VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Spokojený vůdce Zlína Čajánek: Když jsme byli dole, zimák stál za námi

Zlín /ROZHOVOR/ - Na nadávky fanoušků občas zareaguje ironickým mávnutím nebo úsměvem. Kolorit českých příznivců ho už nerozhází. Sám kapitán zlínských hokejistů Petr Čajánek ví, že případný úspěch jeho týmu bude stát i na jeho disciplíně a klidu. 

6.3.2015
SDÍLEJ:

Ikona Zlína Petr Čajánek.Foto: Deník/Martin Břenek

Emoce budou, jde o to je ustát. „Když se nenechá, budeme mu muset trochu pomoct," vzkázal mu třeba brněnský Jan Hruška bezprostředně poté, co se dozvěděl o svém čtvrtfinálovém soupeři. „Myslím, že to bylo špatně vyložené slovíčko," glosoval Čajánek hlášku rivala.

Zkouší to na vás, co?
To k hokeji patří. Každý hráč má nějakou roli a snaží se ji plnit. Někdo je na ledě, aby střílel góly, jiný aby hrál do těla a další, aby bránil. Každý musíme dělat svou práci.

Jenže i fanoušci nejen Komety jsou na vás vysazení…
Až přestanou nadávat, tak můžu skončit. (Úsměv.)

V zápase na vás nadávají, po něm vás mnohdy u autobusu obklopí a chtějí podpisy. Nepřijde vám to zvláštní?
Fanoušci fandí především svému mužstvu. Co se stane na ledě, tam i zůstane. A spoustu fanoušků to vnímá stejně. Samozřejmě, i výjimky se najdou. Každý fandí svému mužstvu a chce, aby vyhrávalo. Po zápase je realita trochu jiná.

Brno se vůči Zlínu vymezuje. Cítíte z nich i vyšší rivalitu?
Jsou pro nás nejbližšími soupeři. Pokaždé mají vyprodaný zimák a parádní atmosféru. Pro nás je to svátek hokeje. Určitě tam rivalita je. Jestli je větší pro nás, nebo pro ně, není podstatné. Oni prohlašovali, že očekávají titul a chtějí za ním jít. To je ale u každého mužstva stejné. Nám bohužel od začátku sezona nevyšla dobře jako jim. Měli jsme trochu jiné starosti. Brno se z toho dostalo podstatně dřív. Sezonu měli parádní.

Váš synovec Jan Káňa říkal, že na Kometě si už zahrajete jen dvakrát. Dá se to vyložit i tak, že jeden z klubů vyhraje 4:0 na zápasy. Ptal jste se ho, jak to myslel?
Na pivu jsme společně nebyli. O hokeji se zase tolik nebavíme. Pořád má co dokazovat. Proti Zlínu má vždycky velkou motivaci. Užijeme si to.

Nelituje, že se rozhodl pokračovat

Co jste říkal na rozhodnutí Antonína Honejska, který se během sezony nevrátil do Zlína, ale šel do Komety Brno? Nebylo to pro vás zklamání?
V té době jsem s Tondou nějakým způsobem komunikoval. Měl k tomu své důvody. Přestupy jsou v hokeji běžnou praxí a jsou i kořením hokeje. Jednak hráč v novém prostředí ožije a i pro fanoušky je to zpestření. Tonda tady odvedl za tři roky kus práce a rozhodl se, že půjde někam dál. Je to jeho právo. Líbí se mi, že když někdo chce jít jinam, doopravdy to i udělá.

Konzultoval i s vámi, jak se na jeho rozhodnutí budete dívat v kabině nebo diváci?
To ne. Bavili jsme se, co se děje a proč se vrací a jaká je situace. Ale určitě se mnou nic nekonzultoval. (Pousměje se.)

Ve formaci nyní hrajete s Ondřejem Veselým a Jakubem Svobodou, který však často zaváží puky do pásma, příliš nepřihrává a často střílí. Musel jste se mu jako centr přizpůsobit?
To není jen o útočnících, ale i o becích. Je to součást hokeje přizpůsobit se, v jaké situaci hraješ a s kým hraješ. Kuba je tam od toho, aby dával góly. Snažím se, abych mu šance připravil. Aby on mohl být produktivní a mohl plnit roli, pro kterou sem přišel. To je zase moje práce. Kuba svou rychlostí přinesl mužstvu něco, co nám na začátku chybělo. Teď jde o to, abychom ho dokázali využít, aby dal gólů co nejvíc. Když přišel, přinesl do mužstva nový vítr a stal se součástí našeho obrození. Stejně jako Petr Hromada a Robert Říčka, kteří nám v těžkých chvílích pomohli.

Ostatně právě Říčka si s celým útokem s Holíkem a Vlachem výborně sedl. Co říkáte?
Zase nám doplnil, co nám chybělo. Tedy střední generaci. Je silný hráč na puku a navíc výborný kluk do kabiny. Tenhle příchod byl parádní. Pro celou lajnu dělá obrovský kus práce.

