VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pohl byl z pozvánky na EHT nadšený. Že přišla i do Německa, ho překvapilo

Praha - Hokejový útočník Petr Pohl debutoval v dubnu v české hokejové reprezentaci v přípravě na mistrovství světa v Minsku ještě jako hráč Karlových Varů, teď se pro turnaj Karjala v Helsinkách dočkal pozvánky i do svého nové působiště v Eisbärenu Berlín. 

5.11.2014
SDÍLEJ:

Petr Pohl na srazu hokejové reprezentace.Foto: ČTK/Michal Doležal

Z německé DEL se v českém národním týmu objevil zástupce po osmi letech.

"Možná mě to trochu překvapilo. Nevěděl jsem samozřejmě, jak to trenér vezme, když hraju jinou soutěž, než která je obvyklá jako je česká nebo finská. Na druhou stranu pořád hrajeme s hokejkou a pukem, tak to snad tak nevadí. Jsem rád," řekl novinářům Pohl.

Naposledy se v českém týmu objevil z DEL v prosinci 2006 v přípravném zápase proti Bělorusku obránce Jakub Ficenec z Ingolstadtu, který později reprezentoval i Německo. Ve stejný rok byl předtím na mistrovství světa v Lotyšsku brankář Tomáš Pöpperle z Eisbärenu Berlín. Ten byl tehdy také prvním pozvanými z německé nejvyšší soutěže po dlouhých letech.

Podle Pohla má německá liga svou kvalitu, ale přiznává, že soutěž je ovlivněna působením řady hráčů ze zámoří. "Hokej je tam trošku víc americko-kanadský, na druhou stranu je to pořád na větším evropském kluzišti. Nejde tedy hrát jako v Americe, takže je to takový mix. Ale je to docela útočný hokej, padá docela dost gólů. Já jsem rád, docela mi to vyhovuje," podotkl Pohl.

Zkušenosti má ze zámořské AHL

Hrál v zámoří v letech 2003 až 2009 v juniorské QMJHL za Gatineau, Acadie-Bathurst, v AHL za Syracuse a v ECHL za Dayton a Johnstown i v CHL za Youngstown. "Určitě se to neztratí. I věci mimo led, které se naučíte. Mluvím anglicky, i když to je dneska už normální. Můžu ale mezi kluky v týmu zapadnout i hokejově. Jsem rád, že zkušenosti mám," navázal Pohl, který po návratu ze Severní Ameriky hrál rok ve Finsku za Lappeenrantu, pak strávil dvě sezony ve Vítkovicích a další dvě v Karlových Varech.

Eisbären si v německé lize užívá největší diváckou podporu ze všech klubů. Na zápasy chodí v průměru přes 12 tisíc fanoušků. "Chodí jich opravdu hodně a jsou skvělí," pochvaluje si Pohl. Klub má v Německu zvuk a poznat to podle osmadvacetiletého rodáka z Kopřivnice bylo hlavně po poslední sérii čtyř porážek, po které Eisbären klesl na 11. místo.

"S tím není nikdo spokojený. Očekává se o nás, že budeme hrát nahoře a bojovat o nejvyšší příčky. Bohužel nám teď pár zápasů nevyšlo a musíme to po pauze napravit. Klukům taky snad prospěje, že budou mít volno, i když někteří hrají za Německo. Hlavně by se nám pak měli vrátit ti zranění. Věřím, že se dáme dohromady a zase nám to půjde," uvedl Pohl, který si v novém působišti zahrál i obnovenou Ligu mistrů.

Získal i německé občanství

V Berlíně se mu líbí. Německá metropole podle něj nabízí řadu možností pro volný čas, přestože ho v rozjeté sezoně moc nemá. A při delším volnu navíc využíval šanci vyrazit domů do Ostravy. "Nečekal jsem, že je to tak blízko. Když jsem jel jednou v noci, tak to bylo jen asi pět hodin. Kromě toho, že jsme hráli v Lize mistrů se Zlínem, jsem se dostal do Čech asi dvakrát, třikrát. Je to fajn," pochvaloval si.

