VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Tereza Kerndlová měla školních aktovek na rozdávání

Praha - Zkušenými zahraničními autory se obklopila při nahrávání své druhé desky Have Some Fun, jejíž stejnojmenný singl je momentálně druhou nejhranější českou písní českých rádiích, talentovaná Tereza Kerndlová.

21.12.2007
SDÍLEJ:

Tereza Kerndlová nedávno odmaturovala a nedávno vydala své druhé album, jehož stejnojmenný singl Have Some Fun je nyní druhou nejhranější skladbou v rádiích.Foto: Universal Music/Jiří Turek

„Myslím, že je to úspěch, mám z toho velkou radost,“ uvedla zpěvačka, která letos v létě zdárně odmaturovala na Gymnáziu v Rájci-Jestřebí a v rámci propagace svého novinkového titulu pak na podzim absolvovala celou řadu vystoupení i autogramiád. „Vánoce prožiju konečně v klidu. Hned potom se budu připravovat na vystoupení v národním kole Eurosongu, které Česká televize odvysílá 26. ledna. Těším se, že se tak přiblížím šanci dostat se do ciziny,“ doplnila.

Rok a půl po své sólové desce Orchidej přicházíte s novým počinem. Přispěla jste do něj autorsky?

Každý mi říká, abych to zkusila, ale zatím k tomu nedošlo, asi jsem ještě nedospěla k nějakému tvůrčímu rozpoložení… Z toho důvodu nechávámskládání písní na lidech, kteří semuvěnují dlouhodobě, třeba na svém kamarádovi Honzovi Gajdošovi, s nímž jsem spolupracovala i na předchozí desce. Tentokrát pochází většina písniček od zajímavých zahraničních autorů, ke kterým jsem se dostala díky tomu, že jsem album točila pod dohledem producenta Stana Šimora v Belgii. Za mnohé můžuzmínit amerického skladatele Gordona Pogodu, který napsal spoustu filmové muziky,mimojiné taky titulní písničku k seriálu Sex ve městě.

To se asi hned tak někomu nepodaří. Máte v plánu s touhle partou spolupracovat i do budoucna?

Pokud bych měla možnost, tak bych ráda, protože se mi se všemi dělalo velice dobře. Jsem ale zároveň otevřená změnám, nebráním se spolupráci i s jinými autory.

Většinu písniček jste nazpívala v angličtině, pouze dvě v češtině, jednu dokonce ve slovenštině…

Oproti Orchideji, kterou jsem vlastně až na jednu výjimku nazpívala česky, je to velká změna. Tentokrát jsem už dostala hotové anglické texty a neměla jsem v úmyslu je překládat. Myslím, že jsem udělala dobře, i z toho důvodu, že je angličtina zpěvnější. Češtinamáale taky něco do sebe, takže na desce nemohla nezaznít. Slovenskou píseň Kristýnka jsem si vypůjčila od Petra Nagyho, když jsem ji točila pro pořad České televize Souboj hitů.Nadesku jsme ji pak zařadili jako bonus.

Máte ještě čas na vystupování se svým slavným tatínkem, nebo se věnujete výhradně své sólové dráze?

S tatínkem vystupuju, ale je pravda, že už ne tak často. Zve mětřeba na své vánoční koncerty, což se rozhodně nikdy neodmítá.

Co vám vlastně cestování na zámořských lodích, na nichž váš tatínek zpíval, dalo? Jak jste to jako dítě vnímala?

Nevěděla jsem, co prožívají jiné děti vmémvěku, takže mi to přišlo normální. Jako dvouapůl– až sedmiletá jsem chodila s maminkouna tátova vystoupení, ale nicmocdalšího si nepamatuju. Hodně věcí si však dokážu vybavit, když si prohlížím fotografie z té doby. Jednu živou vzpomínku ale přece jenmám– když jsme se s rodiči chystali na návrat domů, protože jsem musela nastoupit do školy, loučila se s námi celá lodní posádka. Tehdy jsem od kuchařů a já nevím, od koho všeho, dostala ohromnou spoustu školních věcí – psací potřeby, tašky… Těch se mi sešly stovky, takže mi vystačily na celou základku a ještě jsem z nich mohla rozdávat ostatním.

Myslíte, že už tehdy bylo rozhodnuto o tom, že se jednou také stanete zpěvačkou?

Určitě ano, tedy aspoň podle toho, co mi rodiče vyprávěli. Prý jsem ráda chodila tancovat mezi cizí lidi na parket, brala jsem do rukou všechno, co mi připomínalo mikrofon, a zpívala. Zároveň jsem nasávala muziku, o které ostatní děti méhověku neměly vůbec zdání. Pořád dokola jsem poslouchala Gloriu Estefan, Lisu Stansfield a Michaela Jacksona.

Několik let jste se věnovala i stepu, hrát na nějaký nástroj vás nelákalo?

Ale já jsem hrála sedm let na klavír, ale nakonec jsem z něj zběhla, protožeměnikdy nechytil. Zklamala jsem tím hodně tátu, ještě dnes mi to občas vyčte. Ale snadmudělám radost svým zpěvem.

Vánoční svátky prožíváte společně?

Ačkoliv žiju už tři roky v Praze, Vánoce strávím na Moravě – se svými rodiči, babičkou a přítelem. Už se na to moctěším, protože to bývají vzácné okamžiky, kdy se zase společně zastavíme a užijeme si klidu a pohody.

Toužíte teď po něčem?

Já mocnesním. Především se snažím dělat muziku, která měbaví. Velmi důležité je pro mězdraví všech blízkých, protože jsme si vytrpěli svoje, takže vím, že to není jen fráze. Důležitý je promětaké soukromý život, který snad bude tak šťastný jako doposud.

21.12.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ekonom Pavel Kohout
1

Komentář Pavla Kohouta: Jak je tomu s eurem

Donald Trump, Emmanuel Macron a Theresa Mayová na sicilském summitu G7.
AKTUALIZOVÁNO
13

Víme, jak bolí Bataclan i Manchester, shodli se Mayová s Macronem

Příběhy falešných obětí z Manchesteru. Naletěl i slavný deník Daily Mail

Každá událost přináší nejen opravdové hrdiny a oběti. Už od nepaměti se rodí nepraví hrdinové, vítězové a poražení. Titanic měl své nepravé přeživší i nepřeživší. Sociální sítě umožňují lhářům ucházet se o pozornost. Také výbuch sebevražedného atentátníka v Manchesteru už zrodil na internetu neexistující oběti.

Zkasírovat hosta před každou cigaretou? I to může „přinést" protikuřácký zákon

Jste číšníkem v restauraci a host, který vypil třeba tři piva a jednu štamprli, se zvedne s tím, že si jde ven zapálit. Budete mu důvěřovat, nebo ho zkasírujete hned? I s takovými situacemi si budou muset v restauracích poradit poté, co začne 31. května platit protikuřácký zákon.

Kamiony pustoší silnice v okolí opravovaného tahu z Holic na Vysoké Mýto

Neustálý řev motorů, výfukové zplodiny, na silnici vyjeté koleje, trhající se krajnice. Tak to v těchto dnech vypadá v Jaroslavi na Holicku. Obec doplácí na probíhající rekonstrukci páteřního tahu I/35 z Holic na Vysoké Mýto. Přes Jaroslav teď proudí veškerá silniční doprava včetně kamionové.

Na Sicílii jednají státy G7. Venku je léto, v jednacím sále bude chladno

Všechno je jednou „poprvé". Pro amerického prezidenta Donalda Trumpa je toho tento týden „napoprvé" dost. První zahraniční cesta, první setkání s papežem, první jednání v NATO. Také setkání osmi světových ekonomických velmocí pod hlavičkou G7 je pro amerického politika první. Tentokrát se na něj vydal do Taorminy na Sicílii.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies