VYBERTE SI REGION

Plekanec a NHL? Jsi tak dobrý, jak dobré máš poslední střídání, připomněl heslo

Kladno /ROZHOVOR/ - Na podzim vstoupí do Kristových let a ve svém Montrealu bude Tomáš Plekanec hrát o další smlouvu. V červnu se mu narodil druhý syn Adam, je ale zatím v zámoří s mámou, zpěvačkou a herečkou Lucií Vondráčkovou, zatímco Tomáš vzal staršího Matyáše a vyrazil s ním domů do Čech. Na svém rodném stadionu v Kladně se pak připravuje na novou sezonu v NHL po boku Jaromíra Jágra, Radka Gudase a dalších borců z kádru Rytířů.

13.8.2015
SDÍLEJ:

Tomáš Plekanec.Foto: Deník/Luboš Jeníček

„Čeká mě poslední rok smlouvy, takže příprava musí být kvalitní. A v Kanadě to s tréninkem na ledě není ono. Lepí se to přejezdy po menších stadionech, zatímco v Kladně je vše na jednom místě, navíc s klukama je to organizované a má to nějaký smysl, než se plácat někde v Montrealu sám po ledě," říká hvězda české reprezentace v exkluzivním rozhovoru pro Deník.

Takže důvodem návratu domů je pouze příprava na sezonu?
Je pro mě strašně důležitá, ale je to vše se vším. Také jsem chtěl vzít Matyáše do Čech za babičkou, která mi tu s ním pomáhá. A uleví se i Lucce, která se v Kanadě stará o Adama. Ten je ještě na tak dlouhou cestu moc malý, nemá cenu ho sem tahat. Je nesmysl, že by nedostal nějaké povolení.

Vy jste v Česku už letos byl, i když jen na skok. Přestože jste čekali další přírůstek do rodiny, po vypadnutí ze Stanley Cupu jste okamžitě přicestoval do Prahy pomoct národnímu týmu v semifinále mistrovství světa. Zase jste potvrdil, že reprezentace pro vás znamená hodně…
Bylo to strašně těžké rozhodnutí. Nechci říct, že se mi přijet nechtělo, ale tušil jsem, že na takový přejezd bylo už pozdě. Nicméně volali mi trenéři, Vláďa Růžička a Jarda Špaček, mluvili jsme snad hodinu. A nakonec jsme se dohodli, že přijedu. Proces byl složitější než jindy a také to dopadlo, jak to dopadlo. Jindy ale nemám problém s tím, abych sedl na letadlo a přijel.

Jak se na to dívali doma, co manželka?
Tohle bylo naprosto v pohodě.

Čeká vás poslední rok smlouvy v Montrealu, bude to v něčem jiné?
Já už jsem tam tak dlouhou dobu (od roku 2002), že si nemyslím, že by mě posuzovali jen podle toho, co odvedu v následující sezoně. Vedení mě zná dokonale, trenéři to samé. A jaká bude další sezona, to asi nebude hrát nějakou obrovskou roli. Na druhou stranu nějakou roli to mít může a je třeba hrát, co nejlépe to půjde.

Teoreticky to může být nejlepší, ale také vaše poslední smlouva v NHL. Vnímáte to tak?
Ani ne. Ta příští může být na dva, na tři roky a pak může být ještě jedna. A ta už být poslední může. Ale jak se to celé vyvrbí, to ještě vůbec není jasné.

Hrát by chtěl ještě sedm let

V Kladně trénujete s Jaromírem Jágrem, s nímž jste nastupoval i v reprezentaci nebo při výluce v kladenském dresu. Dovedete si představit, že byste ještě hrál hokej v jeho věku? Fyzicky se zdáte připraven také skvěle: máte v hlavě, do kdy byste chtěl hrát hokej?
Hráči, jako je Jarda, nejsou a nebudou. Hokej mě hrozně baví a samozřejmě bych rád také hrál tak dlouho. Jsem o deset let mladší, takže to řeknu asi takhle: kdybych vydržel ještě šest sedm let, bylo by to fajn.

Hrajete v Montrealu, to je spolu s Torontem největší hokejové město světa, panuje tam doslova hokejové šílenství. Vy se tam pohybujete už spoustu let, nikdo není v týmu služebně starší. Jaký je na to recept?
Zvykl jsem si ten humbuk kolem moc neřešit, což je podle mě jeden z důvodů, proč jsem tam vydržel tak dlouho. Pro některé kluky je to ale fakt síla. Každý den je hodnocení úplně jiné, po každém zápase se objeví nové a nové názory expertů. Musíš se soustředit sám na sebe, na svoje výkony.