Pohl po příchodu do Berlína získal i německé občanství, což bere jako výhodu, ale rozšiřovat chce svou sbírku dosavadních tří startů v české reprezentaci. "Celkově se mi to hodí. Taky můžu udržet rodinné kořeny. Děda je jen rád, ten mi v tom pomohl. Je to prostě výhoda," vysvětlil, proč má nyní dvojí občanství. Německy se přitom teprve začíná učit. "Mluvím anglicky, ale snažím se němčinu naučit. Zatím jsme měl tak tři čtyři lekce, jde to pomaleji, než jsem si myslel."

Motivací domáci MS

Loni v létě byl Pohl po roce v Karlových Varech bez angažmá, nakonec se dohodl na pokračování v Energii a od té doby si užívá zase lepší hokejové časy. "V hokeji je možné všechno jako v životě. Někdy je to trošku nahoru dolů. Já se snažím být sám sebou, makat a dělat co nejlíp to, co umím. Samozřejmě, že když se daří, tak jsem jen rád za tu šanci a teď bych ji chtěl chytit," řekl Pohl.

Je mu jasné, že na prahu sezony mají všichni šanci třeba i na start na domácím mistrovství světa v Praze. "Musíme hrát dobře jako tým, abychom pak jako jednotlivci mohli nějak vykouknout. Nejdříve se ale musíme starat o to, abychom hráli slušný hokej. Nejde to vnímat nějak sám pro sebe. Kdo pojede na mistrovství světa, se uvidí. Sice je brzo se o tom bavit, možné je všechno, musíme všichni makat a pak nikdy nevíte," dodal Pohl.

Autor: ČTK

5.11.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Eliška Kolečkářová vzpomíná na dobu, kdy jí bylo teprve osmnáct let. Komunisti její rodině v roce 1951 vzali statek na Hodonínsku. Jejího otce Metoděje Hlobílka letos na konci března hodonínský okresní soud rehabilitoval.
5 9

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Dálnice D55 povede okolo Starého Města.
2

Dálnici z Otrokovic do Babic by mohli začít stavět už příští rok

ONLINE: Francie volí prezidenta

Kdo bude novým francouzským prezidentem? Lid Francie hlasuje v prvním kole voleb. Průzkumy favorizují Marine Le Penovou, vítězem ale může být kdokoli z kvartetu favoritů. Očekáváme nesmírně vyrovnané výsledky.

Roman Prymula: Češi mají nižší práh bolestivosti než Číňané

Jaký je rozdíl mezi poslancem a lékařem? Lékař svojí operaci dokončí. Pokud to nezvládne, práci za něj dokončí hned jiný tým. Poslanec to má jinak: pacienta klidně v polovině operace zašije a odejde. Pak se počká na nový tým, který celou operaci provede znovu, říká nový náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. V úřadu bojoval za univerzitní nemocnice, tradiční čínskou medicínu a očkování. 

Inkluze není nepřítel, dojímá příběh chlapce s vzácným syndromem

/ROZHOVOR, VIDEO/ Nechci pro své dítě nic speciálního, chci jen, aby měl stejnou šanci, jako ostatní.  Tato slova napsala Hana Kubíková z Liberce. Maminka kluka se vzácným Wiliamsovým syndromem. Už několik let se snaží své okolí přesvědčit, že inkluze nemusí být strašákem. „Člověk může hodně dokázat, pokud to aspoň zkusí," říká.

AKTUALIZOVÁNO

Bude to o prsa. Francie žije prezidentskými volbami. Rozhodnou nerozhodnutí?

Jen pár procent. Takový je rozdíl mezi kvartetem, který se pere o post prezidenta Francie. Bude to centrista Emanuel Macron, pravicový François Fillon, extrémistická Marine Le Penová, nebo ultralevicový Jean-Luc Mélenchon?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies