Sbírku puků si musím nejdřív založit, smál se Němec

Dlouho se jen toulal po prvoligových stadionech. A čekal. Vojtěch Němec snil o splnění extraligové výzvy. V 26 letech se dočkal. Z malého diblíka je rázem brněnský hokejový miláček. O mnoho zkušenější hráči jej v Kometě chválí na každém kroku a šikovný útočník si parádičkami naklonil celé město. „Užívám si to, ale musím zůstat nohama na zemi,“ říká skromný borec.

V neděli výrazně přispěl k deklasování Vítkovic 8:2. Dal přitom první gól v extraligové kariéře, v závěru další přidal. A jako bonus vymyslel tři parádní asistence, dohromady zapsal pět kanadských bodů. Takový kousek se někomu nepodaří za celou kariéru. Němec přitom neustále pendluje mezi Brnem a prvoligovým Havlíčkovým Brodem, z něhož na jih Moravy přijíždí na střídavé starty.

Diváci na vás křičí: Zůstaň v Brně. Půjdete na jih Moravy nastálo?

Abych řekl pravdu, pořádně nevím. Situaci se ani nesnažím řešit. To je věc manažerů a udělám vše pro to, abych se v Brně usadil. O extralize jsem vždycky snil. Věřím, že svými výkony splnění snu trochu pomáhám.

Proti Vítkovicím jste dal o sobě vědět výrazně…

Je to paráda. Takových zápasů moc nezažijete. Teď si užiju radost, dám si pivo, ale tím vše zhasne. Máme týden volno, ale pro mě hokej nekončí. Vracím se do Havlíčkova Brodu a budu se v úterý hlásit na tréninku.

Zkušený Leoš Čermák, s nímž jste na ledě řádili, si vás nemůže vynachválit. Jak se poslouchají superlativy?

Moc si to užívám. Je to ale jen jeden povedený zápas a má práce v extralize začíná. Nemůžu být ve hvězdách, ale zůstat nohama pevně na zemi.

S Čermákem jste každý typově jiný. Sedí vám, že se doplňujete?

Leoš je dříč, velkej, silnej. Já jsem ten malej, který občas někomu projede pod nohama. Leoš vybojuje spoustu puků, já se jen tak na ledě toulám, a když se ke mně puk odrazí, něco vymyslím. Snad nám forma vydrží.

Dvě braky jste vstřelil z dorážek. Máte i čich na výběr místa?

Kdybych měl čich, dal jsem gólů tisíc, ale v extralize jsem zatím vstřelil jen dva. Uvidíme, jak budou vypadat další zápasy.

Vstřelil jste první dvě extraligové branky v kariéře. Po prvním gólu jste si hned jel pro puk. Už pro něj máte doma připravené místo?

Musím teprve založit sbírku. Tohle je teprve první kousek. Nejdřív se s ním budu všude chlubit po Brně, pak v České Lípě u rodičů, pak ho pověsím, popíšu a tak.

Po premiérovém gólu v první lize jste si puk neschoval?

Tam jsem si ho zapomněl vzít a pak už jsem to neřešil. Čekal jsem, jestli dostanu šanci v extralize a zaplaťpánbůh přišla.

Po nájezdu jste si puk nebral?

Po nájezdu jsem si ho nebral, to byl jen dílčí úspěch. Věřil jsem, že brzo přijde nějaký pořádný gól ve hře.

Jak velký krok do play off jste výhrou nad Vítkovicemi udělali?

Byl to hodně důležitý zápas. Povedl se nám. Body mají cenu zlata.

Už jste tedy jednou nohou ve dveřích do předkola?

Ale pořád jen jednou nohou. Stále nás někdo může přeskočit oběma. Je to sice důležité vítězství, ale ještě není hotovo. Musíme dál makat naplno.

Na ledě si dovolíte spoustu parádiček, působíte jako mazák. Starty v extralize vás nijak nenervují?

Nevím. Jsem nervák, když mi někdo ujede po manťáku dozadu. Pořád se bojím, abychom nedostávali góly. Od toho tady nejsem. Snažím se dobře bránit, ale zatím se mi to vůbec nedaří. Po mém křídle útočníci utíkají, jak se jim zachce. A jestli si něco dovolím? Spousta puků mi přeskakuje hokejky. Nejsem schopný vyhodit puk z pásma, což jsem v extralize dělal úplně běžně. Je to tady rychlejší než v první lize a musím si zvyknout.