy jsme se na pokoji nesměli zamykat a oni to pak obcházeli. Kluci si pak o půl jedenácté lehli, v jedenáct se oblékli a šli. Co když hráč před zápasem doma vypije pět litrů vína? To se nedá uhlídat. Někdo si jedno pivo potřebuje dát, aby dobře spal. Říká se, že je to zdravé, samozřejmě jich nesmí být osm. Pro mě je podstatné, aby hráči přišli na trénink naprosto v pořádku, aby byli perfektně připravení.

Jako kouč máte už třetí extraligové stříbro. Chybí vám první místo?
Každý chce být první, ale já jsem se k tomu nikdy neupínal. Pro mě je podstatné, aby člověk věděl, že jeho práce má smysl. Ani si nemyslím, že by byla ostuda skončit druhý, pátý, dvanáctý, pokud si hráč nebo jakýkoli zaměstnanec může říct: Odvedl jsem maximum.

Autor: Tomáš Svoboda

24.4.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Úroveň technického vzdělání podle šéfů strojírenských firem klesá

Praha - Úroveň technického vzdělávání se podle 60 procent ředitelů strojírenských firem za posledních deset let zhoršila. Pesimističtější byli v průzkumu mezi 285 podniky šéfové velkých společností. Vyplývá to z průzkumu analytické společnosti CEEC Research, jehož výsledky mají média k dispozici. Kompletní data budou zveřejněna v úterý na konferenci Budoucnost technického vzdělávání na ministerstvu školství.

Taneční soutěž StarDance vyhrál Piškula před Bankem a Plodkovou

Praha - Vítězem osmé řady taneční soutěže StarDance se stal herec Zdeněk Piškula, který tančil s Veronikou Lálovou. Ve finále dnes předstihl lyžaře Ondřeje Banka s Evou Krejčířovou. Třetí skončila v diváckém hlasování herečka Jana Plodková s Michalem Padevětem. Odborná porota v přímém přenosu České televize ohodnotila stejným počtem bodů dnešní výkony Piškuly a Plodkové, Bank v tomto pořadí zůstal třetí.

Anonym ohlásil bombu na pražském hlavním nádraží, vlaky nejezdily

Praha - Policie v sobotu večer kvůli anonymní hrozbě bombou vyklidila pražské hlavní nádraží. Železniční doprava byla na víc než hodinu zastavena. Metro svou stanicí na nádraží projíždělo. Policie bombu nenašla, po původci anonymního telefonátu pátrá. Médiím to řekl mluvčí pražské policie Jan Daněk.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies