VYBERTE SI REGION

Dubaj ve Spec Ops: The Line ještě nikdy nebylo tak mrtvé město

Možná si ještě pamatujete na někdejší vcelku úspěšnou herní sérii Spec Ops, toho času řadu stříleček na počítače a konzole, které ale velkou díru do světa věru neudělaly. Nový Spec Ops: The Line ale kupodivu nemá s předchůdci stejného jména jinak vůbec nic společného.

2.7.2012
SDÍLEJ:
Fotogalerie
6 fotografií
Počítačová hra Spec Ops: The Line.

Počítačová hra Spec Ops: The Line.Foto: archiv Eurogamer.cz

Jedná se o zcela novou a samostatnou hru pod podobným názvem, jakkoli také spadá do žánru akčních stříleček z pohledu třetí osoby.

Hra vás také přenese do zcela odlišného a daleko vyprahlejšího světa bývalého pouštního ráje Dubaje, který ovšem postihla písečná bouře ohromných rozměrů, jež pohřbila nejen část místního obyvatelstva, ale žel i skoro celou jednotku amerických vojáků, která měla město evakuovat.

Alespoň to tak vypadalo do té doby, než po půl roce dorazil podivný rádiový vzkaz. Proto do akce vyráží nejprve malá tříčlenná průzkumná jednotka Delta Force, aby našla přeživší a dokončila evakuaci města, pohřbeného pod miliony tun písku.

V základu nic nového

Jakkoli je hra svým pojetím jednoduchá koridorová střílečka, tak její příběh snese hlavně v poslední třetině hry už přísnější měřítka. Při putování patnácti kapitolami jednak projdete po svých Dubaj křížem krážem, ale hlavně se stanete svědky nepříjemného probuzení triumvirátu hlavních postav z vaší jednotky, když postupně přicházíte na kloub mrazivým zjištěním, že Dubaj není a nikdy nebylo tak mrtvé město, jak se myslelo, a že zde navíc probíhá velmi krvavá občanská válka mezi dvěma americkými frakcemi.

Zbytky původního evakuačního kontingentu i agenti CIA tu mají každý své vlastní zájmy, jež samozřejmě nemají s pomocí civilnímu obyvatelstvu nic společného a na vás je kolikrát zvolit, na čí stranu se přidáte, což jsou vždy velmi nesnadná rozhodnutí, která ani nemohou být nikdy správná.

Však vám hra několikrát dá nůž na krk, jestli zabít tamtoho či onoho, ale jakkoli se rozhodnete, stejně spějete k hrůznému konci ve znamení šílenství a přeludů, jimž zákonitě podlehne každý rozumný tvor, jenž se vlastní či nevlastní vinou zaplete do nějakého masakru, kterých se zde stane velmi mnoho.

Výborné charaktery

Vaši jednotku to samozřejmě neobejde, takže pokud mohu vyzdvihnout jednu nejpovedenější vlastnost The Line, určitě to budou na střílečku naprosto geniálně vykreslené charaktery hlavních hrdinů, s kterými se na jejich děsivé proměně z veselých vojačisek na zbědované a psychicky zcela zlomené válečné invalidy na jejich pouti dokonale ztotožníte! Což, znovu opakuji, není u akčních stříleček moc časté.

Je tak možná škoda, že se celé soukolí příběhu roztáčí velmi pomalu, a když to začíná teprve pořádně odsýpat a začnete hltat každý další okamžik, byť se svých dalších kroků možná i děsíte, tak to celé utne snad až moc překombinované finále, kde vás sice nečeká žádný profláklý mega boss s miliony životů a miliardami pohůnků, jak to jinde bývá zvykem, ale psychedelické vyvrcholení, kdy každá vaše volba je pohříchu ta špatná a vy se potácíte v prázdnu mezi přeludem a skutečností.

Tuctová hratelnost

The Line převzala zavedený koncept jediného a dost úzkého koridoru bez možnosti volby vlastní cesty, kterým chvilku putujete, chvilku střílíte do vykosení všech protivníků, znovu putujete, znovu střílíte, a tyto bloky se pravidelně střídají, takže jsem později už věděl, že ujdu tři sta metrů a támhle na duně se začnou kolem nás zase rojit. Přitom, když nevystřílíte úplně komplet útočníky, tak vás hra nepustí dále.

