VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Před pěti lety letecké neštěstí u Jaroslavle šokovalo celý hokejový svět

Jaroslavl (Rusko) - Přinášíme základní fakta o havárii letounu s prakticky všemi hokejisty klubu KHL Lokomotiv Jaroslavl, při které před pěti lety, 7. září 2011, zahynulo 44 z 45 lidí na palubě včetně českých hokejistů Karla Rachůnka, Jana Marka a Josefa Vašíčka.

5.9.2016
SDÍLEJ:

letecké neštěstí v Jaroslavli - pietní aktFoto: ČTK

Celý hokejový svět šokovala zpráva o neštěstí, při kterém se krátce po vzletu z letiště Tunošna u Jaroslavle zřítil letoun Jak-42. Zahynulo 44 lidí na palubě letadla, převážně hokejistů místního klubu Lokomotiv.

Letoun letěl do Minsku, kde se hráči chystali zahájit utkáním s místním Dinamem novou sezónu KHL. Charterovému letounu ruské společnosti Jak-Servis se však krátce před čtvrtou hodinou odpoledne místního času nepodařilo při vzlétání z ranveje nabrat dostatečnou rychlost a odpoutal se od země příliš pozdě. Letadlo se následně naklonilo na levou stranu a spadlo asi 500 metrů od ranveje. Po dopadu se stroj rozlomil a začal hořet. Přední část spadla do vod řeky Volhy a druhá zůstala na břehu.

V troskách zůstalo pohřbeno osm členů posádky a 35 pasažérů

Mezi oběťmi byli i čeští hokejisté a mistři světa z roku 2010 Jan Marek, Karel Rachůnek a Josef Vašíček. Kromě českých hokejistů dále zahynuli Slovák Pavol Demitra, švédský brankář Stefan Liv nebo kanadský trenér Brad McCrimmon. Katastrofu přežili jen dvě osoby: palubní inženýr Alexandr Sizov a ruský útočník Alexandr Galimov, který však podlehl svým rozsáhlým popáleninám o několik dní později v moskevské nemocnici.

Lokomotiv Jaroslavl tak přišel prakticky o celý svůj první tým. Začaly padat návrhy, aby klub na počest zemřelých hokejistů pokračoval v sezoně, přičemž každý ze soupeřů se měl podílet na stavbě nového týmu dodáním jednoho hráče. Nakonec Lokomotiv v prosinci nastoupil s mužstvem tvořeným především juniory a hráči farmářského mužstva do druhé ruské ligy, do KHL se rozhodl vrátit až od sezony 2012/13 s možností angažování jednoho hráče z každého celku Kontinentální ligy.

V reakci na tragédii se konala řada smutečních obřadů

S hokejisty se přímo v Jaroslavli přišlo rozloučit 10. září do hokejové arény na 100 000 lidí. Poklonit památce obětí se přišli mimo jiné ruský premiér Vladimír Putin, prezident Ruské hokejové federace Vladislav Treťjak, šéf KHL Alexandr Medveděv či ředitel rady soutěže Vjačeslav Fetisov. S českými reprezentanty se veřejnost rozloučila 11. září na zcela zaplněném Staroměstském náměstí v Praze.

Okolnosti tragické události se začaly krátce po nehodě zkoumat a oficiální vyšetřování vedené Mezistátním leteckým výborem (MAK) skončilo v listopadu 2011 oznámením, že příčinou tragédie bylo bezděčné brzdění pilota při startu. Posádka prý nebyla dostatečně přeškolena a jeden z pilotů byl pod vlivem léku, který je s řízením letadel neslučitelný. Podle zprávy ruské prokuratury chyboval i letištní personál.

V září 2012 obvinili vyšetřovatelé Vadima Timofejeva, náměstka generálního ředitele letecké společnosti Jak-servis

Jeho vinou údajně nebyla posádka k řízení letounu dostatečně vyškolena. Vyšetřování skončilo v říjnu 2014. Při něm se zjistilo, že posádka vinou Timofejeva neměla právo stroj řídit. Skutečnost, že se tak stalo, považují žalobci za hrubé porušení letových pravidel. Timofejev povolil veliteli let na základě zfalšovaných dokumentů. Druhý pilot kromě toho neměl právo svou funkci zastávat, protože nedokončil přeškolení na letouny Jak-42. Timofejev podle vyšetřovatelů o všech těchto prohřešcích věděl. Posádka letounu se dopouštěla vážných chyb i v předchozích letech, uvedla zpráva vyšetřovatelů.

Soudní proces s Timofejevem začal v prosinci 2014 a jediný obžalovaný v kauze později prohlásil, že se necítí vinen. Pochybnosti o řádném vyšetření neštěstí mají podle agentury Interfaxu i mnozí pozůstalí. Žádost o zařazení mezi poškozené také podalo Chruničevovo státní kosmické vědecko-výrobní středisko, které bylo výrobcem havarovaného letounu.

Loni v září soud udělil Timofejevovi trest pět let vězení, soud mu ale současně trest odpustil s tím, že Timofejevův případ spadá pod loňskou amnestii vyhlášenou k 70. výročí sovětského vítězství ve druhé světové válce.

Autor: Redakce / ČTK

5.9.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Kandidát na prezidenta Jiří Drahoš
17 7

Median: Drahoš by ve druhém kole prezidentské volby porazil Zemana

Afričtí uprchlíci na ostrově Lampedusa. Prostředky na jejich život si pro sebe inkasovala italská mafie.
1

Libyjští pašeráci lidí cpou do lodí rekordní počty uprchlíků

Krev v mobilech? Suroviny pro baterie se těží v drastických podmínkách

Věděli jste, odkud pochází suroviny pro mobily, notebooky, nebo televize? Přichází totiž nová doba železná. O kontrolu nad těžbou a obchodem s kovy, ze kterých se vyrábí plošné spoje do elektronických přístrojů, se vedou tvrdé boje, na jejímž počátku jsou zubožené děti v afrických dolech a na konci spokojení uživatelé se smartphony. Z celosvětového byznysu profituje Čína, zásoby ale nejsou nekonečné.

Zeman má dalšího soupeře. Pana Škodu Vratislava Kulhánka

Miloši Zemanovi přibývají silní soupeři. Vedle bývalého předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše je to Vratislav Kulhánek, bývalý šéf mladoboleslavské Škody Auto. Jako prezidentského kandidáta ho zítra představí Občanská demokratická aliance podnikatele Pavla Sehnala.

DOTYK.CZ

První světovou válku roznítil nedomrlý intelektuál, který dožil v Čechách

Jeho kulka rozpoutala válku, které podlehlo 40 milionů nešťastníků. Sarajevský atentátník Gavrilo Princip byl bystrý chlapec, v Srbsku dodnes obdivovaný – jmenují se po něm ulice a náměstí. Ovšem mučedníkem se nestal, v době atentátu byl totiž nezletilý a tudíž nemohl dostat oprátku. Princip dožil v Čechách, v terezínské pevnosti, kde jeho tělo rozežírala tuberkulóza a duši sžírala samota i zlé zprávy o válečném osudu jeho milované země.

Stížností na zubaře přibývá, lidem vadí špatná čeština a drahé služby

Jsme zahlceni stížnostmi od pacientů, hlásí Česká stomatologická komora. Každý měsíc jich prý dostanou několik. Stížnosti směřují hlavně na kolegy z cizích zemí. Důvody: zubaři nerozumí dobře česky, další lidem nutí příliš drahé výkony. U některých lékařů se navíc provalilo, že nemají specializaci, kterou uvádějí na vizitce. To by mělo skončit, slibují stomatologové.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies