Po pěti kolech nula bodů, poslední místo v tabulce a navrch neskutečně trapné vystoupení v derby. Porážka 2:8…

Pardubice jsou po černé neděli ve východních Čechách pro smích. A s nimi i jejich kouč Peter Draisaitl. Hradečtí diváci mu na konci zápasu řvali do ucha: naposled, naposled, dneska jsi tu naposled…

Otázka jeho odvolání je v aktuálním šrotu, do kterého Pardubice spadly, naprosto relevantní. Německý kouč se ovšem nechce vzdávat, nemá to ve zvyku. „Energii pořád mám, musím ji mít. Tady se není o čem bavit. Můj životní styl mi zakazuje něco balit," prohlašuje.

Vyjádření klubu
V Pardubicích teď mají týden na to, aby mužstvo probudili. Další zápas hraje Dynamo až v úterý 27. září v Chomutově. Zabývalo se vedení klubu pozicí trenéra Petera Draisaitla? „Všichni v klubu se snažíme najít cestu, jak tým co nejrychleji zvednout," reagoval generální manažer Pavel Rohlík.

Vaši hráči si zoufale nevěří, v derby se jejich sebedůvěra vypařila po třetí brance. Jak je to možné?
Těžko říct. Tahle tendence se tady objevuje už dlouhodobě, víc jak šest měsíců. Už když jsem přišel, byl to problém.

Mužstvo přes léto prošlo výraznou obměnou. Neměly problémy vymizet?
Někdy jenom kvůli jednomu inkasovanému gólu, přesilovce nebo nepovedené akci se tým mentálně zhroutí. Hráči pak najednou nemají sebedůvěru. Musíme to řešit a dostat to pryč z kabiny.

Vaši předchůdci si stěžovali, že je tým neposlouchá. Máte pocit, že vás ano?
Třeba v pátek (porážka s Libercem 4:5) jsme tenhle problém měli, ale to je vyřešeno, takové věci k hokejovému zápasu patří. Kluci byli připraveni v Hradci hrát. Myslím, že na začátku to bylo vidět. Dělali jsme přesně to, co bylo připravené. Zdálo se  mi, že pochopili, o co jde. Jenže najednou něco skončilo v naší bráně a rozpadli jsme se.

Máte ještě energii s tím dokola bojovat dál?
Energii pořád mám, musím ji mít. Tady se není o čem bavit. Můj životní styl mi zakazuje něco balit. Od toho jsem tady, abych mužstvo zvedl. Proto pracuju pro Dynamo. Otázky takového charakteru chápu, ale nejde o mě, jde o Pardubice, o celý klub, který má nějakou tradici. Nejde o moji energii, já se otřepu vždycky, to mě život už naučil.

Copak jste dejme tomu za stavu 1:6 necítil bezmoc? Jako trenér se zápasem nic neuděláte, mužstvo se nedá kočírovat.
Tohle si nesmíš připustit a musíš koučovat do poslední minuty. Nic nevzdávat. To bych radši skončil, než abych něco vzdával.

Chápete, že po takovém výprasku v nejsledovanějším zápase, se nyní může jednat o vaší budoucnosti?
Samozřejmě, taková otázka musí přijít. Ale odpověď už máte, nejde o moji personu, jde o Dynamo.

Bral byste to jako osobní prohru být po pěti kolech vyhozen z klubu, který si od vás tolik sliboval?
Víte, sám před sebou nikdy neprohraju. Chci se chovat tak, abych se každý den mohl podívat do zrcadla. Teď je potřeba řešit Dynamo Pardubice, ne mě a to, zda tu zítra ještě budu.

Sám nerezignujete?
To se nestane. Nikdy! Energii najdu vždycky. Máme devět dní pauzu, můžeme malinko vyčistit hlavu, před námi je dlouhý týden na pohovory, na přípravu. Tým se musí postavit na nohy.