Nikdy vás nikdo nenaštval nějakým článkem, že Plekanec hrál blbě?
To určitě ano. Stává se vám to hlavně na začátku kariéry, mladí kluci tohle hodně řeší. A když se vám nepovede víc zápasů v řadě, takové otázky novinářů přijdou. Je potřeba to skousnout, spláchnout a druhý den je úplně jiný. Platí tam jedno pořekadlo: V Montrealu jsi tak dobrý, jaké bylo tvoje poslední střídání. (usmívá se)

V tom případě mají Canadiens zvláštní poslední střídání. Vedení vybudovalo hodně dobrý tým, ale pořád chybí ta nejcennější trofej. Po Stanley Cupu přece musíte toužit i vy, ne?
Vyhrát Stanley Cup je strašně těžké. Jen dostat se do play-off, pak do dalšího kola a dalšího. Jste ve finále konference a ještě pořád vám chybí osm výher, abyste pohár měli. V tu chvíli už je 26 týmů doma, kluci hrají golf nebo se připravují na další sezonu.

Chybí týmu nějaká drobnost, která by vše převážila na vaši stranu?
Nevím. Štěstí či dobrý timing, aby nám to tam padlo ve vhodnou chvíli. My třeba prohráli s Tampou gólem vteřinu před koncem, přitom jsme byli jasně lepší. Takové věci k tomu chybí. Ale co chybí přesně, to je na manažerech a trenérech, aby to postavili tak, aby nám toho scházelo ještě méně.

Českému hokeji dál věří

Když se vrátím k českému nároďáku, nový kouč Vladimír Vůjtek se nedávno seznamoval s reprezentanty. Byl jste na schůzce také?
Nebyl. Akorát jsme přijeli, neměl jsem kam dát Matyáše.

Podle mnohých skeptiků už český hokej nebude sbírat tolik ocenění, ani pod Vladimírem Vůjtkem. Co vy na to?
Tohle si nemyslím, stav českého hokeje nevidím tak hrozný. Ale je fakt, že když jsme hráli s Kanadou nebo Amerikou, bylo vidět, že pravidelně takové mančafty asi porážet nebudeme. Ale porazit se dají, hráče na to máme. Kluci z nároďáku všichni hrají v prvních dvou pětkách v NHL, takže nevidím důvod, proč by se nedalo uspět. Je to to samé, jako jsem říkal u Montrealu: mít formu i kus štěstí ve správný čas.

Trénujete s áčkem Kladna, kde jste ještě před nedávnem plnili s Jágrem, Židlickým či Tlustým všechny arény v republice. Ale Rytíři sestoupili, jaký podle vás mají kádr letos?
Tohle je těžké říct. Spoustu kluků ani neznám, je tam hodně mladých. Pár zápasů jsem sice viděl, ale opravdu se to teď nedá odhadnout.

Je dobře, že vedení přivedlo nového vůdce, Václava Skuhravého? S ním jste ještě hrával.
On pomůže určitě. Má za sebou spoustu zápasů, vyhrál titul s Vary. Ten kabinu hodně podrží. Teď podepsal i Mára Posmyk, to je další zkušený kluk na led i do kabiny. Chtělo by to, aby se dostali do baráže, tam už se může stát cokoliv.

Mimochodem, co váš starší syn Matyáš, toho v Kladně na led neberete?
Pohybově je na tom docela dobře: děláme gymnastiku, cvičí, plave, hodně hrajeme tenis. Jsme hodinu a půl na kurtu a on nechce slézt. Házím mu míčky a on je v pohodě trefuje. Teď za mnou přijel z Kanady i kamarád, který je tenisový trenér a věnuje se mu. Naopak fotbal ho moc nebaví, na týmové sporty asi nebude. (usmívá se) Brusle jsme sice párkrát zkusili, ale je malý a do ničeho ho nebudu nutit. Když ho to bude bavit, řekne si sám. Na zápas občas zajde, kouká i na televizi. Tak uvidíme. Hlavně, že bude umět kotrmelec.

Autor: Rudolf Muzika

13.8.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Inkluze je zločin na dětech, říká Václav Klaus mladší

Havlíčkův Brod /ROZHOVOR/ - Má všeobecní vzdělání budoucnost? Je inkluze krok tím správným směrem? To byla hlavní témata přednášky, kterou v Havlíčkově Brodě nedávno připravil Okrašlovací spolek Budoucnost.

Manželé ze Kdyně se snažili zachránit život mladému sportovci. Bohužel marně

Hluboká - Silák z Hluboké zemřel za jízdy na kole. Jeho otec děkuje manželům Homolkovým, kteří bojovali o jeho život.

Nezvládnutý staford napadl na ulici dalšího psa, skončil v útulku

Olomoucký kraj – Policisté se zabývají případem nebezpečného křížence stafordšírského teriéra, který v Zábřehu napadl několik psů i lidí. Poslední incident se stal zkraje týdne poblíž husitského kostela u areálu bývalých kasáren, kde staford zaútočil na dalšího psa. Toho majitelka právě venčila.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies