VYBERTE SI REGION

Varaďa: Nezapochyboval jsem, oslavy doma jsou lepší

Třinec /ROZHOVOR/ - "Pohár je už takový vratkavý," prozradil kráce po zisku titulu v rozhovoru pro Deník zkušený třinecký útočník Václav Varaďa.

14.4.2011
SDÍLEJ:

Václav Varaďa se zlatou medailí.Foto: Deník/Pavel Sonnek

Neuplynula ani hodina od chvíle, kdy nad hlavu pozvedl pohár pro vítěze extraligy, a už Václav Varaďa poskytl Deníku exkluzivní rozhovor. Na deset minut oželel bujaré oslavy v šatně Ocelářů, které na něm již byly trošičku znát. V jedné ruce držel šampaňské, ve druhé doutník, a hlavně z něj byla cítit upřímná radost, zadostiučinění i obrovská úleva.

Co prožívá Václav Varaďa hodinu po zisku titulu? Hrál jste dlouho NHL, dvakrát vyhrál světový šampionát…
Je to obrovský úspěch, který řadím vysoko. Mám spoustu nádherných zážitků. To jsem ještě nezažil. Je pravda, že jsem dvakrát vyhrál titul mistra světa, ale vždycky se jednalo o turnaj. Vyhrát ligu je něco jiného, těžšího. Je to odměna za dřinu během celé sezony, kdy musíte zvládnou přípravu, hodně tréninků, zápasů, já každý den dojížděl do Třince z Kopřivnice. Byla to dlouhá cesta, ale stála za to. Mám na krku zlatou medaili (prohlíží si ji) a jsem fakt hodně spokojený a šťastný.

Vy jste se stal hvězdou play-off, což řadu odborníků mohlo překvapit. Po návratu ze zámořské NHL jste dvě sezony bojoval hlavně se zraněními. Cítíte zadostiučinění, že ještě nepatříte do starého železa?
Já v to pořád věřil, že když budu zdravý, tak na to mám. Určitě mě mrzelo, že jsem nemohl pokračovat ve Vítkovicích, kde mě jako v uvozovkách odchovance nepodrželi, a dali pryč (na chvíli se zamyslí). A hlavně se mnou vůbec neřešili, zda bych chtěl zůstat. Já přitom věděl, že mě noví trenéři Vítkovic chtěli. To mě mrzelo. Když vím, že mě trenéři chtějí, tak bych rád pro ně hrál. Ale už je to uzavřené. V létě jsem šel do Třince, kde jsem šťastný. Poznal jsem tady super lidi, spoluhráče, fanoušky. Ničeho nelituji.

Do Třince jste se ale dostal oklikou přes Brno…
V průběhu finále jsem byl na on-line rozhovoru, kde jsem dostával hodně divné dotazy od některých vítkovických fanoušků. Z nich jsem měl pocit, že si alespoň část myslí, že jsem chtěl sám odejít. Já se ale tehdy vracel po zranění a trenér mě moc nehrál. Proto jsem byl nucen jít do Brna. Už tehdy jsem ale byl v kontaktu s Třincem, jenže vzhledem k tomu, že mezi kluby panuje rivalita, dohodli jsme se až později.

Jak jste vůbec prožíval finále právě s Vítkovicemi?
No hned, jak bylo jasné, že na ně půjdeme, tak jsem se tomu musel smát. Finále – a jak na sviňu s Vítkama. Asi to tak ale mělo být… Dal jsem jim v tom druhém zápase rozhodující gól, takový ten můj buldočí (směje se). To je položilo, protože tady chtěli vyhrát. Bylo to 0:0 a zápas se mohl otočit na jakoukoliv stranu.

Vy jste po domácích zápasech už věřil v titul?
Já věděl, že tam dvakrát neprohrajeme. Za ty roky poznáte, jak na tom tým je. Cítil jsem v kabině obrovské odhodlání to ukončit už v Ostravě. Možná nám nebylo shůry přáno vyhrát hned ten čtvrtý zápas. Ale je to asi dobře. Tam by za pět minut byla prázdná hala a radoval by se jen třinecký kotel. A oslavy by nebyly takové, jako jsou teď.

Nebyli jste si ve čtvrtém finále už moc jistí tím, že je rozhodnuto?
Spíše si myslím, že to bylo o té poslední chvilce. Honza Peterek nedal do prázdné branky a my zůstali jako opaření. Najednou jsme se všichni na sebe dívali a ptali se: To se ještě hraje? Co se děje? A oni vyrovnali. Ale já nezapochyboval, že by se mělo finále otočit. Vážně. Byl jsem pořádně naštvaný, ale také jsem byl v klidu. Ve všech zápasech jsme byli lepší a věděl jsem, že titul uděláme. Doma se to potvrdilo. Vítkovice doplatily na stupidní vyloučení, kdy ztratily hodně sil.

Cesta za titulem pro vás byla kritická hlavně v semifinále, kdy jste se Slavií prohrávali 1:3 na zápasy. I vy jste si údajně vzal v šatně slovo…
Všem jsem řekl, že je nenecháme v Třinci v pátém zápase jen tak vyhrát, že na ledě vypustíme všichni duši. A nám se to podařilo otočit.

Semifinále se zlomilo v šestém utkání na Slavií, kde jste si kromě vítězství připsal i triumf v bitce s Vašíčkem. Měla ta bitka vliv na sedmý zápas? Už při odchodu do šaten je na záznamech vidět, jak vás spoluhráči hladí po hlavě…
Celý mančaft byl v té chvíli na koni, vedli jsme. Tohle nás ale ještě více nakoplo. Všichni viděli, že jsem se nechtěl rvát, protože ten zápas byl rozhodnutý. Ale jak jsem se naštval a chytil ten amok a zbil toho, kdo to vyprovokoval, tak to tým ještě více stmelilo. Já si myslím, že oba trenéři – Pavel Marek i Břéťa Kopřiva – věděli, že tyhle situace v play-off přijdou, a proto v týmu měli i bojovníky. Opět se ukázalo, že pouze super hokejisté nikdy nic nevyhrají. Vždycky je nutné mít i válečníky, kteří nemají vytříbenou techniku, ale dokážou na ledě nechat všechno.

Jak těžké bylo v celé sezoně potvrdit roli největšího favorita? Prezident třineckého klubu Ján Moder jasně vyhlásil, že nic jiného než zlato ho nezajímá…
Janči (přezdívka Jána Modera – pozn. red.) to řekl jasně! My jsme všichni v kabině věděli, jak silný tým tady je. Stačí se rozhlédnout po šatně, jeden super hokejista vedle druhého. Vždyť ten tým by klidně mohl konkurovat nějakým reprezentačním výběrům některých zemí.

Po letech jste se potkali v jednom týmu s Radkem Bonkem a dovedli Oceláře ke zlatu…
Já za to děkuju Pavlu Markovi, že mi dal šanci tady hrát. My se s Bonkym známe dobře dlouhé roky, hráli jsme spolu i v Ottawě. Byla z nás cítit pohoda, což se přeneslo i na ostatní kluky.

Oba jste z Kopřivnice, do Třince jste jezdili jedním autem. Jak dlouho budete sezonu rozebírat?
Já chci hlavně říct, že celá Kopřivnice finálem žila. Kdybychom mohli na každý zápas koupit sto lístků, tak bychom je v pohodě v Kopru (Kopřivnice – pozn. red.) udali. Celé město nám fandilo.

Přivezete i tam získaný pohár pro mistra ligy?
To je jasné, že ho Kopřivnice uvidí. Půjdeme s ním na zimák, kde jsme hráli, a ukážeme ho našim následovníkům. Otázka je, co z něj zbude, protože už po hodině oslav toho má hodně za sebou (směje se).

To zavání dalším podobným skandálem, jako když ho před rokem vyhrály Pardubice…
Už je takový vratkavý (dlouho se usmívá).

Takže čtenáři bulvárních deníků se mají nač těšit?
Ať jdou do… My si oslavy užijeme!

Jak dlouho budete premiérový třinecký titul slavit?
To záleží na tom, jak dlouho dostaneme doma volno…

Autor: Aleš Uher

14.4.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Na Kladensku se zřítilo auto ze třicetimetrového srázu

Kladensko - Kuriozní dopravní nehoda se stala v pondělí po poledni v lesním porostu mezi obcemi Svárov a Podkozí. Auto zde vyjelo ze silnice a mezi stromy se řítilo dlouhým srázem dolů na spodní vozovku pod serpentinou. Vozidlo skončilo pod kopcem na spodní vozovce převrácené na střechu. Starší řidič utrpěl zranění a byl převezen do pražské nemocnice. 

CNN: Pražské vánoční trhy jsou mezi desítkou nejlepších na světě

Praha - Mezi desítku nejlepších vánočních trhů na světě zařadila americká televizní stanice CNN tržiště na Staroměstském a Václavském náměstí v Praze. Reportér zaměřený na cestování ocenil každodenní otevírací dobu stánků i blízkost obou hlavních tržišť, stejně jako kvalitu zdejších klobás a piva.

Dijsselbloem: Hospodářské problémy Itálie po referendu nezmizely

Brusel - Hospodářská situace v Itálii se po nedělním referendu nezměnila, problémy zůstávají stejné, poznamenal dnes při příchodu na jednání ministrů financí zemí platících eurem šéf této takzvané euroskupiny Jeroen Dijsselbloem z Nizozemska. Podle něho bude muset nová vláda připravit dodatečná opatření v rámci státního rozpočtu na příští rok, aby země dodržela podmínky takzvaného paktu stability. V něm se členské státy eurozóny zavazují nemít natolik vysoké schodky státních rozpočtů nebo vysoké veřejné dluhy, které by ohrožovaly stabilitu eura a zvyšovaly inflaci v zemích platících eurem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies