Nejdřív laboroval se zraněným stehnem, ihned po návratu na led se zranil znova. „Pevně věřím, že už jsem si zranění vybral na dlouhou dobu dopředu," povídá čtyřiadvacetiletý forvard.

Naskočíte do hry už dnes proti Třinci?
Ne, dnes to ještě určitě nevidím…

Dovolí vám zranění žeber zvyšovat aspoň tréninkové dávky?
Pořád to bolí, ale mohl jsem aspoň dělat něco v posilovně. Teď už to jde i na ledě.

Kometa letos bojuje s produktivitou. Tlačí na vás trenéři jako na střelce, abyste se vrátil do hry co nejdřív?
Jsme s trenéry domluvení, určitě chci naskočit co nejdřív. Je jasné, že tohle zranění mě bude stejně bolet ještě dlouho.

Jak se vám vlastně přihodilo?
Bylo to v zápase ve Zlíně, kde spíš byla na vině moje nešikovnost. Chtěl jsem najet do hráče, ale netrefil jsem ho. Bylo to zrovna v místě, kde nebylo plexi, takže jsem se na střídačce pěkně namlel.

Ve Zlíně jste naskočil po třináctizápasové pauze, ale odehrál jste jen dvě minuty a dvaadvacet vteřin. Jak jste se srovnal s tím, že vás čeká další pauza?
Není to nic příjemného. Ale takový je hokejový život, zranění k němu patří. Pevně věřím, že už jsem si je teď vybral na dlouhou dobu dopředu.

Potíže se stehnem už jsou definitivně pryč?
Dostal jsem tehdy koňara, ale s tímhle zraněním už teď žádné problémy nemám.

Zdravotní potíže má v Kometě víc hráčů, přesto tým stále šlape. Jak je těžké si po zranění vydobýt zpět svoji pozici?
Jednoduché to není. Klukům se daří, což je samozřejmě dobře. Když na mě zbyde čtvrtá lajna, klidně do ní půjdu hrát.

Měl jste v době zranění chuť se dívat na hokej třeba v televizi?
Nemám s tím problém. Chodím se dívat na všechny domácí zápasy, když dávají venkovní v televizi, tak se dívám také.

Váš návrat se blíží, brzy poté ale přijde olympijská přestávka. Je vaše priorita být stoprocentně v pořádku pro vyřazovací část?
Ideální samozřejmě bude dostat se do formy ještě před olympijskou přestávkou. Po ní už moc zápasů do play off nezbývá.