Takže se mi stalo, že jsem kolem sebe kromě desítek mrtvol neviděl už ani živáčka, ale nemohl jsem najít žádnou cestu ven z budovy. Až po čtvrthodinovém pobíhání jsem uviděl posledního zbloudilce napasovaného mezi stoly v rohu, který se nemohl pohnout a jen sebou cukal jak sumec na háčku. Až po jeho pacifikaci se najednou otevřely vytoužené dveře dál. Ty zadní se samozřejmě za vámi neúnavně zavírají…

Alespoň je to zábava

Nemůžu ale tvrdit, že koření zdejšího putování, tedy souboje a přestřelky, nejsou zábavné. Naopak, zdejší bitky si královsky užijete jak díky praktickému pomocníkovi zaměřování, tak hlavně vcelku funkčnímu krytí a rozsáhlým možnostem pohybu při boji.

Sice zde chybí plazení a skok nahrazuje daleko méně intuitivní kontextový příkaz na přelézání či seskočení, ale z krytu se lze prakticky vyklánět, dokonce střílet i přes hlavu, přehazovat pohled mezi rameny, a pokud zasprintujete k překážce, voják se automaticky skloní, nebo za ní rozkopne schovaného nepřítele.

Podobně brutální jsou i dokončovací výpady zraněných nepřátel, však v celé hře krví rozhodně nešetří, a to i na straně civilní. Tímto slabší nátury varuji před několika až nechutnými momenty, které se mnou rozhodně zacloumaly. Nálepku od osmnácti let bych tentokrát bral smrtelně vážně!

Několik chybek

Je ale obrovská škoda, že nelze celé putování obsáhnout také v kooperaci. Sem by se prostě náramně hodila. Vzpomněl jsem si na ni skoro vždy, když jsem spolubojovníkům rozdával rozkazy, na který cíl mají zaútočit, kdy vrhnout oslepující granát, nebo pokyn k vykurýrování AI kolegy. Takhle se domlouvat s živými hráči, joj to by byla lahoda! Malou náplastí na to snad bude pozdější bezplatné kooperativní DLC.

Další výtky bych měl i k ne zcela přesnému míření, které hapruje vlastně stejně, co nedávný Sniper Elite: V2. Podle výhledu tak vidíte svůj cíl, ale kulky stejně jdou do překážky vedle, což je třeba v případě střelby z RPG či granátometu pro vás vždy fatální. Ostatně ani zvuky zbraní se moc nepovedly, k těm reálným mají dost daleko a osobně bych v jejich případě moc nesázel, že je tvůrci nahrávali na střelnici.

Nicméně vedle toho je hudba, správně kořenící přestřelky, příjemná a pěkně hustí už tak napínavou atmosféru. Na druhou stranu kvituji možnost přeskakování videí a vtipnou vložku v úvodních titulcích, kdy se mezi tvůrci objeví i váš gamertag jako speciální host.

VERDIKT: Spec Ops: The Line je hra příjemných překvapení i mnohých obyčejností. Vykreslení postupného šílenství je výborné, stejně jako znamenitá poslední třetina hry, oplývající mocným spádem, mrazivou atmosférou a lítými přestřelkami v atraktivním prostředí pouštního města. Jenže si nejdříve musíte přetrpět zhola nudný úvod hry, stálé střílečkové mantinely, i obyčejný multiplayer, jenž relativní krátkost hry moc dobře nezalepí. Trpělivé z vás ale hra odmění řádně akčními a živelnými souboji a rovnou několika konci, nad kterými budete dlouho přemýšlet. Hodnocení: 7/10.

Spec Ops: The Line vyšlo v pátek 29. června 2012 pro PC, PS3 a X360. Zakoupit jej můžete ZDE.

Startovní trailer ze hry:

Herní zpravodajství pro vás připravuje Eurogamer.cz.

Autor: Redakce

2.7.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
6

Od roku 2007 ubývá žen, které berou antikoncepci

Vladimír Putin
1

Moskva čeká brzký telefonát Trump-Putin

Desátek už nestačí. Církvi mají pomoci vyšší příspěvky od farníků

Církvím v Česku sice začal stát v posledních letech vracet majetek, který jim od padesátých let minulého století zestátňoval komunistický režim, ale na druhou stranu nyní církvím postupně klesají státní příspěvky určené na jejich chod a dále budou klesat až k nule.

Fašistický převrat měl začít v Brně. Cíl? Totalitní stát podobný Itálii

Brno - Čtyřiaosmdesát let uplynulo v neděli od neúspěšného pokusu o fašistický převrat v brněnských Židenicích. Událost si na místě připomenou lidé v prvorepublikových uniformách.

Motorový surf z Moravy dobyl svět, výroba se blíží továrnám formule 1

Holdujete surfování? Pak máte na českých rybnících problém. Ale jde to i bez mořského příboje. Brněnský inženýr Martin Šula vsadil na vývoj motorizovaného surfu, který si poradí bez vln. Dnes dominuje světovému trhu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies