VYBERTE SI REGION

Ondráček ukončil gólový půst a pomohl Zlínu k výhře: Neměli jsme svěšené hlavy

Zlín /ROZHOVOR/ - Devět zápasů střelecky mlčel, ale konečně se dočkal i on. Krásným pasem mu načrtnul gólovou kolmici Roman Vlach a jemu stačilo pouze umně přehodit gólmana. Důležitým vyrovnávajícím gólem na 2:2 útočník zlínských hokejistů Jiří Ondráček pomohl k první domácí výhře v sezoně.

26.10.2015
SDÍLEJ:

Jiří Ondráček. Foto: DENÍK/Jan Karásek

„Jsem zvyklý. V minulosti jsem na gól čekal snad sedmdesát zápasů. Tohle mě už nerozhodí. Do šancí jsem se dostával, takže jsem věřil, že to zlomím šťastným gólem," usmíval se spokojený Ondráček.

Mohl jste dát i druhý gól, ale jednou jste trefil tyč. Nemrzí to?
Snažil jsem se střílet na vyrážečku, škoda že to tam nespadlo. Pokud se nepletu, do tyče jsem střílel i minulý zápas. Co se dá dělat, musím to zkoušet a štěstí jít naproti. A věřit, že to přijde. U mého gólu dával Jirka Marušák dlouhou přihrávku, nevěděl jsem, jestli o mně Vlašák (Roman Vlach pozn. aut.) ví, ale u druhé tyčky mě uviděl. Já už jen nastavil hokejku. Krásně mě našel.

V první třetině jste se dostali do vedení, ale Litvínov stačil ještě do přestávky otočit. Co se stalo?
Vymýšleli jsme zase blbosti a zbytečně jsme se dostávali pod tlak. Místo toho, abychom hráli u nich v pásmu, kde jsme, si myslím s kluky, silní.

Byl to zase hodně bojovný zápas, ostatně jako předchozí. Je to jediná cesta, která vás dostane v tabulce nahoru?
Může být. Musíme dál bojovat a sbírat každý bodík. I když jsme chtěli vyhrát za tři body, ale do křeče a tlaku, který na nás teď je, jsme se dostali sami. Potřebujeme se zvednout a děláme postupné krůčky. Sbírat bod i dva, postupně se ode dna odlepit. A hlavně aby předvedená hra byla kvalitní.

Vaše výhra byla jubilejní tisící v nejvyšší soutěži. Věděl jste o tom?
Nevěděl. Až jsem se podíval na boční tabuli, uviděl jsem to. S kluky jsme se o tom ani nebavili. Ale čekali jsme na ni dlouho. Zaplať pánbůh, že jsme to dnes urvali.

Co se dělo po páteční porážce s Kometou, když jste ztratili zápas při vedení 2:0?
Staří kluci i trenér si vzali slovo. Musíme se z toho poučit a stejně jako dnes hrát lépe. O další dva body jsme přišli vlastní hloupostí. Přitom jsme 55 minut hráli perfektně.

Poznamenalo to váš dnešní výkon?
Neřekl bych. Když se nedaří, starší hráči a trenér si musí vzít slovo a něco k tomu říct. Není možné to jen tak hodit za hlavu a myslet si, že máme před sebou další zápas. Jinak to nejde. Kdybychom si nepromluvili, neukázali si video, dnes bychom přišli na led a zase bychom byli jak lajdáci.

Od zápasu v Plzni ale začíná mít vaše hra nějakou tvář, co říkáte?
Asi jo. Ale přijde mi, že pouze zápasy pátky a neděle nám nesedí. Když jsme měli zápasový rytmus, body jsme sbírali. Ale po pauzách jsou všichni živější. Nevím, jestli trénujeme moc, nebo málo. Ale prostě se na to nedokážeme připravit. Proto jsme rádi za úterní zápas. Mám rád pravidelnost a i další kluci ho přivítají.

Jste typem nositele dobré nálady v kabině. Jakou jste ji měl v poslední době?
Člověk musí mít pořád dobrou náladu. Zní to sice blbě, ale když nejde o život, nejde o nic. I takhle jsme s kluky dělali blbosti. Sranda a pohoda prostě musí být. Ale musí se zároveň i makat a dát tomu všechno. Kdybychom do kabiny chodili se svěšenými hlavami, nebylo by to dobré.

Autor: Daniel Ostrčilík

26.10.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies