Spokojený střelec: Soupeř už tahal nohy v medu

Od zvláštní zpravodajky Deníku

Tenhle kousek si zasloužil úsměv. A veterán v českém dresu Petr Nedvěd ho také s chutí naservíroval všem švédským soupeřům. „No jo, úsměv na deset karbanátků,“ smál se Nedvěd ještě po zápase.

Byl to on, kdo na Švédských hokejových hrách zařídil vítězství českého výběru nad Švédskem 2:1 na samostatné nájezdy. Rozhodující trefa přišla ve čtvrté sérii nájezdů. Nedvěd to zvládl na druhý pokus.

I napodruhé jste zvolil střelu pod břevno. Nepřemýšlel jste o tom, že byste zkusil něco jiného?
Říkal jsem si, že už mu možná i někdo řekl, že to tam střílím. První nájezd se trochu zvrtnul, bylo to takové neposedné. Nedostal jsem se k tomu úplně přesně, jak jsem chtěl. První střela nebyla povedená. Ta druhá už byla o něčem jiném.

Teď si můžete připadat jako takový trenérův žolík: když jste v týmu, tak se vyhrává.
Nevím, jestli žolík. Jsem ale samozřejmě rád, že jsem mohl alespoň tímhle klukům pomoc. Bylo to těžké utkání, bojovalo se o každý centimetr na ledě, Švédi se chtěli ukázat. Měli zkušené mužstvo. Klobouk dolu před kluky, protože jsme fárali opravdu 60 minut.

Velkou zásluhu na dvou bodem má ale gólman Pöpperle, že? Nebýt jeho, možná by ani k prodloužení či nájezdům nedošlo.
Přesně tak. O tom se ani nemusíme bavit. On byl náš nejlepší hráč. Pochytal jasné góly a držel nás v zápase. Díky němu jsme mohli dojít do nájezdů a i tam nás podržel.

Pochválit byste se mohli asi jen za třetí třetinu, co?
Tam už byly momenty, když bylo vidět, že soupeř začíná tahat nohy z medu. My jsme byli víc aktivnější. Přesilovkový gól nás nakopl a věřili jsme, že do té 60. minuty proměníme nějakou šanci. Teď jsme rádi, že to aspoň takhle dopadlo.