VYBERTE SI REGION

Pět nejzajímavějších výměn jeden za jednoho v historii NHL

Praha - Výměny hráč za hráče jsou vždy ošemetné. Musíte nabídnout adekvátní protihodnotu, nemůžete přepísknout ani polevit. Je to jako vyměňovat kartičky, přeci nepošlete vzácnou za obyčejnou. Většinou vyměňujete semínko za semínko a v mnoha případech nevíte, co z jednoho nebo druhého semínka vyroste. Je to risk. V historii NHL se událo několik takových výměn, které měly různé následky a tady je pět těch nejzajímavějších.

5.7.2016
SDÍLEJ:

Hokej - ilustrační foto.Foto: Deník/Jan Čech

Chris Pronger (St.Louis Blues) – Brendan Shanahan (Hartford Whalers) – 27.7.1995

Člen Síně slávy za člena Síně slávy. Druhá volba v draftu za druhou volbu v draftu. Člen Triple Gold Clubu za člena Triple Gold Clubu.

Tito dva hráči mají víc společného, než si vůbec dokážeme představit. Ještě předtím, než se oba stali součástí organizace pečující o bezpečnost hráčů NHL, byli stavebními kameny a hvězdami svých týmů. Všechno odstartovala výměna, kterou upekli tehdejší generální manažer Hartfordu a dnes generální manažer čerstvých vítězů Stanley Cupu Jim Rutherford a Mike Keenan, jenž tehdy okupoval manažerské křeslo v St.Louis.

Rutherford nebyl s Prongerem spokojený. Jeho vývoj neprobíhal tak, jak si generální manažer představoval. Benzín do ohně pak rázný obránce přilil poté, co byl součástí party šesti hráčů Hartfordu, kteří se poprali v baru v Buffalu. Poté navíc řídil v opilosti, a to byla pro Rutherforda poslední kapka.

Jenže dnes již sedmašedesátiletý funkcionář si dobře uvědomoval Prongerovu hodnotu, od čehož se odvíjela i protihodnota, kterou se rozhodl obětovat Mike Keenan. Do Hartfordu poslal Brendana Shanahana, který prožil jednu ze svých nejhorších sezón dosavadní kariéry.

Pronger chytil v St.Louis druhý dech, stal se kapitánem týmu a v dresu Bluesmanů získal Hart Trophy pro nejužitečnějšího hráče a Norris Trophy pro nejlepšího obránce sezóny. Zato Shanahan se v Hartfordu dlouho neohřál. I jemu sice na dres přišili kapitánské céčko, ale v průběhu sezóny 1996/97 se stal součástí trejdu, který asi nejvíce ovlivnil jeho kariéru. Rutherford jej poslal společně s Brianem Glynnem do Detroitu a získal zajímavou protihodnotu – Keitha Primeaua, Paula Coffeyho a volbu v prvním kole draftu.

Ken Hodge (New York Rangers) – Rick Middleton (Boston Bruins) – 26.5.1976

Mnoho britských hokejistů v NHL nehrálo, většina z nich působila ve dvacátých, třicátých a čtyřicátých letech. Jeden z nejvýznamnějších a nejznámějších – Ken Hodge – oblékal dlouhých devět sezón dres Bostonu Bruins, ale jako veterán byl ve dvaatřiceti letech vyměněn v trejdu křídelníků do New Yorku Rangers.

Jezdci poslali na druhou stranu mladičkého Ricka Middletona. Ten měl za sebou dvě sezóny na Manhattanu, v první nasbíral čtyřicet bodů, v té druhé dokonce padesát.

Pamětníci New Yorku Rangers by na tento trejd nejraději zapomněli. Zatímco Hodge odehrál v dresu Jezdců pouze jednu kompletní sezónu, než v průběhu té druhé ukončil kariéru v NHL, Rick Middleton se stal v Bostonu hvězdou. V dresu

Bruins odehrál zbytek své aktivní hokejové kariéry, nastoupil do 881 zápasů, v nichž nasbíral neuvěřitelných 898 bodů.

Terry Sawchuk (Detroit Red Wings) – John Bucyk (Boston Bruins) – 10.7.1957

V době, kdy Terry Sawchuk oblékal dres Bostonu, už vyhrál s Detroitem třikrát Stanley Cup, získal Calder Trophy pro nejlepšího nováčka a třikrát Vezina Trophy pro nejlepšího brankáře sezóny. Vedení Bostonu se ho v roce 1957 rozhodlo poslat zpět k Rudým křídlům výměnou za teprve jednadvacetiletého Johna Bucyka.

Tehdy samozřejmě nikdo ani ve snu netušil, že do Bostonu přichází jeden z nejlepších křídelníků jeho klubové historie. Sawchuk zažil v Detroitu několik dalších skvělých sezón, přestože další Stanley Cup získal až v roce 1967 s Torontem.

Johnny Bucyk odehrál za Medvědy zbylých jednadvacet sezón své kariéry. S písmenem B na dresu odehrál neuvěřitelných 1436 utkání, v nichž nasbíral 1339 bodů. Po Rayi Bourqueovi je dodnes druhým nejproduktivnějším hráčem a vůbec nejlepším střelcem v historii Bostonu Bruins.

Brian Bellows (Montreal Canadiens) – Russ Courtnall (Minnesota North Stars) – 31.8.1992

Vedení Minnesoty North Stars se v roce 1992 rozhodlo vzdát jednoho ze svých nejlepších hráčů v historii týmu výměnou za Russe Coutnalla, který už měl za sebou devítiletou kanadskou štaci v Torontu a Montrealu. Tento trejd můžeme dnes prezentovat jako příklad výměny, z níž těžily oba celky.

Bellows si splnil během jednoho roku dva dětské sny najednou. Hrál za Montreal, jeho vzorem byl odmalička Ken Dryden a hned ve své první sezóně získal s Canadiens Stanley Cup. V Montrealu nakonec odehrál rovných 200 zápasů s celkovým ziskem 175 bodů.

Courtnall překonal ve své první sezóně za North Stars svoje kariérní maximum co do počtu získaných bodů, když jich měl po skončení základní části na kontě 79. O rok později, když se tým přesunul do Dallasu a přijal název Dallas Stars, toto maximum vylepšil ještě o jeden bod. V průběhu sezóny 1994/95 byl pak Russ Courtnall vyměněn do Vancouveru, kde hrál se svým bratrem Goeffem.

Claude Lemieux (New Jersey Devils) – Sylvain Turgeon (Montreal Canadiens) – 4.9.1990

Pokud bychom měli vyjmenovat nejhorší výměny v historii Montrealu Canadiens, tato by mezi nimi rozhodně nechyběla. Vedení Montrealu se totiž rozhodlo vzdát Claudea Lemieuxe výměnou za Sylvaina Turgeona.

Turgeon solidně odstartoval kariéru v Hartfordu, poté se přesunul do New Jersey. Tam odehrál jednu sezónu, v níž nasbíral 47 bodů. Za Montreal Turgeon odehrál dvě prachbídné sezóny, než se přesunul do Ottawy, přičemž ve třiceti letech ukončil kariéru v NHL.

Zato Lemieux se Ďáblům pekelně vyplatil. Ve 423 zápasech v dresu Devils nasbíral 297 bodů, na západním pobřeží řeky Hudson prožil nejplodnější léta své hokejové kariéry a v roce 1995 s týmem došel jako vítěz Conn Smythe Trophy pro nejužitečnějšího hráče play off až ke kýženému stříbrnému štěstí.

ROBERT NOVOTNÝ

Autor: Redakce

5.7.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies