VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Serious Sam 3: baví vás utírát si pot z čela v údolí s mrtvolami?

Střílečky mám rád. Ať složitější, kombinované s RPG prvky nebo klasické, historické, primitivní, zkrátka oldschool. Na Doom nedám dopustit a Serious Sam je pro mě větší hrdina než atomový vévoda.

26.1.2012
SDÍLEJ:
Fotogalerie
6 fotografií

Počítačová hra Serious Sam 3.Foto: archiv Eurogamer.cz

Vždyť co je krásnější, než když si utíráte pot z čela v prosluněném ránu na konci dlouhého zeleného údolí, které je poseto tisícovkami vetřeleckých mrtvol. Navíc, když se vám ještě pomalu zvedá kouř od ústí dvouhlavňovky? Právě pro tenhle pocit Serious Sam miluji.

Vážný Sam zvážněl

Sam by vždycky trochu přitroublý hrdina, který o sobě ale nikdy nepochyboval a hry o něm doslova překypovaly humorem. Jenže třetí díl se vydal realističtějším směrem a srandy je konec, Sam se chová jako americký mariňák, neustále si telefonuje s ústředím a celkově to vypadá, že "znormálněl".

Důvodem možná je, že trojka je prequelem k ostatním dílům, tudíž Sam se ještě dostatečně nezbláznil. Ale to je malá záplata na zaprdlé taťuldovství kdysi narcistního psychouše. Škoda, šílené etudy z dvojky mi tentokrát opravdu chyběly.

Tunelovitá hratelnost

První polovina hry se odehrává ve stísněných uličkách egyptských měst, což silně kontrastuje s tím, co si pamatuji z předchůdců - stovky nepřátel v širokých arénách. Nemám pocit, že to je změna k lepšímu. Celý začátek je podle mě zbytečně rozvláčný a jednu nebo dvě stísněnější kapitoly bych přežil, ale skoro celá první půlka hry mi mnohem více připomínala nepovedenou kopii série Doom než bezmyšlenkovitou lehkost Serious Sama.

Stovky nepřátel na metr čtvereční

A přitom později se autorům skvěle daří střídat momenty šíleného kosení vetřelců s klidnějšími pasážemi při zabíjení menšího počtu tužších protivníků. Až po nějakých šesti hodinách jsem si začal užívat Serious Sama právě tak, jak si ho pamatuji. Obří arény, tentokrát často naprosto neohraničené pouštní lokace, obrovská přesila a téměř nevysychající zásoba nábojů.

Doslova exatická je poslední úroveň, kdy může třetí díl směle soupeřit se svými staršími brášky v počtu nepřátel útočících na vás v jeden moment. A pravděpodobně vítězí. Když se v ostrým sluncem praženém a prudkým větrem bičovaném kaňonu začaly objevovat stovky nepřátel, pocítil jsem paniku. A pak si užíval jedné z nejlepších brokovnicových pasáží v herní historii.

Fádní prostředí

Co mě naopak velmi mrzí a budou za to padat body dolů, je menší originalita a variabilita. Prostředí je sice z velké části zničitelné, ale rozpadající se sloupy a pár soubojů na blízko mi na plnohodnotné pokračování připadá málo. Zbraně jsou naprosto totožné jako v prvních dílech, Sam běhá pouze po poušti a okolí. Mezi nepřáteli je sice pár čerstvých kousků, ale žádný z nich mi nevystřelil mozek z hlavy. Takhle ne!

Proč se nemůže brouzdat rosou na kraji jihoamerické džungle z prvních dílů? Sorry, ale poušť, sloup, poušť, barák, poušť, tma, poušť a skála v poušti je prostě nuda. Obrovská nuda! Přitom grafika samotná je slušná, mám Serious Engine rád a od HD předělávek se trojka poměrně dost vzdálila. Opět není pro běh potřeba nijak extrémní hardware a na svém tři roky starém stroji jsem na přibližně 80% detailů běžel stabilně kolem 40 snímků za vteřinu.

