Šance, že pojedu na olympiádu, je malá, říká Jágr

Nejspíš mu ten nezdar ještě bude chvíli ležet v hlavě. Upřímnost v sobě Jaromír Jágr přesto neskrývá: „Ve čtvrtfinále jsme na Švédy neměli.“

S hokejovou hvězdou v čele přitom Češi strašili velkými jmény v ofenzivě. Jenže klíčový zápas šampionátu nezvládli. „Tak k čemu vám to potom je?“ krčil Jágr rameny.

Je znavený. Tak, že nyní o hokeji nechce chvíli ani slyšet.

Tak, že po náročné sezoně zvažuje, zda se za rok vůbec objeví na olympiádě ve Vancouveru. Znovu.

Jágr to nevyloučil, jenže také nepotvrdil. „Záleží, jak se budu cítit,“ pronesl po vyřazení na mistrovství světa. Domů se z něj vrátil včera ráno.

Jaký máte nejbližší plán?

Chvíli si odpočinu a budu se připravovat na další sezonu. Co jiného můžu taky dělat...

Dokdy hokej z hlavy vypnete?

O tom jsem nepřemýšlel.

Dobře, tak opačně: bude vás porážka se Švédy strašit ještě dlouho?

Nevím, nedokážu teď odpovědět. Momentálně cítím únavu a netuším, z jakého důvodu. Ne že bychom nechtěli, ale v tom zápase jsme na to neměli.

Byl o prvním gólu?

(přemýšlí) Byli jsme celý zápas utahaní. Nedovedu si to vysvětlit.

Třeba se na vás podepsala dlouhá třídenní pauza?

To si nemyslím.

Čím jste tedy prohráli?

Byli jsme oproti soupeři všude pomalejší, neschopni se prosadit. Oni nás k ničemu nepustili, ve hře pět na pět byli důraznější. I naše přesilovky přesně znali, nedali nám šanci. Nevím, jestli jsme my hráli tak špatně, nebo oni tak dobře.

I vás Švédové pokryli, že?

(kýve hlavou) Víceméně nebyla šance. Nedá se nic dělat.

A co sporná vyloučení? Nechcete se k nim vyjádřit?

Nechci, každý to vidí jinak. Ale když dáš hokejku na hokejku, jsou některé fauly přehnané. V NHL se tohle začalo pískat před čtyřmi lety, když tam něco chtěli změnit. Je pak obtížné jít do souboje. Ale oni se tomu vyvarovali.

Co uvnitř sebe prožíváte?

Únavu.

Může to ještě být následek virózy?

Já se cítím unavený hlavně psychicky.

Dá se tohle zklamání srovnat třeba s tím z Prahy před pěti lety?

Tam jsme hráli doma a s Američany měli dobře rozjetý zápas. Jenže teď jsme byli v těžké situaci už od začátku. Možná jsme si ani nevytvořili žádný tlak.

Dobrá. Co tedy letošní zklamání s Omskem? Je podobné?

(chvíli se zamyslí) V Omsku jsem věděl, že Kazaň můžeme porazit. Tady jsem ten pocit neměl. V Omsku jsem věděl, že jsme byli lepší a měli jen smůlu. Tady mluvit o smůle nemůžu, oni nás přehráli.

Je to skličující o to víc, že jste měli tak silný útok?

Útok může být silný, ale když v rozhodující moment zklamete…

A vy? Zklamal jste?

Samozřejmě. Já mám největší odpovědnost, bylo by srabské, kdybych říkal, že za to nemůžu.

Děje se něco s českým hokejem?

Debatovat, co se dá změnit, seděli bychom tu hodinu. Těžko říct. Pořád je to o jednom utkání a nám se v něm poslední dobou nedaří. Vždyť my tady nikoho silného neporazili.

Právě.

Ale jestli se dá něco změnit, musíme začít někde jinde.

Kde?

U mládeže. Když se podíváš na juniory, dostávají kotel každý zápas. Někde nám ujel vlak, z jakého důvodu nevím, já mládež nedělám. Jenže se čtyřmi, pěti týmy se momentálně nemůžeme srovnávat. A když junioři nehrají dobře, nikdo si je do NHL nevezme. Přitom zámoří nám dřív dávalo přednost před Švédy nebo Finy. Jenže ta doba je už pryč.

Zpět k národnímu týmu: takže to není náhoda, že třikrát za sebou vypadne ve čtvrtfinále?

Těžko se o tom mluví. Ale určitě na tom nejsme jako před deseti lety. Jedna generace už je dávno pryč, zbyli tu jen poslední hráči.

Nemáte tak trochu strach z blížící se olympiády, kam NHL světu uvolní všechny hvězdy?

Já už ne. (pousměje se)

Co to znamená?

Šance, že bych byl ve Vancouveru, je minimální. Možná v druhé úrovni.

Jak to myslíte?

Spousta hráčů z NHL je zvyklá na úzké kluziště.

Ale letošní neúspěch by pro vás měl být přece o to větší motivací, ne?

Jak bych odpověděl… Já se prostě nechci nikde ukazovat, jel jsem sem, protože jsem měl pocit, že můžu mužstvu pomoct. Jenže v klíčovém zápase jsem nepomohl.

Třeba v lednu ten pocit znovu dostanete.

Měl jsem ho i před čtvrtfinále. Já opravdu nechci dělat unáhlená rozhodnutí, víš, jak to je. Říkám jen, že jsem hrozně unavený, a mrzí mě, že jsme tu tak brzy vypadli.

Můžete mít teď z hokeje radost?

Ale jo, momentálně mluvím jen o tomhle jednom utkání. Třeba to za chvíli bude všechno zase jiné.