VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Šéf Varů: Musíme se bavit o platových stropech

Velká Bíteš /ROZHOVOR/ - Miroslav Vaněk upozornil, že je třeba zabránit krachování klubů. Poté až vyhodnotit rozšíření extraligy.

24.11.2011
SDÍLEJ:

Miroslav Vaněk, generální manažer HC EnergieFoto: DENÍK/Archiv

Rozšíření extraligy na Slovensko? To není na pořadu dne. Musíme se soustředit na palčivější otázky. Na tom se shodují kluby z hokejové extraligy. „Je třeba zabránit krachování klubů. Musíme nastolit téma platových stropů,“ prohlásil šéf karlovarského klubu Miroslav Vaněk.

Krátce předtím šéfové extraligových klubů smetli ze stolu návrh na expanzi ligy na Slovensko.

Proč jste se takto rozhodli?

Je to jasné. Nemůžeme měnit pravidla hry. Liga je rozlosovaná, má soutěžní řád a musí se dohrát. V roce 2013 nám končí desetiletá smlouva s BPA, uskutečníme výběrové řízení na nového. Pokud se máme o nějakých plánech bavit, musíme do toho přizvat partnera, který s námi půjde dalších pět let. Přijít v rozehrané sezoně se zásadní změnou extraligy není možné.

A můžete se k této vizi někdy vrátit, třeba v horizontu dvou tří let?

Evropa se sjednocuje a tomuto procesu se asi nemůžeme bránit. Ale musí to mít řád. Chápu slovenské kolegy, kteří mají problémy. Zvlášť tyto dva silné kluby, které mají nové haly, silná mužstva, ale my nemůžeme řešit jejich problémy, musíme řešit naše.

Které přesně?

Vedli jsme sáhodlouhou diskusi, kdy náš čekají tři velmi tvrdé roky. Na hokej se budou velmi těžce shánět peníze. Musíme zabránit tomu, aby nezačaly krachovat kluby. Máme svých starostí nad hlavu. Je třeba víc času, abychom si vyhodnotili, jestli má smysl soutěž rozšiřovat. Logicky se můžou ozvat naše české kluby, které o extraligu dlouhodobě usilují, tedy Chomutov a Ústí. Zeptají se, proč Slováci a proč ne my? Musíme vše lépe připravit.

Ve vašem případě jste tedy ani neřešili třeba otázku větší vzdálenosti?

My jsme říkali, že v tom nevidíme problém. Dopravní infrastruktura je vypracovaná. Sedneme do autobusu, osmdesát kilometrů za Varama najedeme na dálnici a přes Budapešť dojedeme skoro do Košic. Vyjedeme ráno, odehrajeme, přespíme a jedeme domů, žádný problém. Jet jednou do Košic, což by tak vycházelo? To není žádná potíž. Bratislava je skoro jako Brno, republika je strašně malá. Náklady by se kvůli cestování zvedly řekněme 200 tisíc, což je v rozpočtu triviální částka.

A jak vůbec vnímáte rozšiřování soutěže za hranice?

Pokud si vyhodnotíme, že nám to přinese peníze, diváky, víc atraktivity, tak to pojďme řešit. Ale my jsme na to neměli ještě čas. Oni nám 8. listopadu poslali, že se máme do 24. listopadu rozhodnout, což je strašně krátká doba. Dlouhodobě si myslím, že se globalizaci soutěže budeme těžko bránit.

Takže třeba slovenské kluby mohou také lize něco přinést?

Bratislava i Košice jsou velká města, kde bude chodit hodně diváků. Pro ně by to přínos mělo, co se týče nás, zatím nevím.

Přikláníte se spíš k modelu národní ligy a Ligy mistrů nebo dlouhodobá mezinárodní soutěže?

Hlavně musíme mít soutěž, na kterou budeme mít všichni peníze. Kluby jsou zadlužené a my řešíme, abychom přežili. Čekají nás strašně těžké tři roky. Jako fanoušek bych takovou soutěž určitě přivítal.

Co tedy musíte řešit v nejbližší době?

V první řadě nového marketingového partnera. Také je to otázka stabilizace finančních prostředků klubů a plán cash-flow. Je jasné, že nemůžeme hráče platit jako dosud. Musíme nastolit témata platových stropů, jinak kluby budou mít problémy hrát ligu. Bavím se o tom, jak ekonomiku ozdravit. Platové stropy jsou jedním z témat, návrhů je víc a uvidíme, co se podaří schválit.

Na kluby dopadá krize, nebo je to něčím jiným?

Krize je, firmy žijí tak, aby přežily a sponzoring je na posledním místě. Velmi těžko budeme hledat sponzorské zdroje.

Autor: Tomáš Svoboda

24.11.2011
SDÍLEJ:
David Rath.
15 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
3 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

AKTUALIZOVÁNO

Ve Středozemí možná utonulo dalších až 150 afrických migrantů

Bezmála 150 afrických běženců patrně v úterý utonulo ve Středozemním moři. S odvoláním na přeživšího z potopené lodi to dnes uvedla Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Jako o jediném přeživším zatím úřady informují o 16letém chlapci z Gambie. "Řekl, že všichni ostatní zemřeli. Ale existuje určitá naděje, že italská pobřežní stráž některé vyzvedla," prohlásil podle agentury Reuters mluvčí italské pobočky IOM Flavio Di Giacomo.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies