VYBERTE SI REGION

Grand Slam Tennis 2: ukázal slibný potenciál, ale nedokázal ho vytěžit

První Grand Slam Tennis vyšel společně s WiiMotionPlus. Na Wii jde vedle série Tiger Woods o jednu z nejlepších sportovních her kompletně spoléhající na pohybové ovládání (naše hodnocení 7/10). Stále ji mám ve své sbírce, a když přijdou známí, často se po ní ptají.

24.3.2012
SDÍLEJ:

Počítačová hra Grand Slam Tennis 2.Foto: archiv Eurogamer.cz

Proto jsem s velkým nadšením přijal možnost zrecenzovat druhý díl. Ten se přesunul na Xbox 360 a PS3. A protože Move je technicky vyspělejší než WiiMotionPlus, byl jsem hodně natěšený.

Vsunul jsem disk do mechaniky, nastavil Move a spustil kariéru. První menší problém nastal s tím, že jsem z Move měl pouze kouzelnou hůlku, ale už ne část s joystickem. Naštěstí EA přemýšleli a stačí si do ruky vzít klasický joypad a používat jeho levou páčku k běhání po kurtu. Sice to není tak pohodlné, ale lepší nějaká možnost než žádná.

Pohybové ovládání

S pohybovým ovládáním jsem nicméně dost bojoval. Na rozdíl od prvního dílu na Wii jsem neměl pocit, že by tenista reagoval raketou podle toho, jak máchám ovladačem. Ať jsem se snažil sebevíc a vzpomínal na návyky z Wii, tak jsem nebyl téměř schopen provést takovou akci, kterou jsem chtěl. A i přesto jsem vyhrál první grandslam. A to mě od používání pohybového ovládání naprosto odradilo.

Možná kdyby bylo Move jedinou možností, tak bych na jemné finesy při hýbání s ovladačem přišel, ale jestliže u tenisové hry máchám rukou jako kráva ocasem a přesto vyhraji Australian Open, něco není v pořádku. Vzal jsem tedy do ruky DualShock a jal se prozkoumávat taje revolučního systému "Total Racquet Control".

V EA vymysleli, že bude lepší, když naprosto oddělí pohyb tenisty a ovládání rakety. Nezdá se mi to tedy úplně realistické, ale zase takový tenista ve skutečnosti nejsem, možná mám jen blbý styl.

Pořádná výzva nikde

Přímá prudká rovná střela se odehraje posunutím pravého joysticku vpřed, topspin pohybem stejné páčky nejprve vzad a pak vpřed. Slice docílíte pohybem joysticku vzad. Musím se přiznat, že jsem se do tohoto ovládání dlouho dostával a stále mi moc nesedí. Důkazem budiž, že jsem nezvládl první dva základní tréninky z kariéry s John McEnroe. Prostě jsem vyhořel.

Před třetím jsem se vrátil do menu hry a poníženě spustil tutorial. Můj údiv ještě vzrostl. Jednak tím, že trénink v kariéře, kterým vylepšujete své vlastnosti, je totožný s výukovou částí. Druhak neschopností normálně splnit po čtyřech vyhraných turnajích zadání, jenž by mě mělo pomoci v začátcích. Sice už mi jde míření, využívání různých taktik a úderů lépe, ale pořád to není ono. Stále se mi stává, že netrefím míček tam, kam bych chtěl ani tím způsobem, jakým bych chtěl.

Místo přirozeného zážitku z Virtua Tennis nebo TopSpin, kdy mám pocit, že je joypad přímo napojen na má nervová zakončení a tenista dělá, co chci, v Grand Slam Tennis 2 stále přemýšlím, jak docílit úderu, který potřebuji. A úplně nejhorší je, že i když s ovládáním zápasím, tak jsem dosud neprohrál jediný zápas. A to mě má bavit? Kde je výzva?

Snadná obtížnost

Kariéra je oproti jedničce bohatší. Před každým grandslamem máte na výběr dvě ze tří aktivit. Můžete odehrát přípravný turnaj, díky čemuž se posunete výše v tenisovém žebříčku, zatrénovat si, čímž vylepšíte své údery nebo rychlost, či kývnout na exhibici, která vám v případě vítězství přinese vybavení, které rovněž zlepšuje tenisové atributy. A pak jdete rovnou na jeden ze čtyř velkých turnajů. Kariéra mapuje deset let života vaší tenisové hvězdy. Problém je v obtížnosti.