Ve dvou se to lépe táhne

Ještě, že situaci zachraňuje multiplayer. Kooperativní, deatchmatch plus pár dalších módů a navíc splitscreen i na PC. Kooperativně můžete hrát buď až v šestnácti lidech příběh nebo survival mapy. V nich jde o přežití co nejdelší čas. I když se většinou nedostanete moc přes pět minut, je kosení nekonečných řad vetřelců zábava. Dokonce i Deathmatch, Team Deathmatch a Capture the Flag jsou fajn a svou zběsilostí mi připomínají Quake 3.

Za multiplayer si chlapci zaslouží pochvalu a jestli mohu radit, hrajte rovnou v kooperaci, budete se lépe bavit. Jen je škoda, že online nehraje moc lidí.

VERDIKT: Mrzí mě to, ale třetí Serious Sam je šlápnutím vedle. Vše, co šlo, bylo oproti dvojce osekáno - variabilita prostředí, nepřátelé, zbraně, humor. A navíc se musíme prokousávat dlouhými pasážemi ve tmě a v úzkých uličkách Káhiry. Osm stovek je vysoká cena za zážitek, který jako by ignoroval skvělou dvojku. A to přesto, že jsem s ním strávil přibližně patnáct hodin. Naštěstí alespoň multiplayer se povedl. Čekejte na slevu. Hodnocení: 5/10.

Herní zpravodajství pro vás připravuje Eurogamer.cz.

26.1.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Fanoušci brněnské Komety slaví gól. Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO
31

Vztek fanoušků Komety. Za lístek zaplatí o 280 korun víc než příznivci Hradce

Jaroslav Faltýnek a Andrej Babiš
24

Za střet zájmů by měl platit Agrofert, vzkazují soukromí zemědělci

Brečet nebudu, říká sprejer, který poničil hradby

Na místo činu se o víkendu vrátili sprejeři, kteří ve čtvrtek 16. března pomalovali historické hradby a další místa v Klatovech, a způsobili tak škodu za zhruba 45 tisíc korun. Odstraňovali nápisy, které nastříkali. Lítost by u nich ale člověk hledal jen stěží.

Vinni! Policisté, co zasahovali proti útočnici ze Smíchova, vyslechli trest

Obvodní soud pro Prahu 1 uznal ve čtvrtek vinnými dva policisty, kteří zasahovali proti Michelle Sudků poté, co chtěla zabíjet v kavárně na pražském Újezdě. Potrestal je trestním příkazem. Informaci České televize v úterý potvrdila mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1. Konkrétní druh ani výši trestu soud nezveřejní, dokud nebude výsledek sdělen účastníkům řízení. Oba policisté mohou proti rozhodnutí podat odpor, v tom případě by soudkyně musela nařídit hlavní líčení.

AKTUALIZOVÁNO

Valachová ocenila in memoriam šikanovanou učitelku z Třebešína

Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) dnes v Senátu in memoriam ocenila šikanovanou učitelku Ludmilu Vernerovou ze Střední průmyslové školy Na Třebešíně v Praze, která zemřela loni v lednu. Plaketu Františky Plamínkové převzala její dcera Kateřina. Valachová tak chce dát symbolicky najevo své odhodlání bojovat se šikanou a přispět k bezpečnějšímu prostředí ve školách.

Azylová loterie v Německu? V Berlíně uspěje jen čtvrtina žadatelů

Jestli běženec v Německu dostane azyl či nikoli, nezáleží jen na jeho individuálním osudu, ale také na tom, ve které spolkové zemi o ochranný status požádá. Vyplývá to ze studie univerzity v jihoněmecké Kostnici. Zatímco v západoněmeckém Sársku v letech 2010 až 2015 uznaly úřady až 70 procent žádostí o azyl, v Berlíně to byla jen asi čtvrtina.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies