VYBERTE SI REGION

Informace je na bojišti stejně cenná a smrtící jako kulka

Ghost Recon, taktickou vojenskou sérii s důrazem na plížení a plánování, vytvořenou na motivy knih Toma Clancyho, asi není potřeba dlouze představovat.

21.5.2012
SDÍLEJ:

Počítačová hra Ghost Recon: Future Soldier.Foto: archiv Eurogamer.cz

Ačkoliv někteří PC hráči a pamětníci byli poněkud zklamaní novějšími iteracemi s přívlastkem Advanced Warfighter (jejichž PC konverze obecně pokulhávala za konzolovým originálem), pořád jde o legendární sérii, od které se čeká jen to nejlepší. Navíc mateřský Ubisoft se v poslední době dostává do hodně zajímavé fáze, kdy křísí a překopává své značky více než poutavým způsobem - ať je to Splinter Cell, Assassins Creed nebo Rayman.

I Ghost Recon působí dojmem, že se snaží znovu definovat sama sebe a přinést kromě perfektní výpravy také inovaci a vypilovanou hratelnost. O tom druhém jsme se mohli na vlastní kůži přesvědčit během multiplayerové bety pro pozvané, která běžela posledních několik týdnů.

Vaše mise

Mohl jsem si vyzkoušet dva kompetitivní herní módy pro šestnáct hráčů (osm na osm) na dvou mapách. Režim "Sabotage" může vzdáleně připomínat Counter-Strike v tom smyslu, že cílem je zmocnit se bomby uprostřed mapy a odnést ji do základny protivníka, kde ji samozřejmě nenecháte jen tak, ale s pěknou a upřímnou… detonací. Tým, kterému se tohle podaří, jednoznačně vyhrál kolo. Pokud se to náhodou v časovém limitu nikomu nepodaří, pak se kolo vyhodnotí podle klasických měřítek (kdo kolik nasbíral zabití).

Tenhle mód se bohužel poněkud zvrhává v nepřehlednou tahanici o bombu uprostřed mapy a na její cestě k úložišti. Příliš často a příliš dlouho se mi dělo, že sotva někdo bombu sebral, někdo jiný jej - také díky na střílečky nezvykle vysoké účinnosti kulek - okamžitě zabil (nosič bomby může používat jen sekundární zbraň) a pak se situace mockrát po sobě opakovala. Na tomhle nic nezměnila ani přítomnost všech osmi koordinovaných hráčů na daném místě, spíše naopak.

Druhá varianta je zajímavější

Mnohem pestřejší a zábavnější byl mód "Conflict", což je varianta na týmový deathmatch, nicméně okořeněná dynamicky se měnícími úkoly typu "zneškodněte radarovou stanici, zabijte klíčového protivníka" apod. Tenhle systém v průběhu kola dynamicky obměňovaných úkolů jsme zažili už v Killzone 3 a funguje opravdu zábavně, jelikož nutí hráče pohybovat se po celé mapě, měnit strategie a obecně dávat větší pozor na to, co se děje.

Pořád je samozřejmě možné najít si nějaké to šikovné místečko, zneviditelnit se a čekat s odstřelovačkou na svou kořist, nebo někde zalehnout a věnovat se pilotování mimořádně nebezpečného průzkumného drona. Mnohem účinnější ale bude, pokud se budete držet pohromadě se svým týmem nebo jeho divizí (hra rozděluje osm spolupracujících hráčů na dvě skupiny po čtyřech) a budete postupovat jako jeden adaptibilní organismus, kryjíce se navzájem a chytře kombinujíce všechnu výzbroj a profese přesně tam, kde jsou potřeba.

Plánování a plížení

Nejlepšími vlastnostmi hry jsou bez diskuze odlišnosti jednotlivých hratelných profesí, realisticky nastavená zranitelnost/účinnost zbraní, nuance změn vybavení a výzbroje a z toho všeho vyplývající nezbytnost u hry přemýšlet, ať už si v úchvatném "virtuálním" menu rozmontováváte a upravujete zbraň nebo ležíte uprostřed bojiště a zvažujete váš další krok. Tohle je věc, která v drtivé většině moderních stříleček citelně chybí.