V prvním roce je na nejnižším nastavení a postupně se do čtvrtého roku zvyšuje až na úroveň superstar. Jenže prvními dvěma roky prosvištíte jako přeznačený salát zažívacím traktem a ještě posbíráte veškerá ocenění. Jasně, cílem kariéry je dobýt první místo v žebříčku, ale neměl bych se na něj náhodou dostat hned v prvním roce, když už jsem tedy vyhrál všechny grandslamy a pár menších turnajů navrch? Motivace k pokračování v kariéře je minimální, protože všech velkých úspěchů už jste dosáhli.

Čtyři události jsou málo

Ona licence na grandslamové turnaje a nejznámější hráče je rozporuplná. Je chvályhodné, že hrajeme s reálnými hráči současnosti i historie na nejslavnějších kurtech. Jenže EA za tuhle konkurenční výhodu vysolili asi obrovský balík peněz a už jim nezbylo na nikoho jiného. Ať už o trochu méně známé turnaje nebo tenisty a hlavně tenistky, které jsou ze současnosti dostupné pouze čtyři a jen jedna z nich je z první desítky. A postavit celou tenisovou hru kolem čtyř událostí, je málo.

Zkuste si představit, že by FIFA obsahovala jen čtyři ligové soutěže a v nich by bylo dohromady jen dvacet nejznámějších týmů, ostatní by byly smyšlené. Situaci trochu zachraňují další herní módy, hlavně ESPN Grand Slam Classics, který je opravdu skvělý. Zopakujete si v něm legendární zápasy a fanoušek tenisu si chrochtá blahem. Parádní je online podpora, která čerpají z hluboké studnice zkušeností, jenž má EA z jiných sportovních her.

Pěkné zpracování

Zpracování na jedné straně vyniká graficky, i když oproti konkurenci není rozdíl nijak radikální. Vysloveně amatérské mi přišlo napojování jednotlivých animací. S podobným problémem se konkurenční série popasovali už několik let nazpět a na škobrtající animace upozornil i kolega Aleš Harazím v nedávném podcastu.

Naprosto otřesný je komentář. Nikoli technicky, vždyť se o něj postarala dvojice Pat Cash a John McEnroe, ale z důvodu snad jen deseti vět, které namluvili. Vše, co jsou oba komentátoři schopni říci, uslyšíte už v prvním zápase. Komentář je nutné vypnout!

VERDIKT: Těžkopádné ovládání, které sice má potenciál, ale ani po mnoha hodinách mi nepřešlo do krve, trapná kariéra, kdy v prvním roce dosáhnete většiny úspěchů, po kterých může tenista prahnout, podivná podpora Move a šílený komentář jsou negativa, která několik světlých momentů v podobě výletů do minulosti, skvělé online části nebo poměrně zábavných výměn na nejvyšší obtížnost nedokáží zachránit. Druhý díl ukázal potenciál, ale naprosto ho nedokázal vytěžit. Hodnocení: 5/10.

Grand Slam Tennis 2 pro PS3 a Xbox 360 vyšel v únoru a zakoupit jej můžete ZDE.

Herní zpravodajství pro vás připravuje Eurogamer.cz.

Autor: Redakce

24.3.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Soud nařídil francouzskému meštu Publier odstranit sochu Panny Marie

Paříž - Město Publier na východě Francie dostalo od soudu nařízeno, aby odstranilo z parku sochu Panny Marie. Důvodem je celostátní zákaz vystavování náboženských symbolů na veřejných prostranstvích. Informoval o tom zpravodajský server BBC News s odvoláním na starostu města.

Duka slouží mši k otevření německy mluvící farnosti v Praze

Praha - V souvislosti s otevřením farnosti německého jazyka v Praze na Novém Městě bude dnes pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka sloužit od 11:00 mši v kostele sv. Jana Nepomuckého Na Skalce. Německou farnost zřídil Duka k 1. říjnu, důvodem byl růst německy hovořící komunity a snaha o obrození staleté přítomnosti německého kulturního živlu v hlavním městě, uvedlo na webu pražské arcibiskupství.

Rakušané volí v opakovaných volbách nového prezidenta

Vídeň - V Rakousku začalo opakované druhé kolo prezidentských voleb. Voliči si vybírají mezi nezávislým kandidátem podporovaným stranou Zelených Alexanderem Van der Bellenem a členem pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Norbertem Hoferem. Květnové hlasování, v němž zvítězil Van der Bellen, kvůli formálním chybám při sčítání hlasů zrušil ústavní soud.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies