Pavelec byl rád, že jako nástupce Vokouna obstál

V těžké roli a s úkolem nahradit hlavního hrdinu loňského zlatého mistrovství světa Tomáše Vokouna na pozici brankářské jedničky vstupoval do světového šampionátu v Bratislavě Ondřej Pavelec a byl rád, že nakonec obstál. Třiadvacetiletý hokejista Atlanty podával po celý turnaj spolehlivé výkony a na zisku bronzové medaile měl velký podíl.

Loni při svém debutu na světovém šampionátu v Německu nastoupil jako Vokounova dvojka jen v prohraném zápase s Norskem (2:3). Na letošním turnaji vychytal v osmi zápasech sedm výher, dvakrát udržel čisté konto, s úspěšností zákroků 93,93 procenta byl na turnaji třetí a s průměrem 1,88 obdržené branky na utkání čtvrtý.

Pavelec byl rád, že s výjimkou zápasu s Německem, který už nemohl ovlivnit postup českého týmu z prvního místa osmifinálové skupiny, odchytal v Bratislavě všechno. "Chytám, protože chci hrát a baví mě to. Jsem rád, že jsem dostal od trenéra (Aloise Hadamczika) šanci. Když nejel Tomáš Vokoun, tak mi spousta lidí až tolik nevěřila. Loni to výborně vychytal a já jsem o to víc rád, že jsme dosáhli na medaili," řekl novinářům Pavelec.

Z medaile měl velkou radost

Po loňském překvapivém triumfu podceňovaného výběru si letos tým posílený o hvězdy typu Patrika Eliáše, Tomáše Plekance, Martina Havláta nebo Marka Židlického věřil na obhajobu, ale Pavelec bere i bronz jako úspěch. "Měli jsme tady skvělý tým a kromě půlky zápasu se Švédy jsme hráli výborně. Prohráli jsme jeden zápas a jsem rád za tu medaili, i když jsme přijeli sem vyhrát. Ale každá medaile se počítá. Předtím bylo takové hluché období, kdy medaile nebyly," připomněl Pavelec.

Po bronzu na olympijských hrách v Turíně a stříbru na světovém šampionátu v Rize totiž Češi postupně vypadli ve čtvrtfinále na MS v letech 2007, 2008 i 2009 a také loni na olympiádě ve Vancouveru. "Máme po minulém roce zase medaili. Jsem šťastný, že jsme to uhráli," doplnil Pavelec, který Vokounovi kryl záda i ve Vancouveru, kde se do branky nedostal.

"Osobně to beru jako úspěch. Bohužel to není zlatá medaile, ale tak to prostě chodí. Jsem rád i kvůli lidem, byli výborní. To se nestává jen tak, aby bylo na Staromáku tak hrozně moc lidí. I kvůli fanouškům to je super," doplnil Pavelec.

Proti Rusku děkoval spoluhráčům

V duelu o bronz inkasoval v první třetině tři branky a po výhře 7:4 děkoval spoluhráčům, kteří naopak v celém průběhu turnaje neustále oceňovali jeho přínos pro úspěch. "Byl to z mojí strany těžký zápas. První třetinu jsem se necítil moc dobře, oni tam dali dva góly na stejnou stranu. Byl to takový otevřený zápas, pro oba týmy těžký po tom, co prohrály v semifinále. Jsem rád, že jsme to zvládli. Kluci hráli výborně, dali sedm gólů, je to jejich vítězství. Čtyři inkasované góly jsou docela dost, jsem rád, že jsme to zvládli," konstatoval Pavelec, který ale dalších 39 ruských střel pochytal.

Čtyřikrát inkasoval i v semifinále proti Švédsku při porážce 2:5, ale tam také mužstvo dlouho držel: zneškodnil i trestné střílení a připsal si celkem 43 úspěšných zákroků. Zklamání z prohry, která sebrala předtím suverénním Čechům na turnaji šanci hrát o zlato, se Pavelec snažil dostat rychle z hlavy pryč. "Prohráli jsme, oni byli lepší, tak to v hokeji chodí. To už nevrátíme. Jsem rád, že máme medaili," dodal kladenský odchovanec.

ČTĚTE TAKÉ: Záruba: Tato generace má hokejově stále co říct