Přestože Call of Duty nabízí výbornou akční zábavu pro kohokoliv a například aktuálně hojně diskutovaný MP mód Mass Effectu 3 má také hodně do sebe, opravdu uspokojivý a věrohodný pocit z "realistické" bojové akce vám tyhle hry nenabídnou: když to přeženu, jsou to takové "lepší střílečky s raketkami", a je celkem jedno, jestli v nich řešíte kolegy v týmu nebo ne. Oproti tomu v Ghost Recon je koordinace a komunikace se spolubojovníky vždy účinnější zbraní, než ten nejlepší trénink či schopnosti jednotlivce.

Odlišnost profesí a cennost informací na bojišti

Velkou zásluhu na tom má nejen zranitelnost každého muže na bojišti (jedna rána do hlavy je zaručená smrt, byť z pistole, stejně jako zásah brokovnicí na blízko), ale také odlišné schopnosti profesí: zatímco útočník je nezbytnou údernou sílou týmu, zvěd se svojí schopností zneviditelnit se dokáže dodat tu rozhodující informaci o pozici protivníka (nebo se o něj sám odstřelovačkou postarat) a inženýr při šikovném ovládání výzvědného drona může poskytnout perfektní přísun informací o pozicích a pohybech všech nepřátel.

Hra vás rychle naučí, že na bojišti je informace stejně cenná a smrtící jako vystřelená kulka. A budete si opravdu libovat v získávání těchto informací pomocí futuristických hračiček moderních vojáků, jako je například "detekční granát", jež vám zvýrazní pozici všech nepřátel v dosahu "exploze". Předpokládám, že to všechno bude ještě stonásobně zábavnější a napínavější v oznámeném módu "Siege", kde má každý jen jeden život a postup všech je tak opravdu "realisticky" opatrný.

Pozlátko

Těžiště a hodnota hry spočívá jednoznačně v její promyšlené a skvěle fungující hratelnosti, přinášející svěží závan do zatuchlých vod moderních stříleček. Je obecně moc příjemné o hře prohlásit, že její hodnota spočívá právě v originální a skvěle fungující hratelnosti. Ještě lepší je moct zároveň prohlásit, že hra zároveň i skvěle vypadá. Ať už jde o grafiku, její pestrost a detailnost, nebo o animace a jejich pestrost a uvěřitelnost.

Zatímco první mapa, zasazená do pouštního městečka, na mne zapůsobila poněkud genericky, pak druhá mapa s mlýnem a stodolami uprostřed lesa doslova dýchala atmosférou. To je ovšem nic proti tomu, jak propracovaní jsou samotní vojáci, od nejmenších detailů na jejich výzbroji a výstroji až po perfektně zvládnuté pohyby za všech okolností, dodávající postavám uvěřitelnou hmotnost a živost.

Virtuální zbrojnice

Když už byla řeč o té detailnosti výzbroje, musím samozřejmě zmínit onu během loňské E3 proslavenou "virtuální zbrojnici", kterou můžete naprosto futuristicky ovládat Kinectem (ukazovat rukou co kam nebo skákat po částech zbraně jejich vyslovováním). Zde je zkrátka možné nechat uprostřed obrazu vznášet se model vaší zbraně a rozmontovat jej na desítky součástek, které následně můžete vyměňovat a vylepšovat.

Prodloužené hlavně pro delší dostřel, pažby pro zmírnění kopání během střelby, zaměřovače od optických po laserové, podvěsené tasery (omráčenému protivníkovi můžete "ukrást data" a nějakou dobu tak vidět pozice nepřátel!), citlivější spouště pro rychlejší střelbu, nátěry pro lepší splývání s prostředím… Je to prostě vlhký sen pana zbrojmistra.

Pokud se považujete za sofistikovanějšího hráče a chcete smysluplnější hru s moderní vojenskou tematikou, kde pojem "taktika" tvoří skutečný a funkční pilíř hratelnosti, pak má tenhle kousek všechny předpoklady vám na konci tohoto měsíce udělat velkou radost.

Ghost Recon: Future Soldier pro PS3 a Xbox 360 vyjde v pátek 25. května (PC verze 15. června). Předobjednávat můžete ZDE.

Herní zpravodajství pro vás připravuje Eurogamer.cz.

Autor: Redakce

21.5.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies