VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Za oponou Utkání hvězd NHL. Příběh o Jágrovi i "nechtěném" bitkaři

Praha - Utkání hvězd NHL. Má to být takový oddechový víkend. Fanoušci se pokochají pohledem na své oblíbené hrdiny, jak beze stresu dovádějí na ledě a předvádějí, jaká kouzla umí s hokejkou. Hráči si trochu oddechnou od únavného kolotoče zápasů (tedy až na ty, kteří jsou k exhibičnímu zápasu nominováni). Celé to je jedna velká show, nic vážného.

30.1.2016
SDÍLEJ:

John Scott ještě v barvách BuffalaFoto: ČTK/PA

Tak proč se letos v zámoří tradiční All-star Game, který se o tomto víkendu koná v Nashvillu, řeší víc než kdy jindy?

Důvodů je víc. Jedním z nich je nový formát Utkání hvězd - výběry čtyř divizí se utkají v jakémsi miniturnaji hraném tři na tři. „Vážím si vašich hlasů, ale tři na tři by mě zabilo, a já nechci umřít," vtipkoval před pár týdny Jaromír Jágr na Twitteru. Nebylo mu to nic platné, fanoušci ho dokonce zvolili kapitánem Atlantické divize.

Slavný veterán se pak netajil tím, že se mu do Nashvillu nechce. Není divu - v bezmála 44 letech by radši šetřil síly.

Absence na Utkání hvězd bez omluvenky se trestá, to ale nic nemění nic na tom, že nejen Jágr je k exhibičnímu skotačení v městě country chladný. Kapitán mužstva z Centrální divize Alexander Ovečkin už se omluvil kvůli zdravotním potížím (které si prý zhoršil při odklízení sněhu), kvůli nemoci nepřijede ani další ofenzivní superhvězda Jonathan Toews. Prestiži hojně kritizovaného klání to rozhodně nepřidává.

Rváč mezi elitou

Nejvíc se ale za velkou louží mluví o Johnu Scottovi. Jeho fascinující příběh názorně ukazuje obě stránky NHL - jak tu příjemnější, tak tu drsnou a nemilosrdnou. Třiatřicetiletý Scott je v mnoha smyslech opakem uctívaných hvězd, které mají zářit v All-Star Game. Do NHL se dostal jako bitkař, za celou kariéru vstřelil jen pět gólů a v této sezoně odehrál jedenáct zápasů za Arizonu.

Fanoušci si ale rádi zažertují a zvolili tohohle hromotluka (203 centimetrů, 120 kilogramů) kapitánem Pacifické divize.

Do téhle chvíle je všechno krásné, ne? Pěkná ukázka severoamerického smyslu pro velké příběhy - řadový hokejista z Edmontonu, který se mezi profesionály dostal ani ne tak díky talentu, ale kvůli schopnosti vymlátit ze soupeře duši s nějakým tím zubem navíc, si zahraje Utkání hvězd… Jenže věci bývají málokdy tak nekomplikované, jak na první pohled vypadají.

„Hned jak jsem byl zvolený, napsal mi kamarád, že kluk jako já si All-Star Game stejně nezahraje," svěřil se Scott v poutavém článku, který napsal pro web The Players Tribune. A s bitkařem Arizony se vzápětí začaly dít věci. Generální manažer Don Maloney si Scotta pozval do kanceláře a oznámil mu drsnou novinku - právě ho vyměnil do Montrealu.

„Děláte si ze mě sakra srandu?" vypravil ze sebe šokovaný hráč. Kojoti zrovna prožívali úspěšné období, mužstvo šlapalo a trejd přišel jako blesk z čistého nebe.

Nejen Scott měl za to, že za nečekanou výměnou nejsou jen ryze hokejové důvody. V zámořských médiích se okamžitě začalo psát, že to je způsob, jak bezejmennému rváčovi zabránit v účasti na Utkání hvězd, jehož pověst je už tak dost otřesena. Ostatně Montreal svou nově získanou akvizi okamžitě poslal na farmu do nižší soutěže.

„Věděl jsem, že si nezasloužím být v All-Star. Ale také si nezasloužím, aby se mnou takhle zacházeli," ohradil se Scott.

Nechtěný hrdina

Co ale nechtěného hokejistu nadzvedlo nejvíc, byl dotaz, který mu údajně položil někdo z NHL při snaze rozmluvit mu účast v Utkání hvězd. „Zeptali se mě, jestli si myslím, že tohle je něco, na co budou moje děti pyšné," prozradil Scott s tím, že právě v téhle chvíli se zatvrdil.

Podpořila ho spousta dalších hráčů, o fanoušcích nemluvě. NHL nakonec musela potvrdit, že Scott zůstává kapitánem Pacifické divize.

Je to zajímavý pohled za kulisy největší hokejové show světa. Scott ve svém obsáhlém článku líčí svůj životní příběh. Od tří let na bruslích, dlouhá léta probíjení se nižšími soutěžemi. Neustálé stěhování z místa na místo. Jeho velkým vzorem byl legendární Ray Bourque, Scott ale brzy pochopil, že jemu je souzená jiná cesta. „Pořád jsem slýchal, že jsem moc velký a pomalý," říká.

Nechtěl se stát rváčem, ale nic jiného mu nakonec nezbylo - jen tak se mohl hráč jako on nakonec dostat až do NHL.

Proto Scotta chladné chování ligového vedení tak zasáhlo. „Vím, že nejsem hvězda. V Nashvillu budu asi nejhorší bruslař na ledě. Ale patřím do NHL, zasloužil jsem si to tvrdou prací a fanoušci to ocenili," uzavřel Scott. Bez hráčů jako on by se NHL nikdy nestala tím, čím je. Připomíná nám, že hokej není jen o skvěle placených superhvězdách. Už proto má jeho nominace do Utkání hvězd hluboký smysl…

Autor: Vojtěch Žižka

30.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Pavel Bělobrádek.
18 8

Bělobrádek: Minimální mzdu dramaticky zvedat nebudeme

Auta OBSE, Ukrajina
AKTUALIZOVÁNO
24 9

Auto mise OBSE na Ukrajině najelo na minu. Řídil Čech. Jeden mrtvý

Volby ve Francii ONLINE: obrovský zájem voličů, měl by pomoci Macronovi

Lid Francie hlasuje v prvním kole voleb, je o ně bezprecedentní zájem. Ve volebních místnostech se tvoří fronty, jaké nebyly k vidění posledních 36 let. Podle politilogů to pomůže centristovi Emanuelu Macronovi. V desítkách evropských měst se demonstruje na podporu EU, tedy proti Le Penové. Favoritce voleb se povedl lapsus - nestihla zaslat své plakáty do volebních místností v zahraničí.

Co s korunou po intervencích? Zavedení eura je v kurzu

Po uzavření intervencí se mezi politiky i byznysmeny otevírá otázka přijetí eura. Je prioritou i pro Svaz průmyslu a dopravy. Česko se při svém vstupu do EU zavázalo euro přijmout. Proti zavedení evropské měny je ministr financí Andrej Babiš.

Inkluze není nepřítel, dojímá příběh chlapce s vzácným syndromem

/ROZHOVOR, VIDEO/ Nechci pro své dítě nic speciálního, chci jen, aby měl stejnou šanci, jako ostatní.  Tato slova napsala Hana Kubíková z Liberce. Maminka kluka se vzácným Wiliamsovým syndromem. Už několik let se snaží své okolí přesvědčit, že inkluze nemusí být strašákem. „Člověk může hodně dokázat, pokud to aspoň zkusí," říká.

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo osmnáct let. Jejího otce letos hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies