Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Rváč Kočí: Rozdám si to s kýmkoliv

Praha /ROZHOVOR/ - Hokejový bitkař trénuje na Spartě, možná si bude zjednávat respekt v české extralize.

11.10.2011
SDÍLEJ:

David Kočí (v bílém) zboural na ledě i torontského obránce Iana Whitea. Foto: REUTERS/Mike Cassese

Stačí se na něj podívat a člověk pocítí respekt. „S tímhle chlapíkem bych si nechtěl nic začít,“ říkáte si automaticky. Vždyť vedle Davida Kočího s jeho 198 centimetry a 108 kilogramy působila během včerejšího tréninku většina sparťanských hokejistů jako nezbední junioři.

„Jestli někdo v extralize bude chtít, klidně si to s ním rozdám,“ povídal první český bitkař v NHL. Neprosadil se do kádru Winnipegu a nyní si hledá angažmá v Evropě.

Jak to teď vypadá s vaší hokejovou budoucností?
Situace si vyvinula tak, že jsem se v kempu nedostal do NHL, tak jsem se místo farmy rozhodl najít něco tady v Evropě. Na farmu už nemám ve třiceti letech motivaci.

Rýsuje se už nějaké angažmá?
Zatím nevím, jak je to nabídkami, musíme se posadit s mým agentem a rozebrat situaci. Je ještě brzo, přiletěl jsem v neděli, takže zatím nemůžu nic víc říct. Doufám, že jasno budu mít co nejdřív, ale v Evropě jsem dlouho nebyl, nevím, jak to tady chodí. Rozhodně bych chtěl jít do dobré ligy, dobrého týmu. V létě jsem hodně trénoval a cítím se dobře.

Trénujete se Spartou. Je možné, že zůstanete tady?
Sparta je určitě reálná. Já jsem tady vyrůstal, připadá mi, že se tu od těch dob nic moc nezměnilo. Je mi ctí, že mě tu Sparta nechala trénovat, jsem za to vděčný. Rád bych za ní nastoupil, ale samozřejmě nevím, jestli mě bude chtít. Neznám situaci. Uvidíme, třeba nastoupím příští týden proti Slavii (smích).

Za kariérou v NHL jste tedy udělal tlustou čáru?
Konec to určitě neznamená. Může se stát, že se ještě ozve nějaký tým, třeba během tohoto týdne. Opravdu nevím. Rozhodnout bych se chtěl maximálně do čtrnácti dnů.

Vyhovuje vám víc hrát jako obránce nebo jako útočník?
Hrát obránce mi určitě sedí víc. Začínal jsem tak jako junior, hrál jsem tak i na farmě. Cítím se tam pohodlněji. Můžu hrát i v útoku, ale nevím, jak moc by na tomhle postu moje hra vyhovovala evropským parametrům (smích). Zvykat si asi budu muset hlavně na větší hřiště. Rohy jsou větší, ale dneska na tréninku mi to zase tak obrovské nepřipadalo.

Nebojíte se trochu toho, že v extralize by jste měl jinou roli než v zámoří, kde jste byl především bitkařem?
Obavy nemám. V NHL jsem normálně nastupoval jako šestý, sedmý obránce, když bylo zapotřebí. Bitky jsem musel provádět, protože jsem velký. Prostě jsem se k tomu nějak dostal. Ale určitě nemám strach z toho, že tady bitky nejsou.

Proč vám to ve Winnipegu vlastně nevyšlo? Zranil jste se?
Žádné zranění nepřišlo. Proběhla zdravotní prohlídka, protože jsem hrál vždycky v Americe a teď v Kanadě si lékaři chtěli udělat vlastní testy. Ty bohužel trvaly hodně dlouho, nějakých šest dní, a já kvůli tomu neměl šanci nastoupit do celého kempu. Doktor pak přišel, že mám všechno v pořádku. Zklamání je to obrovské.

Uvažujete o případném angažmá v Rusku? Některé týmy tam o bitkaře hodně stojí…
Určitě bych nechtěl, aby si mě nějaký tým vzal jen kvůli tomu, abych pak jel zmydlit gólmana nebo nějakého menšího hráče. Chci hrát hokej, chci hrát svoji hru. Rvačkám se nebráním, ale nechci, aby mě trenéři jen tak na někoho posílali.

Takový osud měl ve Viťazu Čechov i Kanaďan Verot, který se nedávno mihl v Třinci…
Já Verota znám. Myslím si o něm, že je dobrý hokejista do třetí nebo čtvrté lajny. Slyšel jsem, že v tom Čechovu po něm vyžadovali rvačky, ale myslím si, že Třinci by pomohl. Zjednal by na ledě respekt, nebylo by to o bitkách.

Je v extralize někdo, kdo by se vám v pěstním souboji vyrovnal?
Extraligu zase tak nesleduju, ale určitě by se někdo našel. Už když jsem byl junior tady na Spartě, tak jsem hrál tvrdě. Kdyby byla potřeba a někdo si to chtěl rozdat, tak není problém (úsměv).

Autor: Vojtěch Žižka

11.10.2011
SDÍLEJ:
Ilustrační foto
18

Žilní roztok může být škodlivý. Musí zmizet z nemocnic

Americký torpédoborec byl schopen plout po srážce vlastní silou.

Americký torpédoborec se srazil s ropným tankerem. Deset námořníků se pohřešuje

Čechoslováci proti Čechoslovákům. V srpnu 1969 esenbáci mlátili a zatýkali spolu

Miroslav, odmala všude známý jako Kamil Černý, se narodil 16. listopadu 1950 v Praze do chudé, ale výrazně nekomunistické rodiny. Vyučil se jemným mechanikem a poté pracoval na stavbách. Už během učení se v něm probudil zájem o humanitní obory a výtvarné umění, a proto po večerech studoval gymnázium pro pracující. Na vysokoškolské studium mu ale po založení rodiny nezbýval čas ani energie.

Žena s výhodou. Svět řeší případ Semenyaová

Kam s ní, respektive kam s nimi? Na vypůjčenou otázku od klasika se hledá odpověď těžko. Zvláště když jde o docela choulostivou záležitost „ženskosti“. Na nedávném atletickém šampionátu se opět probírala Jihoafričanka Caster Semenyaová, ale i další atletky, které mají k zažitému ideálu něžného pohlaví daleko.

Trpké výročí. Připomínáme si 49 let od vpádu vojsk Varšavské smlouvy

Výročí 49 let od invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa si dnes lidé připomenou na několika místech České republiky. Oběti okupace lidé uctí tradičně před budovou Českého rozhlasu na pražské Vinohradské třídě. Pietní akce se uskuteční také v Brně, v Liberci nebo na pražském Václavském náměstí u sochy sv. Václava, kde budou předčítána jména obětí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení