Čtyřiačtyřicetiletého kouče, který dělá také asistenta Vladimíru Vůjtkovi u slovenské reprezentace, ale nečeká s omlazeným týmem, plným odchovanců, snadná práce.
Svým svěřencům však s parťákem na střídačce Romanem Šimíčkem věří a doufá, že zkušenější hráči budou mladíkům oporami a společně potáhnou za jeden provaz.
Již zítra pro vás začíná domácím soubojem s Hradcem Králové nová extraligová sezona. Jaký máte ze současného týmu pocit?
V prvé řadě bych chtěl říct, že se nám kádr dost obměnil. Hlavně v obranných řadách. Odešlo několik zkušených borců. Zapojili jsme řadu mladých hráčů, odchovanců, reprezentantů do dvaceti let. Sám jsem zvědavý, jak nám to půjde. Věřím, že zkušenější chlapci těm mladým pomůžou, a oni naopak přinesou do hry ještě větší dravost.
V přípravě jste odehráli řadu náročných zápasů. Jak hodnotíte dosavadní výkony a výsledky mužstva?
I s Ligou mistrů jsme odehráli celkem jedenáct zápasů, pět z nich jsme vyhráli. Mohli jsme uspět vícekrát, každopádně hráči ukázali v mnoha těžkých utkáních, že jsou na extraligu připraveni. Doufám, že se nám bude herně i výsledkově dařit.
Hovoříte o tom, že hráči ukázali, že jsou na extraligu připraveni. Ale výsledkově to asi nebylo úplně podle představ. Hlavně co se týká Ligy mistrů, i když herně jste ani jednou nepropadli…
Je to tak. V Lize mistrů jsme zatím odehráli čtyři zápasy, jedinkrát vyhráli, získali jen čtyři body a jako třetí tým tabulky už nemáme moc velkou šanci postoupit ze skupiny. Bohužel jsme prohráli oba zápasy se švýcarským Zugem, to mě mrzí. Jednou jsme je měli porazit.
Opusťme Ligu mistrů a vraťme se k české extralize. Jaké si dáváte letos cíle?
Hlavně si přeju, aby se nám vyhýbala zranění, která nás obcházela v přípravě. Je tu zdravá konkurence hlavně v útoku, což je dobré. O konkrétním cíli moc mluvit nechci. Věřím, že po dobrých zápasech budou body přibývat a v tabulce budeme na pozicích, se kterými budeme spokojeni. Z pohledu psychiky by bylo nejlepší, abychom bodovali hned na startu sezony a mohli hrát ve větší pohodě.
Chápu, že se chcete jasné odpovědi ohledně cílů vyhnout. Pak se zeptám jinak. Kde je podle vás letošní vítkovická hranice úspěchu a neúspěchu?
Dobře, nebudu nic skrývat. Letos musíme hrát prostě tak, abychom se zase dostali do play off. Pokud se nám to podaří, pak bude ideální, když se vyhneme těm nejlepším. Tedy pokud se sami nebudeme pohybovat v popředí tabulky.