Cítíte z lidí euforii?
(Směje se.) Nemyslím si. Lidi se na hokej těší. Ale možná se nadechují, protože jsou rádi, že jsme se vyhnuli boji o život v tabulce dole. A čekají, co bude. V této sezoně nám strašně pomohli. I když se nám nedařilo, pořád na zimák chodilo minimálně kolem čtyř tisícovek diváků. To je pak něco jiného, když hrajete před dvěma tisícovkami. Za to lidem patří dík, znamenali pro nás strašně moc. I když měl člověk někdy hlavu dole, když přišel na zimák, viděl, že lidi za ním stojí. To byl pro nás obrovský motor.

Jak jste prožíval předchozí měsíce?
(Další úsměv.) Teď už můžu říct, že to byla obrovská zkušenost. Když jste tak dole, to úplně fajn není. Ale zpětně můžu říct, že to bylo poučné. Ale nelitoval jsem, že jsem se rozhodl ještě pokračovat. Jde vidět, že i ve čtyřiceti se mi může stát ledacos.

Neholit se? Nerad by platil pokutu

Dokázal jste se od těch problémů alespoň trochu oprostit?
To je spíš otázka pro mou rodinu. Ale náš život se motá kolem hokeje. Před tím nikdo neunikne.

Byla to nejtěžší sezona v kariéře?
Byla těžká. Člověk rychle zapomene, co bylo. Nejde ale o život. Dokázali jsme se z toho dostat. Nerad bych hrál baráž, ale naštěstí jsme se z problémů vykopali.

Nebudete psychicky vyždímaní?
Je jasné, že se to na mužstvu nějakým způsobem může projevit. Teď máme deset dnů na to, abychom se otřepali. Začíná jiná soutěž. Nejsem takový odborník, abych mohl říct, co se bude dít.

Budete opět dodržovat tradiční rituál a neholit se?
To by odpověděl Onder (Jiří Ondráček – pozn. aut.). Něco tam vypisoval. Chodím kolem nástěnky z druhé strany. Jsou tam pokuty a nechci je platit. (Směje se.)

Pět branek vám schází do vstupu do klubu hokejových střelců. Věříte si na to?
Vím, že mi pár gólů chybí. Ale pokud v tom klubu budu já, měli by anketu zrušit. Nepřikládám tomu váhu.

Už víte, zda budete pokračovat v kariéře?
Soustředím na zápasy. Brzo se to dozvíte.

Autor: Daniel Ostrčilík

6.3.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Eliška Kolečkářová vzpomíná na dobu, kdy jí bylo teprve osmnáct let. Komunisti její rodině v roce 1951 vzali statek na Hodonínsku. Jejího otce Metoděje Hlobílka letos na konci března hodonínský okresní soud rehabilitoval.
6 9

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Koruna, ilustrační foto
19 7

Co s korunou po intervencích? Zavedení eura je v kurzu

ONLINE: Francie volí prezidenta

Kdo bude novým francouzským prezidentem? Lid Francie hlasuje v prvním kole voleb. Průzkumy favorizují Marine Le Penovou, vítězem ale může být kdokoli z kvartetu favoritů. Očekáváme nesmírně vyrovnané výsledky.

Roman Prymula: Češi mají nižší práh bolestivosti než Číňané

Jaký je rozdíl mezi poslancem a lékařem? Lékař svojí operaci dokončí. Pokud to nezvládne, práci za něj dokončí hned jiný tým. Poslanec to má jinak: pacienta klidně v polovině operace zašije a odejde. Pak se počká na nový tým, který celou operaci provede znovu, říká nový náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. V úřadu bojoval za univerzitní nemocnice, tradiční čínskou medicínu a očkování. 

Inkluze není nepřítel, dojímá příběh chlapce s vzácným syndromem

/ROZHOVOR, VIDEO/ Nechci pro své dítě nic speciálního, chci jen, aby měl stejnou šanci, jako ostatní.  Tato slova napsala Hana Kubíková z Liberce. Maminka kluka se vzácným Wiliamsovým syndromem. Už několik let se snaží své okolí přesvědčit, že inkluze nemusí být strašákem. „Člověk může hodně dokázat, pokud to aspoň zkusí," říká.

Bělobrádek: Minimální mzdu dramaticky zvedat nebudeme

V Česku není nyní podle vicepremiéra Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) prostor pro "dramatický růst" minimální mzdy. Řekl to dnes v pořadu Partie televize Prima. Reagoval tak na požadavek odborů zvednout od ledna nejnižší výdělek o 1500 korun na 12 500 korun. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) před pár dny řekl, že by minimální mzda měla odpovídat 40 procentům průměrné mzdy. S tím souhlasí i zaměstnavatelé ze Svazu průmyslu a dopravy. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies